(15.40 hodin)
Ministr financí ČR Jiří Rusnok: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v roce 2000 došlo ke změně emisní strategie financování a refinancování státu. Podstatným rysem této nové strategie je mimo jiné snížit počet emisí státních dluhopisů, prodloužit jejich splatnost, a to až na 15 let, a zvýšit jejich cílový objem na 20 až 40 mld. Kč. Tato změna vyžaduje zavedení dlouhodobého plánování emisní činnosti, kterou provádí Ministerstvo financí, a měla by se promítnout i do zákonných povolení vydávat státní dluhopisy. Tento přístup spočívá v tom, že splatné jistiny se budou uhrazovat z výnosů nových emisí a o povolení na tyto emise se tímto zákonem žádá.
Chceme dále zvýšit transparentnost zákonných povolení a počínaje tímto návrhem zákona budeme využívat pouze zákony, které umožní vydávat státní dluhopisy v rámci státních dluhopisových programů.
Důsledkem změny emisní strategie je pak posun od financování krátkodobými státními dluhopisy, to je státními pokladničními poukázkami, ke střednědobým a dlouhodobým instrumentům, ke střednědobým a dlouhodobým dluhopisům. To se projeví ve zvýšeném počátečním požadavku na rozsah nového zákona o dluhopisovém programu. V konečném důsledku je smyslem tohoto návrhu zlevnit obsluhu stávajícího státního dluhu.
V souladu s touto novou strategií budou zákony o státním dluhopisovém programu předkládány jako povolení na dva roky, které bude vázat na předpokládanou výši státního dluhu. Způsob nové emisní činnosti přinese i prodlužování doby splatnosti v nově předkládaných návrzích zákonů na úhradu jistin, protože bude nutné přihlížet k ostatním závazkům dluhové služby. Tím je také zdůvodněna doba splatnosti uplynutím 40 let, jak je uvedeno v návrhu tohoto zákona.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás o posouzení tohoto návrhu a jeho schválení v prvém čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím opět pana poslance Kocourka o slovo zpravodaje.
Poslanec Martin Kocourek: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych jako zpravodaj k tisku 1263, což je vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu jistin státního dluhu splatných v letech 2003 a 2004, ne již zcela kontinuálně navázal na pana ministra, protože jako zpravodaj musím konstatovat, že v tomto podkladu máme uvedeno, že k 31. 12. 2001 státní dluh činil 348,66 mld. Kč. Za druhé: Struktura vnitřního státního dluhu v té výši, jak jsem ji uvedl, byla taková, že 200,33 mld. Kč je ve státních pokladničních poukázkách, tedy v méně výhodných instrumentech, a 148,33 mld. Kč je ve střednědobých a dlouhodobých dluhopisech. Proto musím konstatovat, že státní dluh vzrostl od roku 1997 nominálně dvojnásobně.
Za druhé. Stále se nám zhoršuje správa státního dluhu, neboť mnou uvedený poměr se jeví jako nákladnější a méně výhodný.
Za třetí. Stále není dořešena otázka státního závěrečného účtu roku 2000, to je také zároveň otázka profinancování dodatečného deficitu roku 2000 ve výši 10,9 mld. Kč.
Za čtvrté. Tento podklad není průkazný, neboť jednak nic neříká o příčinách dvojnásobného zvýšení státního dluhu, jednak tento podklad také neříká nic o globální strategii celkového zlevnění správy státního dluhu.
Za páté. Tento podklad je také nepřesný, neboť jednak profinancovávané emise nemají průkaznou splatnost v letech 2003 a 2004, jednak bych upozornil na to, že tento podklad Ministerstva financí obsahuje i nepřesné součty, protože pokud se podíváme na zmíněné tabulky, které mají být podkladem profinancování emisí, tak mně jako zpravodaji vychází celkový rozsah právního povolení 69,3 mld. Kč, zatímco v podkladu Ministerstva financí je 68,5 mld. Kč.
