(14.40 hodin)
(pokračuje Langer)
Myslím, že pokud chceme hovořit o reformě veřejné správy, klidně tomu říkejme reforma státu, tak aby to bylo jasné a srozumitelné, řekněme si nejprve, proč stát máme. Myslím, že stát máme pro to, aby něco dělal za nás, co sami jako jednotliví občané dělat schopni nejsme, aby nám stát poskytoval jakousi službu, kterou si nejsme schopni sami zajistit. Za to si občané, kteří žijí ve státě, tento stát platí, za to by měl stát jim poskytovat službu v určité kvalitě - myslím, že to je první předpoklad - a měl by poskytovat tuto službu za určitou, řekl bych rozumnou a efektivní, smysluplnou cenu.
Z logiky věci by tedy mělo platit to, že lidé, kteří někde žijí, kteří pracují, podnikají, vydělávají si své peníze a z těchto svých vlastních peněz dávají něco někomu jinému, tedy státu, by si měli přát, aby stát svým rozsahem byl malý, aby příliš nezasahoval do jejich životů, aby stát byl levný, aby - když už si ho platili - platili opravdu jenom to nezbytné, co je potřeba platit, aby stát - když už ho mají - byl silný ve výkonu svých práv, pro která se rozhodli v něm žít a pro která mu předali část svých oprávnění a nezadatelných práv a svobod, aby je vykonával.
Myslím si, že stát, ve kterém žijeme, tedy Česká republika v roce 2002, rozhodně není stát rozsahem svých práv malý, v žádném případě to není stát, který je, pokud jde o náklady na jeho činnost, stát levný, už vůbec si nemyslím, že tento stát je státem silným, který se dokáže postarat o ochranu práv svých občanů a jejich bezpečnost, o službu, kterou jim má poskytovat.
Jestliže platí to, že to není stát malý, levný a silný, potom by si zasloužil nějakou změnu. Zasloužil by si to, čemu se říká reforma. Já si pod slovem reforma - byl bych rád, kdyby mě někdo vyvedl z omylu - představuji proces, kdy měním něco, co nefunguje, měním něco, co funguje špatně, měním něco, co je příliš drahé a neefektivní, v něco jiného, co funguje, co je laciné, co je efektivní. Tedy za smysluplné peníze poskytuje kvalitní službu. Toto je pro mne vysvětlení pojmu reforma. Měním něco, co nefunguje, v něco, co má fungovat, a pokud možno fungovat lépe.
Druhý výklad slova reforma je - a reforma státu, pokud mám být širší - že se něco mění ve prospěch všech občanů, kteří v daném státě žijí, ne pouze pro určitou skupinu z nich. Jestli hovoříme o reformě veřejné správy, potom má platit, že to je reforma pro občany celé České republiky, nikoliv reforma jen pro například starosty nebo - chcete-li poněkud širší okruh osob profesní - pro úředníky. Je to reforma pro daňové poplatníky, není to reforma pro úředníky.
Pokud dělám reformu - pokud se shodneme nad tím, že reforma je slovo s pozitivním významem, že se mění něco, co nefunguje, v něco, co fungovat má - potom by to mělo znamenat, že výsledkem toho bude taková podoba fungování státu, která bude znamenat méně lidí, méně peněz z prostředků daňových poplatníků a bude znamenat vyšší kvalitu služby daňovým poplatníkům. Já jsem stoprocentně přesvědčen, že to, co předložila menšinová vláda sociální demokracie, v žádném případě není možné ztotožnit s tím, co jsem říkal, tedy s pozitivním významem slova reforma, s pozitivním významem slova reforma v tom smyslu, že výsledkem bude méně zaměstnanců státu, a je jedno, jestli jde o přímé zaměstnance státu, nebo zaměstnance samosprávy. Pro daňového poplatníka, svobodného občana, který platí své daně, je to úplně jedno, jestli platí úředníka na radnici, nebo úředníka na ministerstvu. Pořád je to člověk, který žije z jeho daní, který je jím placen. Že to není reforma, která bude znamenat méně finančních prostředků, že to je reforma, která přinese vyšší kvalitu služeb. Myslím, že opak je pravdou.
