(12.30 hodin)
(pokračuje Holáň)
Jejich srovnání opět nenajdeme ani v podrobném materiálu.
Byla zde zmíněna například možnost nákupu starších stíhacích strojů. Někdo z vás uvedl Portugalsko jako příklad tohoto řešení. Samozřejmě že by efektivita takového kroku nebyla stoprocentní, jak to očekáváme od nových letadel, ale byla by přiměřená reálným rizikům ohrožení vzdušného prostoru republiky.
Za čtvrté. Když jsme zde diskutovali v této sněmovně vstup do NATO, jedním z významných a pro lidi srozumitelných argumentů bylo právě sdílení obranných zdrojů. Dnes jako by se otázka sdílení obranných zdrojů vytratila. Bylo zde zmíněno, že dvacet českých letedel v evropském prostoru je zanedbatelný počet z hlediska počtu letadel Aliance vůbec.
Pátým problémovým bodem je otázka interoperability. Tady by bylo zapotřebí operovat s informacemi z dodatku z tohoto návrhu zákona. Ten je ale zpracován v režimu utajení, takže ho musíme nechat na jiné jednání.
Za šesté. Ačkoli ze své vlastní praxe vím, jak orgány NATO byly opatrné v tom, aby nám dávaly nějaká doporučení, jak byly vždycky citlivé vůči naší suverenitě, přesto bych rád mínění orgánů NATO o této operaci znal. Určitě se dá přinejmenším vytušit.
To jsou nejdůležitější otázky, které mám. Ty, které vyplývají z čtení podrobného materiálu, nelze zde nyní projednávat.
Mám za to, že diskuse nemůže být zastavena prvním čtením, že se musí později odvíjet od velmi podrobné znalosti celého tohoto problému. Našel jsem při studiu materiálu před sebou napsaných pět jmen. Vím, že kromě této příležitosti byla ještě příležitosti číst to ve výboru pro obranu a bezpečnost. Nevím, jaký tam byl počet. Nelze se tady ale obejít bez podrobných znalostí. Jako příklad bych dal situaci z let 1995 až 1996, když se tato sněmovna zabývala otázkou záměru modernizovat migy 21, které tehdy byly spojeny s prodloužením jejich životnosti do roku 2010, a která by nám dnes velmi ulehčila rozhodování. Sněmovna se bleskurychle vypořádala s tímto problémem, že byla proti němu. Je to velmi ošidné a je zapotřebí se tomuto problému věnovat podrobně.
Nejsem velkým přítelem tohoto projektu. Přesto přeji panu ministrovi s ním úspěch. Vím, že za deset let kritiku sklidí tak jako tak, protože se později vždycky najde jiné řešení, které je technicky lepší, a ukáže se, že se mohlo zvolit něco jiného.
Myslím si, že se v této diskusi musí pokračovat. Proto doporučuji, aby do druhého čtení šla.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Hovořit bude pan poslanec Jan Zahradil, připraví se pan poslanec Hynek Fajmon.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, pane předsedající. Rád bych také ujistil kolegy, že nebudu napínat jejich trpělivost nad míru nezbytně nutnou. Několika poznámkami se ale tohoto tématu zhostit chci.
Úvodem bych chtěl říci, že rozhodně nepatřím mezi odpůrce investic Velké Británie nebo Švédska v České republice. Je tomu právě naopak, dokonce si myslím, že zrovna tyto dva státy by byly vítanými investory v této zemi a že by bylo dobré jejich angažovanost z různých důvodů, i zahraničněpolitických, v České republice podporovat - ale ne za každou cenu a myslím, že ne v tuto chvíli a v tomto případě.
Nehodlám hovořit o vojenských odborných aspektech celé této problematiky, nehodlám se zmiňovat o armádní reformě, protože si myslím, že toto téma tady bylo dostatečně pokryto předřečníky, především zcela detailním a přesným rozborem pana kolegy Nečase, který vysoce oceňuji.