Za šesté bych chtěl ještě uvést, že problematiku růstu státního dluhu, jeho výši a struktury by měla Poslanecká sněmovna řešit v rámci explicitně nazvaného bodu, nikoliv v rámci neurčitě popsaných emisí státních dluhopisů, navíc s nepřesnými součty.
Proto z tohoto důvodu tento podklad považuji za nepřesvědčivý, nekomplexní a budu v obecné rozpravě navrhovat jeho zamítnutí.
Předseda PSP Václav Klaus: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se do ní pan poslanec Kocourek - aby nemusel znovu přicházet, prosím.
Poslanec Martin Kocourek: V návaznosti na svou zpravodajskou zprávu navrhuji zamítnutí tohoto vládního návrhu zákona v prvním čtení.
Předseda PSP Václav Klaus: Kdo další se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, budu tedy cinkat, aby se dostavili poslanci. Varoval jsem všechny, že bude celá řada rychlých hlasování. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kocourka. Odhlásím vás, prosím, abyste se zaregistrovali, protože je nás tady podstatně menší počet než předtím.
Dám hlasovat o návrhu pana poslance Kocourka na zamítnutí tohoto návrhu.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 111 z přítomných 150 poslanců 94 pro, 55 proti. Návrh byl zamítnut.
Děkuji panu ministrovi.
Jsme u bodu
53.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví
a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1264/ - prvé čtení
Prosím pana ministra Schlinga, aby uvedl návrh, kdy vláda žádá též zkrácení lhůty o 40 dnů.
Ministr dopravy a spojů ČR Jaromír Schling: Pane předsedo, dámy a pánové, cílem navrhované novely je dokončit vytvoření konkurenčního prostředí na trhu pozemních odbavovacích služeb v civilním letectví a promítnout směrnici Evropské unie č. 96/67/ES z 15. října 1996, o přístupu k pozemním odbavovacím službám, do našeho právního řádu. Pro poskytování odbavovacích služeb na veřejném letišti návrh stanoví podmínky tak, aby na straně jedné došlo k otevření trhu pozemního odbavování, ale zároveň byla zachována bezpečnost letecké dopravy. Dále zajistit institucionální objektivitu při odborném zjišťování příčin leteckých nehod a promítnout směrnici Evropské unie č. 94/56/ES, o odborném zjišťování leteckých nehod a mimořádných událostí, do našeho právního řádu.
V současné době je vyšetřování příčin leteckých nehod v kompetenci Úřadu pro civilní letectví. Vzhledem k potřebě zajistit větší nezávislost subjektu, který vyšetřuje letecké nehody, je nutné z činnosti Úřadu pro civilní letectví tyto činnosti vyjmout a svěřit je samostatné instituci, Ústavu pro zjišťování příčin leteckých nehod.
Za třetí zajistit transformaci předpisů Evropských společenství v oblasti civilního letectví do našeho právního řádu. V oblasti civilní letecké dopravy je nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti letecké dopravy aplikovat tyto předpisy co nejdříve v praxi.
Do předkládaného návrhu jsou promítnuta ustanovení směrnice č. 96/67 z 15. října, o přístupu k pozemním odbavovacím službám, a směrnice č. 94/56 ES, o odborném zjišťování leteckých nehod a mimořádných událostí. Navrhovaný model poskytování odbavovacích služeb a institucionální řešení nezávislosti subjektu pro zjišťování příčin leteckých nehod jsou dle tohoto návrhu plně kompatibilní s právem Evropské unie. Aby mohla Česká republika vstoupit do Evropské unie, měla by v oblasti civilního letectví poté už bez jakýchkoliv přechodných opatření přijmout vše, co má Evropská unie ve svém právu obsaženo.
Z uvedených důvodů byl rovněž předseda sněmovny požádán o zkrácení lhůty k projednání tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Václav Klaus: Prosím pana poslance Švrčka jako zpravodaje.
***