(12.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Tak se musím zabývat tím, co vlastně je pravým důvodem pro odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, které prošlo jako bod na tuto schůzi. Klub KSČM pro takový bod nehlasoval, protože jsme přesvědčeni o tom, že do skončení soudních a arbitrážních sporů by sama Česká republika a její orgány neměly zpochybňovat rozhodnutí orgánů, které jsme jako Česká republika zřídili. Mám proti tomu docela vážné výhrady, ale i důvody pro to, abych se domníval, že nemá smyslu sebebičování na mezinárodní scéně.
Něco jiného je, jestliže se zabývám tím, komu může sloužit takové rozhodnutí. Já jistě mohu mít pochybnosti o tom, jak ten který konkrétní člen rady vykonává svou práci. Ale to ještě neznamená, že se nemám zabývat tím, jestli rada funguje jako celek dobře, nebo špatně. Má být důvodem toho odvolání členů rady snad to, aby se jednomu z našich kolegů usnadnil soudní proces, který bude jistě veden za jeho výrok, který je odsouzeníhodný? Nedovedu si představit, že by jakýkoli orgán České republiky si nechal líbit výrok - a já ho ocituji: "Radu je třeba bojkotovat, neboť se chová jako zločinecká organizace." Já si myslím, že výrok poslance Parlamentu tohoto znění, který prošel médii, nemůže ponechat radu nečinnou, a pokud je mi známo, někdy okolo 24. ledna podala civilní žalobu k tomuto výroku. A dokonce si myslím, že by neměl tento výrok nechat chladnou ani Poslaneckou sněmovnu. Nehodlám v žádném případě zpochybňovat právo rady, aby se bránila civilní žalobou, a spíše by bylo na místě, kdyby stálá komise pro sdělovací prostředky Poslanecké sněmovny se zabývala tím, jestli nedošlo například k takovému jednání, které odpovídá svolání mandátového a imunitního výboru, který by takový - minimálně zvláštní - výrok člena Poslanecké sněmovny posoudil.
Jiná věc je, a to je jiný, respektive opačný důvod, kterým mě může vést k tomu, jestli rada rozhoduje objektivně, nebo neobjektivně, jestli vliv politických stran na tuto radu je to pravé, co máme řešit. Jestli jsme vůbec ještě suverénním státem, když si někdo dopisuje s radou a ukládá jí úkoly a nabízí jakousi spolupráci, aby byly zajištěny jakési jiné úkoly, které jsou v rámci přidružení. Já opravdu nemohu pominout to, že předsedovi rady píše generální ředitel pro rozšíření Rady Evropy a jeden z komisařů EU, a píše způsobem, který já osobně si nedovedu vůči radě ani vůči jednotlivým členům rady vysvětlit.
Já bych si nedovolil takovým způsobem oslovovat radu a individuálně se zabývat tím, jestli rada dostatečně funguje. V tomto ohledu je otázkou, jestli na takový dopis má rada jako správní orgán ČR pro oblast rozhlasového a televizního vysílání vůbec odpovídat, jestli na to nemá odpovědět například místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí. Nevím, je-li možné, abychom jako nečlenský stát EU, ale stát, který se přihlásil k integraci, si nechali v tuto chvíli mluvit do uzavřené kapitoly. A vzhledem k tomu, že jsem nepočítal, a nepatřím, jak říkal kolega Sobotka, k těm, kteří se kdy zabývali médii, a tedy neznám přesně tu problematiku, ale musel jsem jako předseda klubu zaujmout nějaké stanovisko k zařazenému bodu od úterka, získal jsem do této doby pouze tyto informace. A nezbývá mi, vážené kolegyně, vážení kolegové, nic jiného, než abych pro případný jiný postup, než který jsme zvolili v úterý, kdy jsme nechtěli zařadit tento bod na jednání Poslanecké sněmovny, znovu svolal poslanecký klub a dotázal se členů klubu, jestli má smysl, abychom tento bod vůbec dokončili, a s jakým výsledkem.