Je korektní - a to je potřeba uznat - že i sám pan ministr, resp. Ministerstvo vnitra připouští, že výsledkem "reformy" bude navýšení počtu administrativních pracovníků této republiky. Jinými slovy - zvýší se počet těch, kteří jsou placeni z daní někoho jiného.
Bylo by korektní - a v tomto už ministerstvo není tak důsledné - kdyby řeklo, že z logiky věci plyne z navýšení počtu lidí také navýšení finančních prostředků, které bude tento stát spotřebovávat. Znamená to, že stát, ve kterém žijeme, stát, ve kterém žije deset milionů obyvatel, bude prakticky poskytovat stejné služby jako dosud, jenom to bude stát - světe, div se - podstatně více peněz, než to stojí dosud. To je konstatování velmi absurdní.
Pokud někdo takovéto konstatování zasune pod pojem reforma, opravdu se musíme zásadně lišit při debatě nad tím, jaký význam slovo reforma má mít a ve skutečnosti má.
Osobně v souvislosti s čísly Ministerstva vnitra odhaduji, že počet administrativních pracovníků státu díky reformě vzroste nejméně o pět tisíc v celé České republice. Říkám nejméně. Kolegové, kteří se problémem zabývají ještě detailněji a mají ještě více zkušeností ze samosprávy, než mám já, budou říkat, že to bude vyšší číslo. Tvrdím, že výsledkem této takzvané reformy bude to, že ten samý stát a jeho provoz bude stát podstatně více než dosud. V souvislosti se služebním zákonem, který jsme schválili, odhaduji, že nárůst nákladů na ten samý stát po takzvané reformě bude zhruba o 20 miliard korun vyšší. To znamená, že ten samý stát s více lidmi bude dělat prakticky to samé, jenom to bude stát o 20 miliard korun každý rok navíc.
Ten samý stát díky této reformě bude poskytovat svým občanům právě proto, jak je koncipovaná takzvaná reforma, horší službu, neboť díky nárůstu počtu administrativních pracovníků dojde k tomu, že budou přijímáni lidé, kteří nemají odborné zkušenosti, nemají dostatečné odborné zázemí. Leckdy to budou lidé, kteří nebudou vykonávat svoji funkci na plný pracovní úvazek, resp. pouze na jedno zaměření, ale budou muset mít širší zaměření. Tím pádem nebudou tak fundovanými odborníky ve své oblasti. Bude to zhoršení kvality v tom smyslu, že občan nebude muset jezdit na jedno jediné místo v případě okresního úřadu, ale díky naprosté chaotičnosti navrhovaných pověřených obcí bude s jednou věcí jezdit do jednoho místa, s druhým problémem bude jezdit do druhého místa. Opravdu je to "velké zjednodušení a velké zvýšení kvality".
Kladu si otázku, proč v této souvislosti stát investuje každým rokem zhruba 10 miliard korun do informačních technologií. Pokud by se tento stát choval jako rozumná firma, která část svých výnosů investuje pro to, aby fungovala lépe, potom investice do informačních technologií by měla být investicí, která by zvyšovala efektivitu, produktivitu, která by znamenala pokles objemu pracovníků této firmy, tedy státu. Nic takového se neděje. Tento stát investuje 10 miliard ročně do informačních technologií. Neznám jediný případ, že by díky tomu docházelo ke snížení objemu administrativních pracovníků tohoto státu.
Řekl jsem, že při hodnocení toho, co máme před sebou, bychom se měli umět podívat také zpátky na zkušenosti, které máme. Díky první etapě reformy vznikly kraje. Máme-li kraje, krajská zastupitelstva, první, co by nás mělo zajímat, je, na kolik se jejich existence, jejich fungování odrazilo na podobě počtu centrálních orgánů státní správy.
***