(9.30 hodin)
(pokračuje Máče)

Při případném porušení povinností pobočkou zahraniční banky se sídlem mimo Evropskou unii samozřejmě nelze postupovat způsobem popsaným v § 5a odst. 6, neboť § 5a se vztahuje pouze na banky s jednotnou evropskou licencí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Ivan Pilip.

 

Poslanec Ivan Pilip: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, navrhuji čtyři pozměňovací návrhy v rámci projednávání tohoto zákona.

První pozměňovací návrh, který podávám, by měl vyřešit otázku možnosti souběhu působení ve statutárních orgánech banky a jejích dceřiných či mateřských institucích, který je v zákoně poměrně přesně a velmi striktním způsobem řešen. Domnívám se, že v některých bodech je toto ustanovení příliš přísné. Zejména v tom ohledu, že neumožňuje členu statutárního orgánu české banky působit ve statutárním orgánu banky zahraniční, a to v době, kdy velká část bankovního sektoru je vlastně zahraničními bankami a kdy určité zvyklosti a požadavky z této strany mohou být odlišné. Naše právní úprava se tak stává o něco přísnější, než je obdobná úprava v některých jiných zemích.

Proto navrhuji úpravu § 8 zákona takto:

V § 8 odst. 3 zák. se ve druhé větě za slova "zaměstnanec banky" vkládá čárka a slova "který není členem statutárního orgánu banky".

V § 8 odst. 3 písm. a) zák. se za slova "finanční instituce" vkládají slova "nebo banky, nebo zahraniční banky".

V § 8 odst. 3 písm. a) zák. se za slova "pod kontrolou banky" vkládají slova "dále finanční instituce nebo banky nebo zahraniční banky, která nad bankou vykonává kontrolu, dále".

Druhá změna, kterou navrhuji, se týká problematiky, která souvisí s aplikací zákona 101/2000 o ochraně osobních údajů v oblasti bankovnictví, neboť některá ustanovení tohoto zákona se zdají pro banky nadbytečná a tato problematika je vlastně pro bankovnictví upravována speciálně v rámci zákona samotného a některých dalších pravidel pro banky.

Proto podávám návrh na doplnění zákona takto:

Za § 37 zák. se vkládá nový § 37a, který zní:

Odst. 1. Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně citlivých údajů o fyzických osobách, odvolávka 7b - tato odvolávka pod čarou zní: § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů -, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Subjektem odpovědným za porušení bankovního tajemství je banka. Osoby, jejichž práva byla dotčena porušením bankovního tajemství, se mohou proti bance domáhat náhrady škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích.

Odst. 2. Povinnost poskytnout informace o osobních údajích zpracovávaných o subjektu údajů stanovená zvláštním právním předpisem, odvolávka 7c - tato odvolávka zní: § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb. -, se na banky a pobočky zahraničních bank nevztahuje.

Odst. 3. Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny ve svých provozních prostorách fyzické osoby poučit písemně o tom, že banky a pobočky zahraničních bank nepodléhají povinnosti informovat fyzické osoby o osobních údajích u nich zpracovávaných, že poskytnutí osobních údajů bance je dobrovolné, ale je podmínkou pro uskutečnění bankovního obchodu, a dále o právu fyzické osoby žádat nápravu podle zvláštního předpisu, odvolávka 7d - tato odvolávka zní: § 21 zákona č. 101/2000 Sb. -, jakož i o možnosti banky získávat osobní údaje od třetích osob, zejména podle § 38a odst. 1 a 2.

Odst. 4. Údaje podle odst. 1, jakož i údaje získané od jiných subjektů, zejména podle § 38a odst. 1 a 2, mohou pobočky zahraničních bank poskytnout ke zpracování do ústředí zahraniční banky. Údaje podle odst. 1, jakož i údaje získané od jiných subjektů, zejména podle § 38a odst. 1 a 2, může banka poskytnout ke zpracování také zahraniční bance, která nad bankou vykonává kontrolu.

Je-li to nezbytné k plnění smluvního vztahu mezi bankou a klientem, mohou banky a pobočky zahraničních bank poskytnout takové údaje i k jinému zpracování do zahraničí. Souhlas Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního právního předpisu, odvolávka 7e - tato odvolávka zní: § 27 zákona č. 101/2000 Sb. -, se v případech uvedených v tomto odstavci nevyžaduje.

Další pozměňovací návrh se týká určitého sladění nebo upřesnění něčeho, o čem se domnívám, že nejde proti duchu předložené úpravy. Jde o přesnou definici toho, co znamená přijímání vkladů podle § 2. Tento návrh jsem měl asi dát jako první, aby to šlo do pořadí. Předám to pak příslušně seřazené zpravodaji, protože je to dřívější paragraf v rámci zákona.

Jde tedy o § 2, do kterého navrhuji vložit nový odst. 4, který zní: Za přijímání vkladů od veřejnosti se nepovažuje soustavné vydávání dluhopisů a jiných srovnatelných cenných papírů, pokud budou nabízeny pouze institucionálním investorům.

To je jakási úprava, která by umožnila jasnější definici pro fungování některých subjektů, které fungují jako investoři, ale nemusely by být definovány z hlediska dikce tohoto zákona jako banky.

Poslední změna, kterou navrhuji, je návrh, který spočívá v tom, aby také pojišťovny byly zahrnuty do té úpravy, která se zavádí a která by měla existovat v oblasti finančnictví vůbec, nejen bankovnictví, to znamená možnost získávání informací o určitých registrech klientů, sledování bonity klientů atd. Tento návrh přednesu jako závěrečný. Aplikuje přiměřeně možnosti, které by měly mít banky, tj. sdílet data o klientech v zájmu prověřování si klientů atd., také pojišťovnám, které podléhají stejné kontrole. Návrh, který přednesu, by sjednotil režimy bank a pojišťoven ve věcí sdílení informací o klientech a uvedl by do souladu možnosti vzájemné výměny informací pojišťoven o problematických klientech s možnostmi bank, tak jak jsou obsaženy v tomto návrhu, případně v některých pasážích již dnes platného zákona o bankách, s tím, že přitom jde o část, která pro obě instituce spadá pod kontrolu Úřadu na ochranu osobních údajů. V tomto by nemělo být porušeno pravidlo ochrany osobních údajů.

Čtvrtý návrh zní takto: Změna zákona o pojišťovnictví, tzn. část 6 dle usnesení rozpočtového výboru, kterým už je tento zákon také otevřen. Nebudu přesně citovat odvolávku na tento zákon. Pak navrhuji bod:

V § 39 se ruší znění odst. 8 a 9 a navrhuje se toto znění:

Odst. 8. Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě: a) uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů, nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění; b) šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit; c) zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP