(12.00 hodin)
(pokračuje Kučera st.)
Dvakrát tady zazněl problém televize TV3. Hovořil o něm kolega Mlynář, který si myslí, že rada udělala chybu, když nezasáhla v případě pirátského vysílání, a hovořila tady paní kolegyně Parkanová, když hovořila o tom, že díky jednání rady skončil projekt nadějně se rozvíjející mladé a úspěšné televize. Rád bych, pane místopředsedo, vaším prostřednictvím sdělil paní kolegyni Parkanové, že já jsem se též těšil na to, že TV3 bude nadějně se rozvíjející televizí především v té oblasti naší mediální scény, kde nám chybělo a stále ještě chybí televizní vysílání, to je v síti regionálních stanic, které budou mít svoji koncepci a svoji logiku. Na základě tohoto projektu - a opakuji, že vím, o čem mluvím, protože jsem byl u celé řady jednání, kdy tento projekt vznikal, projekt sítě regionálních televizních stanic opřených o metropolitní vysílání v Praze a něj navazující vysílání v dalších regionech s tím, že to začne, jak jinak, v Hradci Králové, kde tehdejší televize Galaxie vznikla, a postupně se připojí další a další regiony - tak s tímto projektem uspěl držitel licence, s tímto projektem uspěl zahraniční investor a tento projekt dostal v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, a promiňte mi - s tichým požehnáním Poslanecké sněmovny nebo přinejmenším stálé komise pro sdělovací prostředky - tak tento projekt dostal zelenou. Že ovšem pozdější management TV3 otočil svůj projekt jiným směrem, za to přece nemůže Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. A jestli v okamžiku konfliktu mezi držitelem licence a servisní společností došlo k pirátskému vysílání, pak to nebyl držitel licence, který jediný měl oprávnění k vysílání, ale servisní společnost, která vysílala pirátsky. A to způsobilo, že skončila nadějně se rozvíjející televize TV3, které jsme původně všichni drželi palce.
Pro pana ministra Dostála, pane místopředsedo, mám radostnou zprávu, kterou bych mu chtěl vaším prostřednictvím sdělit. Jak jsem se informoval ještě dnes dopoledne v zákulisí, pokud se jedná o reklamní upoutávku na erotický pořad Peříčko vysílanou v dopoledních hodinách uprostřed pořadu pro děti, za tuto reklamu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s televizí Nova správní řízení zahájila a podle mých informací hrozí televizi Nova v tomto směru pokuta, která nepochybně nebude malá, takže myslím, že i tento argument najednou ztrácí své oprávnění.
Pak tady zazněl argument o tom, jestli pořad Volejte řediteli je, nebo není zneužitím televizní obrazovky. Přiznám se, že toto neumím posoudit. Ale argumentuje-li se tady tím, že ředitel komerční televize využívá vysílání ve své televizi ve svůj prospěch, pak bych se musel zeptat všech přítomných zde v Poslanecké sněmovně, jaký mají názor na to, když určité síly a určití zaměstnanci nikoli komerční, ale veřejnoprávní televize zneužili obrazovky ČT v loňských událostech, které dnes nazýváme tzv. televizní krizí, ve svůj prospěch, a to zcela jednoznačně.
Dámy a pánové, neumím odhadnout, jaký dopad by případné odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání mělo v tom, že by rozkolísalo naši mediální scénu. Nepochybně asi ano, ale nejsem a neumím být v této oblasti prognostikem. Stejně tak nedokážu domyslet do důsledků, jaký případný dopad by mělo naše rozhodnutí do zahraničí právě s odvoláním na probíhající soudní spory a arbitráže. A že by si nepochybně v zahraničí našeho rozhodnutí všimli, na to asi všichni můžeme vzít jed.