Rád bych se zmínil o jiném aspektu celé této záležitosti, kterou tady projednáváme a která podle mého názoru zatím nebyla dostatečným způsobem zmíněna. Tato vláda byla v minulosti dokonce i Evropskou komisí - která rozhodně, pokud jde o mne, nepatří mezi bůhvíjak oblíbené orgány, ale v tomto případě jí musím dát za pravdu - kritizována například v její loňské zprávě za určitou neprůhlednost a netransparentnost při zadávání veřejných zakázek, při zadávání nebo nezadávání veřejných zakázek, při vypisování nebo spíše nevypisování výběrových řízení v některých případech. Nemohu se zbavit dojmu, že se tato kritika poměrně dost přesně dá vztáhnout i na případ, o kterém tady právě hovoříme.
Pan kolega Nečas tady řekl zcela správně, že se jedná o největší vládní zakázku v dějinách České republiky. Pan poslanec Tlustý ho doplnil s tím, že se jedná o pokus o největší jednotlivý příspěvek k výši státního dluhu v dějinách České republiky. V každém případě se jedná o zcela mimořádnou událost, na tom se asi shodneme, pokud jde o výši kontraktu. Jsem přesvědčen, že mimořádná událost tohoto rozsahu by si také vyžadovala mimořádný přístup ze strany vlády, nebo minimálně nadstandardní přístup.
Co by se asi rozumělo nadstandardním přístupem? Pod nadstandardním přístupem bych si představovalo ne to, že vláda vypíše tendr, uzavře ho, vyhodnotí, vybere vítěze a potom ex post přijde laskavě do sněmovny se žádostí o úvěr, aby kontrakt s tímto vítězem tendru měla na základě čeho realizovat. Představoval bych si, že v mimořádném případě, jako je tento, by mimořádný přístup vlády spočíval v tom, že se bude snažit vybudovat široký konsensus parlamentních politických stran ještě předtím, než se tendr vůbec vypíše, a že se bude především pokoušet vybudovat tento konsensus o podmínkách tendru. To se bohužel nestalo.
Vláda nyní přichází do Parlamentu se žádostí o úvěr, aniž by měla zaručen parlamentní konsensus. Oznámila, že má v úmyslu jednat, tato jednání uzavřít a kontrakt s BAE-SAAB podepsat do 15. 4., to je dva měsíce před parlamentními volbami, které ukončí její mandát.
Mohu se samozřejmě ptát, proč s tím vláda tak spěchá, proč, i když to je tady urgentní potřeba řešit v rámci armádní reformy modernizaci našeho letectva, nelze počkat několik týdnů nebo měsíců do parlamentních voleb, nelze počkat na jejich výsledek a na sestavení nové, doufám většinové vlády, která by s většinou oporou Parlamentu v zádech mohla tuto věc rozhodnout.
Mohu se samozřejmě domnívat, že znám vysvětlení této záhady, ale nerad bych na tomto místě spekuloval o neověřených dohadech, nebo dokonce o domněnkách, které by hraničily s pomluvami. Pokud už tady pan poslanec Šulák označil pana kolegu Nečase za osobně zaujatého, rád bych prostřednictvím předsedajícího sdělil panu poslanci Šulákovi, že také já se mohu domnívat z tohoto místa, že je tady někdo osobně zaujatý, že se mohu domnívat, že je nejen osobně, ale i jinak zaujatý, že se mohu domnívat, že je velmi zvláštní, že je někdo takový mistr, že někdo dokáže vypsat výběrové řízení takovým způsobem, který všechny zájemce o účast v tomto výběrovém řízení s jedinou výjimkou přivede k rychlé rezignaci na účast v tomto výběrovém řízení, což je samozřejmě shoda okolností velmi zvláštní. Bez jakýchkoli relevantních důkazů o tomto spekulovat nehodlám. Musím přiznat, že svůj osobní vyhraněný názor na to mám.
***