(14.20 hodin)
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Opět jsme argumenty neslyšeli, nicméně otevírám rozpravu. Připomínám, že při novém projednávání zákonů nejsou přípustné pozměňovací návrhy.
Poprosím nyní pana senátora Bártu, aby nám objasnil argumentaci Senátu, a opravdu prosím, aby byl v zasedací místnosti klid.
Senátor Zdeněk Bárta: Dámy a pánové, dostali jste všichni písemnou formou námitky a důvody, které vedly Senát k tomu, aby předloženou normu zamítl. Já bych rád za kolegu Dvořáka, který se nemůže dnes zde zúčastnit, vedle jeho písemných věcných a myslím že dostatečně přesvědčujících důvodů zmínil ještě několik dalších.
Pan ministr v Senátu obhajoval tezi, že tento návrh je ryze technickou normou, jakýmsi jízdním řádem pro oblast ústavní náhradní rodinné péče, a dá se bohužel asi předpokládat, že je o tom přesvědčen, i když většina z nás byla přesvědčena o tom, že skutečnost je podstatně složitější.
Oblast náhradní rodinné péče je komplexní problém zahrnující sféry zájmů ministerstev školství, zdravotnictví, sociálních věcí i spravedlnosti. Tvorby této zákonné normy se však ujalo pouze ministerstvo školství, ostatní resorty se dle vyjádření odpovědných pracovníků ministerstva školství odmítly na přípravě této předlohy účastnit. Tady se patrně stala osudová chyba, předurčující tuto normu, jak doufám, jejímu zákonitému osudu, neboť doufám, že dáte za pravdu Senátu.
Tvrzení, že kvalita té či oné společnosti je dána kvalitou péče o její nejslabší jedince, je možná tezí otřepanou, ale neustále pravdivou. A to, že mezi tyto nejslabší jedince patří na prvním místě děti, jež jsou sirotky faktickými, či takříkajíc sociálními, je nesporné.
Sporné je, jak se Parlament, obě jeho komory zachovají k těmto sirotkům, zda petrifikujeme - a to je to, co návrh předpokládá - dosavadní zavedené postupy, které nikoli deklaratorně, ale fakticky dávají přednost péči ústavní před náhradní péčí rodinnou. Jinak totiž to dilema nestojí. Jako klíčovou je třeba vnímat skutečnost, že oproti první polovině devadesátých let je v roce 2000 přijímána do náhradní rodinné péče, tj. převážně do péče pěstounské a adoptivní, pouze jedna třetina dětí, které by do této péče mohly přejít, a to při prokazatelně pořád nižších nákladech na náhradní rodinnou péči než na péči ústavní.
Téměř všichni se zaklínáme vstupem do Evropy, ale i zde - a právě zde - se můžeme předvést, jak to myslíme vážně. Omezování počtů dětí umístěných v dětských domovech či naprostá likvidace těchto institucí je obecným trendem ve vyspělém světě. U nás však počet dětských domovů zůstává a počet dětí umístěných do rodin klesá.
Je nabíledni, že se na tomto negativním trendu podílí valnou měrou současná síť dětských ústavů - Parkinsonovy zákony platí i zde.
Předseda PSP Václav Klaus: Pane senátore, poprosím všechny poslance, aby se kuloárovým debatám věnovali někde jinde.
Senátor Zdeněk Bárta: Pane předsedo, a co plácnout rukou do stolu a říci, že jste Hnízdo Igor? - (Předseda Klaus: Co že jsem?) - Igor Hnízdo. (Smích v sále.)
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím, zkuste pokračovat, pane senátore. - (Senátor Bárta: Mohu tedy pokračovat?) - Pokračovat můžete, sám ale vidíte, že je zřejmě potřeba, abyste hovořil s takovým šarmem, abyste poslance zaujal. (Potlesk v sále.)
Senátor Zdeněk Bárta: Vzhledem k tomu, že většina přítomných jsou muži, musel bych být asi vybaven jinými druhotnými znaky.
Předseda PSP Václav Klaus: Já jsem teď myslel na váš intelekt, na intelektuální šarm projevu. (Potlesk v sále.)
Senátor Zdeněk Bárta: S tím toho už bohužel příliš mnoho nenadělám, ale pokusím se - tedy pokračovat.
Je tedy nabíledni, že se na tomto negativním trendu podílí valnou měrou současná síť dětských ústavů. Říkal jsem, že Parkinsonovy zákony platí i zde. A na vašem rozhodnutí bude záležet, zda v podstatě jen s kosmetickými změnami petrifikujeme současný stav, či zda odmítnutím této normy ponecháme otevřenou cestu tvorbě zásadního řešení.
Ostatně možná jste informováni o tom, že široce založená pracovní skupina, ve které jsou vedle odborných konzultantů z Velké Británie, zástupců dětských domovů, diagnostických ústavů, lidí z katedry sociální práce Univerzity Karlovy i zástupce ministerstva práce, spravedlnosti i Úřadu vlády - komise pro lidská práva, pražského magistrátu a další vysoce kompetentní lidé, tedy tato pracovní skupina právě dnes a zítra má své zasedání. Tato skupina se zavázala, že do konce května letošního roku předloží nový koncepční plán náhradní rodinné péče.
Prosím tedy, neukvapujme se se zabetonováním starých vyhlášek, které jdou samozřejmě okamžitě změnit, aniž bychom přijímali jiný zákon, neukvapujme se právě v okamžiku, kdy vysoce kompetentní lidé připravují novou koncepci.
Děkuji vám za soustředěnou pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji, panu senátorovi Bártovi a táži se, kdo se hlásí do rozpravy. Do rozpravy, jak vidím, se nehlásí nikdo. Plyne z toho, že poslanci mají pravděpodobně jasno, proto rozpravu končím.
Podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny přistoupíme k hlasování. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, kvorum tedy je 101 (bylo nastaveno) - ano, děkuji.
Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy podle sněmovního tisku 837/5."
Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 112 z přítomných 184 poslanců 108 bylo pro, 51 proti. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přijat.
Děkuji panu senátorovi Bártovi.
Dostáváme se nyní k bodu
52.
Návrh zákona o akciové společnosti České dráhy,
státní organizaci Správa železniční dopravní cesty
a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 880/5/ - zamítnutý Senátem
Vítám mezi námi pana senátora Karla Korytáře a prosím pana ministra dopravy, aby za navrhovatele přednesl své slovo.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, zákon, o kterém nyní budeme rozhodovat, byl projednáván Poslaneckou sněmovnou velmi dlouho, poté pak byl projednán v Senátu, kde byl sice zamítnut, ale musím říci, že ani ve výborech, ani v plénu Senátu nezazněly nové argumenty, a rovněž ty, které zazněly, byly - domnívám se - velmi důkladně vysvětleny a byly vyvráceny domněnky o tom, že tento návrh není v souladu s právem Evropské unie nebo že dává větší účast odborářům při vytváření orgánů společnosti, než jak stanoví obchodní zákoník, apod.
***