Vůbec nezpochybňuji to, že většina v této Poslanecké sněmovně včetně klubu KSČM může mít důvody pro to, aby jednotlivé členy rady navrhla k odvolání. Vůbec to nezpochybňuji. Samozřejmě, že se tak můžeme zachovat. Chápu také vystoupení pana místopředsedy Langera. Ale to, co musím skutečně posoudit na klubu, je to, jaký politický vliv má být uplatněn na tento správní orgán. A to myslím, že není otázka pouhé debaty v této sněmovně.
Proto oficiálně žádám po skončení obecné rozpravy k tomuto bodu, aby bylo klubu KSČM umožněno mít 30minutovou přestávku na poradu klubu. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče.
S faktickou poznámkou se nejprve hlásil pan místopředseda Langer, poté pan kolega Miloslav Kučera st.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Chtěl bych faktickou poznámkou reagovat na vystoupení pana kolegy Sobotky, které má vztah ke kandidatuře radního Štěpánka do Senátu. Chtěl bych ho upozornit, že platí moje úvodní věta. Místo o kolektivním sexu čtěme zákon, čtěme zákon nebo pamatujme si dikci starého zákona.
Pan radní Štěpánek kandidoval do Senátu za ODS v období platnosti jiného zákona, starého zákona, který explicitně říkal něco jiného, než říká zákon tento. Tento zákon je podstatně tvrdší, a chcete-li, můžeme připouštět, že tento zákon by mu takovou kandidaturu neumožňoval. Zákon, v rámci jehož platnosti kolega Štěpánek kandidoval, mu tuto kandidaturu umožňoval. Proto prosím tento argument nemůžete, chcete-li být objektivní a korektní, použít pro odvolání, respektive návrh na odvolání radního Štěpánka na základě platného zákona č. 231/2001 Sb.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji. Hovořit bude pan kolega Miloslav Kučera starší.
Poslanec Miloslav Kučera st.: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já otočím teď svou faktickou poznámku a začnu tím, čím jsem chtěl původně skončit, abych mohl navázat na to, co tu říkal kolega Langer.
Velmi dobře víte, že já nemám sebemenší důvod hájit radního pana Štěpánka, a to přinejmenším ze dvou důvodů. Za prvé proto, že on je rocker, a já jsem příslušník staré, řečeno se Škvoreckým, saxofonové, tedy swingové generace. A za druhé - on je z Hradce Králové, a já, jak dobře víte, jsem z Pardubic. Takže nemám v tomto směru s kolegou Štěpánkem osobní lítost.
Ale chtěl bych připomenout Poslanecké sněmovně ještě jednu věc. Kolega Štěpánek neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2000, zatímco Poslanecká sněmovna na základě již vzpomínaného nového zákona zvolila pana Štěpánka radním v roce 2001. A v té době již zřejmě tento rozpor nevadil.
Mimochodem, ale to souvisí s druhou částí mé faktické poznámky, já vzhledem ke svému věku - a za to se omlouvám, jsem Miloslav Kučera starší - jsem zapomněl ještě reagovat na jednu oznámku, která se týká rady, že totiž rada v případě společnosti CET 21 televize Nova nepostupovala v souladu s původními licenčními podmínkami. Že tedy společnosti vysílá v jiném formátu a na základě jiné koncepce. To se ovšem, kolegyně a kolegové, stalo na základě novely zákona č. 301/1995 Sb., která omezila pravomoci rady stanovovat jiné než programové licenční podmínky a kontrolovat vztahy mezi provozovateli vysílání a tzv. servisními organizacemi. Takže rada prakticky ztratila možnost v tomto směru zasáhnout. A tento zákon navrhli ve sněmovně a pomohli prosadit dva známí poslanci, dnes členové US, kolegyně Marvanová a kolega Přibáň.
***