(14.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
Chci také zdůraznit to, že tento zákon znamená první praktické legislativní naplnění naší cesty, doufám společné cesty nás všech, k vybudování plně profesionální armády, protože vytvoření systému aktivních záloh je nezbytnou a nezpochybnitelnou podmínkou vybudování plně profesionální Armády České republiky. Děkuji.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci Nečasovi. Přikázali jsme tento návrh výboru pro obranu a bezpečnost. Prosím poslance Koháčka, aby návrh uvedl.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, výbor pro obranu a bezpečnost se tiskem 949 zabýval na své schůzi dne 9. ledna t. r. a přijal usnesení č. 190, ve kterém vám předkládá celý návrh novely zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech. Tak, jak už zde řekl pan předkladatel, reaguje na připomínky vlády a v některých dalších oblastech precizuje zpracovávanou problematiku.
Chtěl bych také připomenout to, že je to jeden z prvních malých krůčků, který nám otevírá prostor k budování profesionální armády. Spolu s naším výborem doporučuji, aby Poslanecká sněmovna vyslovila v závěrečné fázi s tímto návrhem ve znění výboru souhlas. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji panu poslanci. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádného přihlášeného. Nevím, zda všichni pozorně poslouchají, o co se jedná. Hlásí se někdo do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, nikdo se nehlásí. Končím podrobnou rozpravu a končím také druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji.
Pokračujeme bodem
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 71/1994 Sb.,
o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.,
/sněmovní tisk 950/ - druhé čtení
Prosím pana ministra Dostála.
Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, kolegové, ve svém úvodním slově se omezím pouze na některá fakta, neboť si myslím, že jsem účel této novely vyčerpávajícím způsobem uvedl v prvním čtení. V diskusi bylo na mně tehdy požadováno, abych sdělil konkrétní data. Teď k tomu dojde.
Zastávám názor, že zamezit trvalému vývozu předmětu kulturní hodnoty je možno pouze jeho prohlášením za kulturní památku podle zákona č. 20/1980 Sb., o státní památkové péči.
Vykazuje-li předmět znaky, pro které by měl být za kulturní památku prohlášen, nenastává vůbec, ale vůbec žádný problém. Návrhem, který je nakonec také součástí stanoviska Legislativní rady vlády, jsme společně s památkáři sledovali možnost ochrany předmětů nejvíce ohrožených krádežemi a nelegálním obchodem, které samy o sobě, vytrženy z původního prostředí, jsou určitým fragmentem, a je nutno je chránit. Odliv těchto předmětů znamená zásadní ohrožení integrity národního kulturního dědictví.
Skupiny těchto předmětů jsou v čase proměnlivé a jejich proměna je do značné míry dána zejména - a to je příčina, proč tento zákon je zde znovu - zájmem zahraničního trhu. V současné době tvoří tuto skupinu především předměty a jejich části nacházející se v exteriéru a jsou samozřejmě součástí architektury, většinou architektury vesnické. Konkrétně jsou to např. části plastik umístěných v exteriéru, ale také boží muka, která se rozřežou na kousky a vyvážejí ven jako kameny, smírčí kříže a drobné kapličky, opět rozebrané na části, kuželky ze schodišť, které vidíme velice často ve starožitnických obchodech, části náhrobků, které je opět možno najít v českých starožitnictvích, kamenná ostění oken, dveří, exteriérové mříže, kradou se i mříže hrobek apod.
Dovolte, abych vás seznámil, a to je to, co jste chtěli vědět, jak to vypadalo s trestnou činností v oblasti kulturního dědictví v roce 2001. Věřím, že když vás většinou - jak vidím - nezajímají tyto problémy, že vás bude zajímat aspoň to, jak se v České republice krade, pokud se týče předmětů kulturní hodnoty.
***