(10.00 hodin)
(pokračuje Pleva)
Pokud tedy kolegové hovoří o nějaké elementární spravedlnosti, chtěl bych se zeptat, kde v tomhle přístupu je nějaká elementární spravedlnost. A když hovoří o tom, že studovat by měli schopní, ptám se: skutečně jsme zajistili, aby vysoké školy dělaly přijímací řízení jako testy schopností vzdělávat se, anebo dělají přijímací řízení skutečně jako loterii? Kde jsme zaručili, že na vysokých školách teď studují ti nejschopnější a že ti schopnější nezůstali za branami přijímacího řízení? Říkám, že nikde. Ani jsme se o to nepokusili. A pokud říkáte, že potřebujeme vysokoškoláky a že nebudeme klást překážky nikomu, tak vás vyzývám: zrušte numerus clausus. Zrušte závazné počty přijímaných vysokoškoláků a dejte vysokým školám možnost, ať naberou toho, kdo skutečně chce studovat na vysoké škole, tak jak je to ve vyspělých zemích, kterých se dovolával pan ministr Zeman, kde mnohdy je zrušen numerus clausus a vysoké školy prostě jenom zapíší ty studenty, kteří se na ně přihlásí.
Pokud ovšem nejsme tak bohatý stát, abychom si toto mohli dovolit, pak potřebujeme o zboží, které nabízíme, ale ne všem, nějakou informaci. Protože pokud je to zboží zadarmo, tak ho samozřejmě chce každý. Ale my ho nemáme dost pro každého - jsou to takové banány pod pultem. A informaci o tom, kolik vlastně potřebujeme vysokoškoláků, kolik vysokoškoláků skutečně vážně chce studovat na vysokých školách, ne si prodloužit mládí, ne se vyhnout základní vojenské službě, ne získat levné koleje a levné ubytování v hlavním městě, a přitom ještě třeba podnikat jako na nějaký vedlejší pracovní poměr - což se také děje, hlavně v hlavním městě Praze a ve velkých městech - pokud tedy chceme tuto informaci získat, musíme mít školné, protože jedině to nám dá informaci o tom, kolik vysokoškoláků potřebujeme.
Také nevíme, jestli máme opravdu vysokoškoláků málo, nebo moc. Někteří říkají "máme jich málo", někteří říkají "máme jich moc". Myslím si, že mají pravdu obě dvě tyto tvrzení. Máme extrémně mnoho dlouhých magisterských programů. Vychováváme extrémně mnoho lidí, kteří by neměli být zaměřeni na praxi, ale jakoby v pokračování vědecké činnosti. Ale máme, a to mají zase pravdu ti, co říkají, že máme málo vysokoškoláků nebo málo lidí v terciárním vzdělávání, máme málo bakalářů. Vysoké školy, přestože byla přijata novela vysokoškolského zákona, kde vysoké školy mají provést změny tak, aby byly ucelené bakalářské programy a na to navazující magisterské programy, tak vysoké školy de facto kromě zákona, který ovšem toto nepřikazuje zcela natvrdo, protože tato varianta natvrdo zde neprošla, kromě jakéhosi morálního apelu de facto nic nenutí k tomu, aby tuto hlubší restrukturalizaci vysokoškolského vzdělávání provedly.
Školné by mohlo být opět tím motorem, který by přinutil vysoké školy k rychlejší restrukturalizaci studia, protože mnohý student by si nechtěl platit dlouhý magisterský program, ale stačil by mu krátký bakalářský. Školné by také přineslo, a už to tady bylo také zmíněno, skutečně lepší kvalitu vysokoškolského vzdělávání.
Ještě když jsme u té spravedlnosti. Terciární vzdělávání není samozřejmě jenom vysokoškolské, ale také vzdělávání na tzv. vyšších odborných školách. Na vyšších odborných školách se již dnes platí školné, a to i na státních vyšších odborných školách. Jsou to lidé, kteří taktéž vstupují do terciárního vzdělávání a zcela legitimně platí školné. Nikomu to nevadí, nikdo tady neupozorňuje, že to je nespravedlnost. Nikdo tady neříká, že to je sociální bariéra.
