(11.10 hodin)
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, skoro mě zaráží, s jak malou pozorností bychom absolvovali obecnou rozpravu ve druhém čtení, a proto se velmi omlouvám těm, kteří pozorně sledovali obecnou rozpravu v prvém čtení, že některé věci budu opakovat. Budu je opakovat prostě proto, že nevidím zásadní posun v usnesení výboru, které nám bylo předloženo, a navrženo, aby toto usnesení bylo Poslaneckou sněmovnou podrobeno.
Jestli dovolíte, zopakoval bych několik slov o tom, že pro určitou skupinu lidí v této zemi chystáme garantovanou délku dovolené 6 týdnů, že chystáme navýšení tarifů. Zní to lákavě. Jenom upozorňuji, že navýšení tarifů, to samozřejmě znamená snížení výkonnostního. Chystáme bezplatnou jmenovku, odchodné při řádném odchodu do důchodu ve výši pěti platů a navýšení důchodu o 7 až 30 % při pěti až dvaceti letech odsloužených ve státní službě. Musím se přiznat, že jsem byl velmi zaražen, že návrh, který je předkládán z výboru, nereaguje na přílišnou míru dalších a dalších výhod pro státní zaměstnance, a že jsem byl velmi překvapen, že oněch navrhovaných 10 miliard podle vládou přiznávaného dopadu do státního rozpočtu z hlediska onoho pozměnění ve výborovém usnesení se nijak nezmění, že oněch 10 miliard bude pokračovat samozřejmě i nadále, protože ono vyškrtnutí té definitivy neznamená, že by byly nižší výdaje na přijetí tohoto zákona. Díval jsem se velmi pozorně co že vlastně návrh, který projednal příslušný gesční výbor, znamená. Mám pocit, že skoro nic, kromě jedné věci. A tou je zřízení nového institutu, zřízení institutu státní správy, institutu, který se bude zaobírat péčí o vzdělání úředníků, institutu, který podle návrhu výboru už má jasno, že jeho dozorčí rada bude obsahovat sedm členů. A samozřejmě nemá jasno, o čem koho bude učit. Naopak nemá vůbec jasno, kolik tento institut bude stát.
Vážené dámy, vážení pánové, myslím si, že není přípustné, abychom po tak dlouhé debatě udělali tak kosmetickou změnu, abychom po tak dlouhém pobytu návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přijali jednu kosmetickou úpravu a jednu zásadní, nadstandardní úpravu z hlediska zřízení dalšího institutu. Není přece možné s penězi daňových poplatníků takto nakládat.
Pro ty z vás, kteří jste stoprocentně přesvědčeni, že návrh příslušného výboru je tak dobrý, bych poprosil, abyste si přečetli pod body 71 a 72 text. Možná zjistíte, že pozornost, kterou tvůrci věnovali těmto dvěma bodům, je příliš signifikantní na to, abychom se tímto doporučením řídili.
Vážené dámy, vážení pánové, body 71 a 72 usnesení jsou naprostý nesmysl, který hovoří sám proti sobě. Byl bych rád, abychom o 10 miliardách každoročních nákladů hovořili s důrazně větší pozorností, a proto vás prosím, abyste podpořili návrh paní poslankyně Talmanové k zamítnutí. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jaroslav Štrait, připraví se pan poslanec Payne.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu hovořit především k obsahu předlohy 792. Názor poslaneckého klubu KSČM na opětovné projednávání vládního návrhu zákona o službě státních zaměstnanců, zkratka služební zákon, se v průběhu kalendářního roku zase tak podstatně nezměnil, jak tady bylo prezentováno. A také ještě navíc není dobré, když tento zákon je projednáván pod tlakem našeho eventuálního vstupu do Evropské unie, a to ještě - a to je ten druhý faktor - na konci volebního období. Mezi myšlenkami předloh, které předložila vláda premiéra Klause v roce 1994 a vláda ČSSD, velký rozdíl není. Návrh zákona výrazněji neposunulo ani koaliční jednání.
Zvlášť nepřijatelné je pro klub KSČM zachování "lustračních zákonů", na kterých trvají strany současné čtyřkoalice - promiňte mi, už nevím, jak se to jmenuje - dvojbloku. To posunulo zákon značně do minulosti. Pokud dojde k přijetí návrhu zákona, budu s napětím očekávat, jak se zachová Evropská unie a Mezinárodní organizace práce v Ženevě. Obě instituce vyjádřily opakovaně rozpaky nad touto českou specifickou normou. Předpokládám, že na jedné straně se asi budou radovat nad novým českým zákonem, který je opravdu podmínkou pro vstup do unie, ale na druhou stranu by neměly pasivně akceptovat diskriminaci. Tady jsme už o tom hovořili mnohokrát a číslo je také známé: černého Petra tady u nás dostalo zhruba 19 tisíc občanů.
Předností zákona je zachování odborové organizovanosti, což není ve světě tak běžné - já to kvituji - a také části odborových práv. Ocenit je potřeba i jednotný systém vzdělávání státních úředníků a jednotná kritéria kariérního postupu. To mohu říci, že se vládě povedlo.
Za vážné nedostatky zákona především považuji tu zmíněnou aplikaci lustračního zákona. V průběhu projednávání může dojít k různým kamuflážím a nějakým dalším takovým maskováním do mlhavých paragrafů občanské bezúhonnosti, což je potom v personální praxi ještě horší, protože to jsou kritéria neměřitelná a subjektivní. Jak jsem k tomu v prvém čtení hovořil a kvitoval jsem, že tam lustrační zákon explicitně není, tak mě zakřikl kolega Výborný, že u nich je to prostě podmínka projednávání dalšího. Tedy budiž.
Dále je v předloze fixována nepřiměřená koncentrace moci generálního ředitele státní služby, zástupce, personálního ředitele, státního tajemníka atd. Také tam i nadále, přes ty určité modifikace, postrádám jasná a zřetelná antikorupční opatření ve vztahu k personálním komisím a služebním orgánům. Také přetrvávají i jiné nedostatky, ale to jsem říkal v prvém čtení.
Pokud jde o systém, kvalitu a kvantitu výkonu státní správy, to nezabezpečuje v České republice pouze skupina nejvyšších institucí, ale také řada dalších pověřených úřadů a "malých" úředníků. Zůstává otazník nad poměrem nemalých výhod této exkluzivní skupiny státních zaměstnanců a efektivitou práce. I když údajně v poslední době došlo ke snížení daňových nedoplatků, stále jde řádově zhruba o byť necelou, protože rozpočet se zvedá, ale v podstatě šestinu rozpočtovaných ročních příjmů státu. Přesto v republice už dneska existuje dostatečná síť finančních úřadů a jejich filiálek. Stejně tak je to se zaměstnaností. Za poslední volební období se počet lidí bez práce o hodně zvýšil. To absolutní číslo dneska dosahuje téměř dvojnásobku čísla před čtyřmi roky. Za poslední volební období se také jaksi nepodařilo tyto věci, přes některé prvky úsilí úřadů práce, napravit, byť mají dostatečnou síť, aspoň soudě podle Hradce Králové, nádherné, ohromné budovy, filiálky v menších městech atd.
***