Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(9.40 hodin)
(pokračuje Brožík)

A přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je bod

O úvodní slovo poprosím zástupce navrhovatelů pana poslance Vojtěcha Filipa.

Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych na úvod druhého čtení řekl několik poznámek o průběhu projednávání tohoto návrhu zákona. Návrh jsme projednávali ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a ve výboru pro obranu a bezpečnost s tím, že celý text byl těsně před jednáním výboru ještě navržen ke změně, a to po jednání s vedením Horské služby. To zkomplikovalo svým způsobem i projednání ve výborech, takže bylo projednání odloženo na další týden, a když jsme se jím potom zabývali ve druhém výborovém týdnu v obou výborech, tak byl většinou text ve výboru zamítnut. A to spíše z toho důvodu, že čas na projednání toho řekl bych úsporného textu komplexního pozměňovacího návrhu, na kterém jsem se dohodl jako na nejužší možné variantě právě s vedením Horské služby České republiky, byl krátký a poslanci jej většinou neměli k prostudování tak, aby se jím mohli výrazněji zabývat.

Co bylo hlavním důvodem k zamítnutí například ve výboru pro obranu a bezpečnost? Zpravodaj o tom bude jistě hovořit. Bylo to, že představa zastánců integrovaného záchranného systému je taková, že jednotlivé součásti integrovaného záchranného systému mají být součástí státu. Prostě mají být státní organizace nebo instituce, které stát zřizuje, a také je financuje a ukládá jim úkoly. Já jsem se snažil obhájit myšlenku, ve které je možné, aby takový úkol plnila i jiná než státní nebo státem zřízená organizace, a musím říci, že jsem neuspěl. Ten kompromis, který jsem nabídl v tisku 1030, to znamená, že zachovávám princip občanského sdružení a to přímé napojení na státní rozpočet v rámci integrovaného záchranného systému, protože Horská služba už dva roky je součástí integrovaného záchranného systému, protože zákon s ní počítá v tomto systému, v něm stejně jako občanské sdružení, které ovšem není kryto zákonem, již funguje. A pro odmítnutí této myšlenky došlo k zamítnutí návrhu zejména ve výboru pro obranu a bezpečnost.

Já si ale myslím, že je potřebné využít té nabídky, kterou udělal náměstek ministra vnitra pan generál Štěpán, který říkal, že je potřeba se tím zabývat, těmi občanskými sdruženími sui generis, která mají zvláštní postavení, protože zákon s nimi počítá v nějakém systému fungování státu, a že by bylo vhodné, abychom zákon nezamítli a pokusili se jej po konzultaci, ke které já se hlásím, s odbornými útvary Ministerstva vnitra, případně s odbornými útvary právě integrovaného záchranného systému, znovu projednat a pokusit se jej dokončit s tím, že by potom mohlo jít o komplexní pozměňovací návrh, který by byl předložen včas do jednání výborů a mohl by projít určitým procesem, kdy by většina sněmovny s tím textem mohla souhlasit.

Pokud jde o tak základní změny, které se týkají a pro které jsem já osobně chtěl, aby se ve výboru pro obranu a bezpečnost projednával ten návrh zákona, je otázka vlastního správního rozhodování Horské služby, to znamená, jestli má, nebo nemá vybírat pokuty, nebo jestli to zkrácené správní řízení bude svěřeno pouze Policii České republiky, případně těm místním městským policiím, a na tuto otázku jsem se také výrazně zeptal.

Nebudu tady vstupovat do zpravodajské zprávy. Nebudu komentovat, jak to tam probíhalo. Výsledek samozřejmě ze zpravodajské zprávy uslyšíte, ale podle mého soudu to nijak nenarušuje samotné rozhodnutí, ten systém, který momentálně je, a znovu podotýkám, že smyslem našeho návrhu je v podstatě občanské sdružení, kterému před dvěma lety uložil zákon o integrovaném záchranném systému určitá práva a povinnosti, aby nezůstalo toto občanské sdružení mimo zákonnou úpravu, protože vycházím z toho, že ukládat práva resp. ukládat povinnosti může kdokoliv pouze na základě zákona, a také proto je nutné, aby toto sdružení nebylo pouze registrováno Ministerstvem vnitra, bylo připojeno na státní rozpočet kvazirozpočtovou kapitolou Ministerstva zdravotnictví, ale aby mělo v tom systému normální pevné místo, které mu bude zajišťovat fungování po celý rok.

Navíc, a trochu mě to mrzí, že ti, kteří často mluví o občanské společnosti, kteří mluví o tom, jaké instituty občanská společnost zřizuje, v podstatě nechtějí uznat, že by se občan mohl podílet i jiným způsobem než jako státní zaměstnanec na fungování České republiky. Upozorňuji, že německá horská služba, švýcarská horská služba, které byly vzaty za příklad tohoto návrhu zákona, jsou občanská sdružení podle německého resp. švýcarského právního řádu a jsou právě jako občanská sdružení nadána těmi pravomocemi, které jim zákon svěřuje, a není to nic, co by bylo v Evropě neobvyklé, nebo dokonce nemožné. Je to jistě u nás zatím nezvyklé, ale je to podle našeho ústavního systému možné.

Abych zkrátil své úvodní slovo na to nejnutnější minimum, podotýkám, že osobně sám jako navrhovatel i za druhé dva navrhovatele navrhuji, aby tento návrh zákona po obecné rozpravě byl vrácen výborům k novému projednání, tak jak je možné v rámci druhé čtení. Nemám ambici a nechtěl bych ukončit projednávání zákona, který je jistě potřebný, nebo nedat žádnou šanci, abychom to do konce volebního období vůbec mohli stihnout, a protlačovat ho tady sněmovnou. Nakonec by byl zamítnut a jenom bychom ztratili čas. Proto tedy navrhuji i z pohledu komplexního pozměňovacího návrhu tento postup, to znamená vrácení výborům k novému projednání po obecné rozpravě ve druhém čtení.

Děkuji vám.

Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a výboru pro obranu a bezpečnost. Usnesení výboru byla rozdána jako sněmovní tisky 1030/2 a 3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí pan kolega Rudolf Tomíček.

***