(9.40 hodin)
(pokračuje Šustr)
V takovém případě rozhodne o dispozici s likvidačním zůstatkem likvidátor po předchozím souhlasu příslušného ústředního orgánu státní správy.
Krátké zdůvodnění. Pokud by byl do zákona zařazen tento nový odstavec, pak by likvidátor nadace nebyl - jak je tomu podle platné právní úpravy - povinen nabídnout po skončení likvidace likvidační zůstatek v principu hlavnímu městu Praha a rozhodl by o jiné dispozici po předchozím souhlasu ústředního orgánu státní správy, např. Ministerstva pro místní rozvoj nebo Ministerstva financí, a tento likvidační zůstatek by mohl být uplatněn v nadačním prostředí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo má paní kolegyně Horníková, připraví se pan poslanec Václavek.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi přednést pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích. Jedná se o doplnění části druhé - změna zákona o dani z příjmu.
Navrhuji v § 19 na konci odstavce 1 tečku nahradit čárkou a doplnit písm. zc), které zní: "zc) příjmy poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, které jim plynou jako odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her povolených podle § 4 odst. 2 zákona číslo 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů".
Krátké zdůvodnění. Nejde o věcnou změnu zákona, ale o přesnější vymezení a potvrzení současného stavu nezdaňování příjmů z části výtěžku loterií a jiných podobných her, které jsou příjmem vymezených příjemců.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Slovo má pan kolega Václavek.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, shodou okolností jsem chtěl podat tentýž pozměňovací návrh, takže se jen připojuji k paní kolegyni Horníkové.
Místopředseda PSP Ivan Langer: To je vítané souznění duší a myslí. Slovo má paní poslankyně Němcová.
Poslankyně Miroslava Němcová: Také bych chtěla přečíst několik pozměňujících návrhů.
Za prvé by to byl pozměňující návrh, který se týká § 11 odst. 2, kde stávající znění navrhuji změnit takto: (2) Členem správní rady může být pouze fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům, je bezúhonná a není ona ani osoba jí blízká k nadaci nebo k nadačnímu fondu v pracovněprávním nebo obdobném vztahu.
Za druhé. V § 11 odst. 4 navrhuji dosavadní znění nahradit tímto textem: (4) Členem správní rady nemůže být fyzická osoba ani osoba jí blízká, které se poskytují prostředky k plnění účelu nadace nebo nadačního fondu, jakož ani člen statutárního či kontrolního orgánu právnické osoby, jsou-li prostředky k plnění účelu nadace nebo nadačního fondu poskytovány této právnické osobě.
Třetí změna se týká ustanovení § 13, kde v odst. 2 navrhuji vypustit slova "nestanoví-li nadační listina délku funkčního období jinak".
Čtvrtá změna se týká § 14 odst. 1, kde navrhuji vypuštění slov "předseda správní rady".
Pátá změna se váže k § 23 odst. 4, kde navrženou číslovku 30 % navrhuji změnit na 10 % s variantou 20 %.
Šestá změna se týká téhož paragrafu, to je § 23 odst. 10 písm. b), které navrhuji vypustit.
Příslušné odstavce - to je už legislativně technická poznámka - § 23, pokud budou přijaty tyto změny, bude třeba přečíslovat.
Poslední změna by se týkala části šesté, která se celá - včetně poznámky pod čarou - zrušuje.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Žádné přihlášky nevidím. Podrobnou rozpravu končím. Tím končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce.
Dalším bodem je
44.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1225/ - druhé čtení
I tento návrh z pověření vlády uvede pan ministr Karel Březina.
Ministr bez portfeje ČR Karel Březina: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, k projednání ve druhém čtení je vám předkládán návrh zákona, kterým se mění některé procesní normy. Předložený návrh zákona byl ve vládě vypracován ve spolupráci s ministry spravedlnosti a financí a v rámci výborů byl projednán v ústavně právním výboru.
Návrh právní úpravy má rozšířit možnosti využívání elektronického podpisu v oblasti trestního řízení správy daní a poplatků a správního řízení, a to v návaznosti na zákon o elektronickém podpisu. V zákonech, kterých se předkládaná úprava dotýká, bude oblast elektronické komunikace zaujímat významné místo.
Předkládaný návrh novelizace trestního řádu sleduje promítnutí koncepce elektronického způsobu komunikace zakotvené v zákonu o elektronickém podpisu do trestního řízení. Návrh se zde zaměřuje na potřebné doplnění úpravy o specifika, která jsou odůvodněna použitím elektronického způsobu komunikace.
Navrhovaná novela dále zabezpečuje promítnutí koncepce elektronické komunikace a požadavky zákona o elektronickém podpisu do daňového řízení. Návrh zde představuje, obdobně jako u trestního řádu, zpřesnění právní úpravy v předmětné oblasti o začlenění aspektu elektronického způsobu komunikace.
Vzhledem k tomu, že oblast elektronické komunikace se významně dotýká i správního řízení, byly do návrhu zákona zařazeny i změny týkající se správního řádu. Tím se pokrývá oblast, která měla být řešena v rámci novely správního řádu.
S prováděním navrhovaných novel nejsou v tomto případě spojeny nároky na státní rozpočet ani na pracovní síly vyplácené ze státního rozpočtu, neboť novely obou zákonů pouze zpřesňují postupy, které zákon o elektronickém podpisu obecně vymezil. Návrh zákona také není v rozporu s ústavním pořádkem, mezinárodními úmluvami, kterými je Česká republika vázána, naopak velmi pružně reaguje na přístupy, které jsou vymezeny v legislativních činnostech Evropské unie.
Vládní návrh zákona byl projednán v ústavně právním výboru, kde byly po rozpravě zapracovány změny a doplňky související zejména s rozšířením o změny týkající se správního řádu. S těmito návrhy jsem jako předkladatel vyjádřil svůj předběžný souhlas.
Domnívám se, že tento návrh zákona může významně pomoci při využívání zákona o elektronickém podpisu v rámci našeho právního řádu. Oproti samotnému zákonu o elektronickém podpisu, který řeší problematiku vlastního elektronického podpisu, je v tomto zákoně hlavním motivem úprava procesů, tedy výměna elektronicky podepsaných zpráv v prostředí veřejné správy, a to v případě, kdy se vyžaduje použití zaručeného elektronického podpisu opatřeného kvalifikovaným certifikátem vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
***