A pouze na závěr si dovolím reagovat na dvě své kolegyně. Jednak paní kolegyně Orgoníková se tady oháněla peticí současných studentů - mladých sociálních demokratů. Ona jako sociální demokratka, která je již zralejšího věku, by těmto mladým měla říci, že pokud proti něčemu protestují, měli by si to napřed přečíst, aby to nebylo, jako když se protestovalo proti Chartě, a Chartu nikdo nečetl. Ať si tento zákon přečtou a zjistí, že jich se toto školné vůbec netýká, protože je zaváděno až pro nově přijímané studenty, protože pravidla nelze měnit uprostřed hry. Proto by nemohly padat takové názory, že mnozí studenti budou muset se studiem skončit, protože to prostě není pravda.
A pak mě velmi zaujal ještě jeden výrok paní kolegyně Šojdrové. Výrok, který si neumím vysvětlit, a doufám, že mi ho paní kolegyně potom nějak objasní, protože jsem zřejmě hůře chápavý. Paní kolegyně Šojdrová prohlásila, že školné je tak vysoké, že je sociálně neúnosné, ale na druhou stranu naznačila, že je tak nízké, že nemá motivační charakter. S tímto rozporem si nedokáži poradit a budu rád, když mi bude vysvětlen.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane poslanče. S technickou poznámkou paní kolegyně Orgoníková.
Poslankyně Hana Orgoníková: Jenom velice krátce technicky. Jednak bych chtěla panu poslanci poděkovat, jak kulantně označil můj zralý věk nebo zralejší věk. Je to od něj milé. Ale právě proto, že jsem již mnohé prožila, mám zkušenosti a mohu o nich hovořit. Chci říci, že jsem zde právě poděkovala mladým lidem a těm, kteří podepsali petici, že jsou solidární s těmi, co mají přijít po nich. Toto jsem tady jasně řekla. Ti mladí lidé, kteří v současné době studují, vědí, že jich se to nedotýká.
Nechci vás, pane poslanče, oslovovat, takže požádám pana předsedajícího, aby vyřídil panu poslanci Plevovi, že mě má poslouchat pozorněji a má si také přečíst petici, která je mladými lidmi podávána. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. S další faktickou poznámkou pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Kolegyně a kolegové, mám jenom drobnou prosbu na další řečníky, kdyby byli tak laskaví a pokusili se pokud možno zkrátit své projevy. Vím, že je před volbami, ale zrovna na kvadrát bychom tady blbnout nemuseli. Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Pan poslanec Šulák - ale s faktickou, pane poslanče, jinak jsou řádně přihlášení. (Poslanec Šulák: Jsem řádně přihlášený.) Nejste písemně přihlášený, hlásil jste se z lavice. Proto jsem vám dal přednost. Takže nejdříve půjde pan poslanec Kalousek. Já si vás zaznačím.
Pan poslanec Kalousek, po něm je paní poslankyně Šojdrová, pak poslanec Martínek, poté pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Miroslav Kalousek: Chtěl jsem dát přednost staršímu kolegovi, ale rozhoduje předsedající.
Pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, omluvte mě, že rozšiřuji už tak bohatou diskusi. Ale přesto bych velmi rád zareagoval na kritiku, která zde několikrát zazněla, na kritiku mířící ke stávající míře přerozdělování a na potřebu zapojit individuální zdroje jednotlivých frekventantů vysokých škol.
Mám jednu prostou otázku. Bude-li zavedeno školné podle tohoto návrhu, míra přerozdělování se zvýší, anebo sníží v tomto systému? Jestliže platí teze, že nesmějí poklesnout výdaje ze státního rozpočtu, pak se míra přerozdělování nepochybně zvýší, protože vedle centrálního zdroje - daňového poplatníka - bude ještě navíc zpoplatněn každý frekventant vysoké školy. Odpovídám - míra přerozdělování se nepochybně zvýší.
Potom kladu otázku, co si každý individuální poplatník, který bude platit školné, za tyto peníze koupí. Koupí si vyšší standard vzdělání?
***