Opakuji znovu: jak se v tomto případě zachováme, je věcí jen a jen našeho poslaneckého svědomí. Já jako jeden z předkladatelů zákona velice rád zvednu ruku pro potrestání každého, kdo zákon poruší, budu-li o tom dostatečně přesvědčen dostatečnými pevnými argumenty. S politováním musím konstatovat, že argumenty, které tady dnes zazněly, mě nikterak pevně nepřesvědčily. Jestli vás, je to vaše věc.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan kolega Bohuslav Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Pane předsedající, dámy a pánové, pravděpodobně každý z nás cítí v tuto chvíli ve sněmovně určité napětí. Vypadá to, že jednáme o důležité věci. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je správním orgánem tohoto státu. Její konstrukce je poněkud neobvyklá. Na rozdíl od jiných regulačních orgánů, jako je třeba nezávislý Energetický regulační úřad nebo Komise pro cenné papíry, tak tato rada je konstituována Poslaneckou sněmovnou, a Poslanecká sněmovna tudíž, ať chce, nebo nechce, nese svoji odpovědnost za personální složení rady, neboť je suverénním orgánem, který vybírá členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Současně tato rada není jen správním orgánem, správním úřadem České republiky v oblasti televizního a rozhlasového vysílání, ale je rovněž průsečíkem určitých silokřivek, je průsečíkem politických, ekonomických, mediálních a jiných zájmů. A právě proto, že je důležitým průsečíkem, právě proto je v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně určité napětí, právě proto v uplynulých dnech poté, kdy byl tento návrh na program schůze zařazen, proběhla určitá mobilizace, právě proto vypuklo v mediálním světě poměrně velké napětí a velký neklid, který je spojen s tímto návrhem na změnu ve složení tohoto správního orgánu České republiky.
Musím říci, že v tuto chvíli nevystupuji ani tak jako předseda poslaneckého klubu sociální demokracie, ale spíše jako Bohuslav Sobotka, který sem přišel v roce 1996 z vůle voličů v České republice, z vůle voličů na jižní Moravě, a postupně jsem se seznamoval s tím, jak to v Poslanecké sněmovně chodí. Zjistil jsem, že v oblasti mediální legislativy existuje určitá skupina poslanců, která se na tuto oblast specializovala, která zpravidla vystupuje k tomuto tématu, která zpravidla ovlivňuje to, jak vypadají zákony, které se mediálního prostředí v České republice týkají. Tato skupina poslanců je poměrně stálá, stabilní a nepochybně většina členů této "mediální skupiny" Poslanecké sněmovny v této rozpravě dnes vystoupí a bude argumentovat. Samozřejmě někteří budou stát na jedné či druhé straně návrhu, který byl Poslanecké sněmovně předložen.
Musím říci, tak jak jsem pozoroval práci těchto mediálních expertů - a tady bych skutečně nedělal rozdíl mezi stranickou příslušností nebo příslušností k jednotlivým politických klubům - tak říkám jako Bohuslav Sobotka, že jsem během těch šesti let k těmto lidem poněkud ztratil důvěru. Ztratil jsem důvěru na základě toho, k čemu došlo v České televizi. Nejsem žádný stoupenec povstání a podobných akcí, ale myslím, že tak, jak se Česká televize dostala do poměrně složité ekonomické situace, že to není dobrý stav. Ztratil jsem důvěru na základě projednávání a způsobu projednávání zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, na jehož základě dnes tady budeme hlasovat.
Mám pocit, že různá mediální lobby určitým způsobem prorůstají skrze Poslaneckou sněmovnu a snaží se prorůst až do regulačních orgánů. Snaží se zpětně rozhodování těchto regulačních orgánů (?). To je samozřejmě jev, který je běžný zřejmě v každé demokracii, ale myslím, že by každý demokratický systém měl mít určité mechanismy, kterými bude schopen se prorůstání těchto mocenských lobby do regulačních orgánů, které jsme zřídili právě proto, abychom tato různá vlivová a mocenská lobby regulovali, tak aby se tomuto nějak bránil. Domnívám se, že tak jak jsme mohli sledovat počínání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v uplynulých letech, tak zde byla celá řada otazníků nad tím, jakým způsobem rada postupovala a jak se chovala.
Za sebe říkám, že jsem do mediálních záležitostí za dobu své práce v Poslanecké sněmovně příliš nezasahoval. Stalo se to pouze dvakrát. Poprvé to bylo v době, kdy rada zaujímala podle mého názoru zvláštní stanoviska v záležitosti TV Prima, společnosti Premiéra, podruhé jsem zasáhl do oblasti mediální legislativy při schvalování zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, kdy jsem navrhl, aby za prodloužení licence v oblasti celoplošného televizního vysílání byl vyměřen správní poplatek v částce 200 mil. Kč.
***