(14.20 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Chtěl bych zdůraznit, že referendum jako institut parlamentní demokracie a v parlamentní demokracii nejrozšířenější institut je institut, který hraje celou řadu dalších významných demokratizačních stabilizačních rolí.
Není od věci si připomenout, že již ústavní listina republiky Československé z roku 1920 obsahovala referendum, a to pro jeden zásadní případ, pro jednu situaci. V případě, že by vláda předložila Národnímu shromáždění republiky Československé návrh zákona a spojila s hlasováním o něm otázku důvěry a tento návrh zákona by byl odmítnut Národním shromážděním republiky Československé, podle ústavy se mohla vláda obrátit s tímto návrhem zákona, aby konflikt, který vznikl mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, byl řešen tím nejlegitimnějším způsobem, v referendu, všelidovém hlasování, na celou veřejnost.
Referendum v řadě zemí hraje významnou roli právě jako vyvažující prvek mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, hraje významnou roli jako prvek, který - byť se to nemusí zdát - zajišťuje stabilitu těchto demokracií. Mimochodem referendum v této podobě může na jedné straně způsobit zásadní změnu. Zajímavé je, že Charles de Gaulle se na základě referendem prosazeného nového návrhu ústavy stal prezidentem francouzské páté republiky, a stejně zajímavé je, že na základě neúspěšného referenda musel na svou prezidentskou funkci rezignovat.
Významné je si uvědomit, že referendum hraje tuto významnou roli, i když se nepoužívá, že jeho význam nespočívá v tom, že by občané neustále opakovaně o každé více nebo méně důležité zásadní otázce rozhodovali v referendu. Jeho význam spočívá v tom, že existuje demokratický ústavní systém, který umožňuje v případě, že hrozí krize, hrozí konflikt mezi jednotlivými mocemi ve státě, že je zde neodstranitelný konflikt mezi mocí zákonodárnou a výkonnou, tak právě za pomoci referenda je možné dostat skutečně legitimní zásadní odpověď na otázku, jakým dalším směrem se má země, ve které se koná, dále vyvíjet.
Apeluji proto na vás, protože si myslím, že vláda ve snaze najít co nejširší podporu pro ústavní zákon o referendu zvolila model, který v žádném případě nehrozí tím, že by v České republice bylo referendum každý měsíc nebo každý rok. Předložený návrh zákona předpokládá zcela jasně, že pouze o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu, navíc pouze o zásadních otázkách, které jsou svěřeny vládě, výkonné moci, nikoli moci zákonodárné nebo soudní, že o těchto zásadních otázkách lze iniciovat referendum, lze je tedy předložit k závazné a jasné odpovědi občanům České republiky.
Tento návrh ve své negativní enumeraci jasně říká, co vše nesmí být předmětem referenda, ať už je to nahrazování moci zákonodárné nebo soudní, omezování lidských práv a svobod, nebo dokonce jejich zrušení, otázka daňových povinností nebo jmenování do úřadů. I když se přijme v této podobě ústavní zákon o referendu, nic nebrání změně ústavy v eventuální přímé volbě prezidenta.
Zatímco pokud se týká otázky referenda, nevidím nejmenší pochybnost o tom, že jde o rozšíření demokracie v České republice, tak pokud se týká přímé volby prezidenta, je to stejně hodnotný, rovnocenný a stejně demokratický model ustavování hlavy státu, jaký máme dnes při volbě prezidenta oběma komorami Parlamentu.
Předložený návrh ústavního zákona byl přikázán k projednání ústavně právnímu výboru. Jak jsme slyšeli v rámci druhého čtení, ústavně právní výbor nepřijal žádné usnesení. V rámci druhého čtení byly předneseny po předložené osnově pouze dva návrhy, které představují změnu předložené osnovy. Oba předložil pan poslanec Benda a k oběma bych se chtěl nyní vyjádřit.
První z těchto dvou návrhů zvyšuje, a to výrazným způsobem, možnost iniciování referenda petiční akcí občanů tak, že kvorum, které vládní návrh stanoví na 300 tisíc podpisů oprávněných voličů pro to, aby se iniciovalo referendum, zvyšuje na 500 tisíc. Myslím, že v českém národě nehrozí v žádném případě nebezpečí, že by lidé bez rozvahy podepisovali jakýkoli návrh na vypsání referenda a že považuji hranici 300 tisíc za dostatečnou. Na druhé straně chci předem říci, že pokud by přijetí pozměňovacího návrhu, kterým se zvedne toto kvorum na 500 tisíc, umožnilo přijetí ústavního zákona o referendu, mohu jménem vlády prohlásit, že takový pozměňovací návrh akceptujeme.
Jinak je to ovšem s druhým pozměňovacím návrhem, který předpokládá, že k platnosti referenda je potřeba nadpoloviční účast všech oprávněných voličů. Chtěl bych zdůraznit, že tento návrh nepovažuje vláda za přijatelný. Upozorňuji, že tato podmínka není v žádné demokratické zemi v Evropě zakotvena v ústavních zákonech kromě Slovenska a Itálie. Zkušenost z ostatních zemí říká, že není moudré ji požadovat.
***