(10.40 hodin)
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní a pánové. Já si dovolím reagovat na písemnou interpelaci z pohledu předsedy skupiny přátel Česká republika - Slovenská republika v naší Poslanecké sněmovně.
Neustále se dostávám do kontaktu jak se zástupci slovenské menšiny v Čechách, tak se zástupci české menšiny na Slovensku a neustále řešíme dva základní problémy. První problém je otázka státního občanství a nepochopení nebo respektive neochota realizovat novelu zákona z roku 1999 zejména na českém Ministerstvu vnitra. Lidé, kteří se narodili na Slovensku a kteří svůj život prožili v České republice, prostě nemají nárok na české občanství a je lhostejné, jestli se sem přiženili, nebo jestli se po svatbě odstěhovali z České republiky tenkrát do jiného města v rámci Československé republiky. A stejně tak je to s těmi, kteří pracovali nějakou dobu pro úřad, instituci nebo podnik, který měl nebo neměl sídlo v obou státech naší tehdejší federativní republiky.
Já rozumím tomu, co říkal pan místopředseda vlády, chápu to. Chápu jeho starost o finanční zdroje na český sociální systém, ale já myslím, že tato péče končí tam, kdy je namířena proti obyčejným lidským osudům, proti lidem, kteří nemohou za to, že buď z rozkazu, pokud šlo o vojáky z povolání nebo příslušníky policejních sborů tehdejších, nebo jenom proto, že vyhověli svým zaměstnavatelům a šli na určitou dobu do druhého státu tehdejší federace.
Já jsem přesvědčen, že nejen že je možné, ale že dokonce je nutné jednat o změně toho zákona, a očekával jsem od pana místopředsedy vlády jiný přístup, než který prezentovali jeho oba předchůdci ve funkci ministra práce a sociálních věcí. Víte, ono se to těžko vysvětluje těm, kteří nedovedou pochopit, že pro nás je jednoduchost, případně úspora několika korun více než pocit skutečné péče státu o své občany. A tento obráceny gard, který byl nastoupen po roce 1993, je neustálým zdrojem třenic, které možná někoho oslovují, možná že někomu i vyhovují, ale které obtěžují běžné lidské vztahy mezi Čechy a Slováky v obou státech bývalé federace.
Já bych se připojil k tomu, co říkal pan kolega Grebeníček, s tím, abychom odmítli tu odpověď nikoliv proto, že by snad pan místopředseda vlády neodpověděl pravdivě - on odpověděl zcela ve smyslu do této doby přijatých zákonů - ale proto, abychom vyjádřili vůli ke změně těch mezinárodních smluv a zákonů, které platí jak v České, tak Slovenské republice.
Na závěr mi dovolte připomenout, že i toto téma bylo probíráno na poslední návštěvě petičního výboru ve Slovenské republice a shodli jsme se, že řekl bych uvážlivější přístup by byl minimálně na místě.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím. Chci se zeptat pana poslance, zda navrhuje nějaké usnesení k tomuto bodu. Nesouhlas - omlouvám se, nezaregistroval jsem.
Přistoupíme k hlasování o usnesení, které zní: Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly na interpelaci poslance Grebeníčka.
Odhlásil jsem vás, prosím abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.
V tuto chvíli zahajuji hlasování s pořadovým číslem 260 a ptám se, kdo je pro předložený návrh. Kdo je proti?
Z přítomných 94 pro návrh 31, proti 43. Návrh nebyl přijat.
Dalším bodem je odpověď ministra průmyslu a obchodu ministra Grégra na interpelaci poslance Stanislava Fischera ve věci čističky odpadních vod v areálu Kaňk u Kutné Hory. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 1219.
Pan ministr Grégr je řádně omluven na této schůzi, nicméně otvírám rozpravu. Ptám se pana poslance Fischera, zda hodlá v rozpravě vystoupit. Ano, je tomu tak. Máte slovo.
Poslanec Stanislav Fischer: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové. 28. listopadu loňského roku jsem zaslal interpelaci panu ministrovi průmyslu a obchodu Grégrovi, ve které jsem položil několik otázek týkajících se areálu bývalého dolu Kaňk u Kutné Hory a výstavby čističky důlních vod. Při této interpelaci jsem očekával především, že ministerstvo urychlí opatření, aby situace, která se blížila kritické, byla řešena, to znamená, že čistička bude co nejrychleji uvedena do provozu. Za odpověď panu ministrovi děkuji, ale nemohu se s ní plně ztotožnit. Ta situace se vyvinula dále k horšímu, takže jsem považoval za nutné požádat o zařazení tohoto bodu na program našeho jednání.
Hlavní takovou závadu v odpovědi vidím v tom, že nereagovala na situaci, která vznikla po mé interpelaci, a to 12. prosince loňského roku, kdy došlo k havárii, kterou jsem se snažil také nějak pomoci vyloučit svou interpelací. Zpravodajství ČTK, které 12. prosince bylo opublikováno, začíná: "Vážná ekologická havárie postihla kutnohorskou čtvrť Malín. Ze staré štoly tam vytekla voda, silně znečištěná směsí těžkých kovů a síranů. Jedy už zamořily zhruba kilometrový úsek potoka Beránky a studně v jejím okolí…" atd. To byla zpráva ČTK, se kterou jsem, protože naše sněmovna právě zasedala, okamžitě seznámil pana ministra životního prostředí Kužvarta a pana ministra Grégra. Oba o tom ještě nevěděli.
Při své odpovědi pan ministr Grégr nevzal tuto situaci v úvahu a odpověděl na ty otázky tak, jak jsem je položil koncem listopadu, i když v době, kdy jsem dostal odpověď mezi svátky - mezi Vánocemi a Novým rokem - už ta situace byla podstatně horší. Chtěl bych jenom připomenout, že činnost - těžba rud - na dolu Kaňk skončila v roce 1991 a likvidace dolu proběhla a byla ukončena v roce 1992. Bylo tedy dost času na to, aby se v rámci těchto opatření vyřešily i otázky, které se týkaly těch důlních vod, protože to, že by se mohly zvednout a vytékat do terénu, bylo známo.
V souladu se záměrem, který tehdy byl, měla být čistička u Malína - to je část Kutné Hory, vesnice v nejbližším okolí - vybudována do roku 1999.
Nebudu zde citovat to, co bylo již v mé interpelaci i v odpovědi pana ministra. Chtěl bych se jenom zmínit o některých otázkách, které zde vznikají.
Souhlasím s panem ministrem, s jeho odpovědí, že vedení Rudných dolů, státní podnik, nepostupovalo při legalizaci nového řešení - to nové řešení spočívalo v tom, že místo u výtoku nebo u Štoly 14 pomocníků na úpatí kopce se Rudné doly rozhodly bez stavebního povolení postavit čističku na vrcholu kopce - tak nepostupovalo při legalizaci nového řešení s potřebnou důsledností.
***