Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1998 – 2002

(10.00 hodin)
(pokračuje Benda)

Druhý návrh, který bych chtěl přednést, se týká § 163, doplnění nového odstavce druhého, který zní: "Trestní stíhání lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat lze jen se souhlasem poškozeného též tehdy, jestliže byl trestný čin zneužívání informací v obchodním styku podle § 128, poškozování cizích práv podle § 209, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru podle § 249a, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a § 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona spáchán výhradně ke škodě majetku obchodní společnosti nebo družstva a ten, proti komu je nebo má být vedeno trestní stíhání, byl v době spáchání činu ve vztahu ke všem společníkům, komanditistům, komplementářům, akcionářům nebo členům poškozené společnosti nebo družstva osobou, vůči níž by všichni tito společníci, komanditisté, komplementáři, akcionáři nebo členové poškozené společnosti nebo družstva měli jako svědci právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2). Právo poškozeného udělit souhlas s trestním stíháním přísluší těmto společníkům, komanditistům, komplementářům, akcionářům nebo členům poškozené společnosti nebo družstva. Pokud v době spáchání činu měla obchodní společnost nebo družstvo, která je poškozeným, více společníků, komanditistů, komplementářů, akcionářů nebo členů, kteří by vůči osobě, proti níž se trestní řízení vede, měli právo odepřít výpověď, postačí souhlas byť jen jednoho z nich."

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

Jedná se o ten problém, že tam, kde je dnes v trestném činu proti osobě nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním, pokud poškozený a viník jsou vůči sobě v poměru rodinném nebo obdobně blízkém, tak tam v případech, kde poškozenou je společnost, i když je to čistě rodinný podnik, kde všechny osoby jsou v tomto poměru k domnělému viníkovi, trestní stíhání musí proběhnout, i když s tím všechny dané osoby nesouhlasí. Jedná se prostě o zjednodušeně řečeno o případ, kdy syn ukradne svému otci kasičku, pak je nutný souhlas otce s trestním stíháním. Pokud se tak stane v rodinné firmě, kde jediným vlastníkem je ten otec, pak i když by otec stokrát nechtěl, aby syn byl stíhán, je nezbytné, aby trestní stíhání proběhlo. Zdá se mi to chybné a myslím, že by tato změna měla být, protože přes zájem na trestání všech trestných činů je také důležitý zájem na tom, udržovat rodinné vazby, a v některých případech, kdy je možné vyřešit to mimosoudně, neřešit je zbytečným trestem.

Na to by navazoval další bod, kde v § 163a za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní: "(3) V případě, kdy je k trestnímu stíhání nutný souhlas podle § 163 odst. 2, musí být tomu, proti komu je nebo mělo být vedeno trestní řízení, poskytnuta orgánem činným v trestním řízení lhůta 30 dnů, ve které může předložit prohlášení společníka, komanditisty, komplementáře, akcionáře nebo člena poškozené společnosti nebo družstva uvedeného v § 163 odst. 2 o tom, že s trestním stíháním nesouhlasí. Toto prohlášení může být učiněno též ústně do protokolu. V tomto prohlášení musí být popsán vzájemný vztah společníka, komanditisty, komplementáře, akcionáře nebo člena poškozené společnosti nebo družstva, který toto prohlášení činí, vůči tomu, proti komu je nebo by mělo být trestní řízení vedeno, aspoň tak, aby bylo možno posoudit důvody, pro které by ten, kdo toto prohlášení činí, mohl odepřít výpověď (§ 100 odst. 2). Pokud v poskytnuté lhůtě podle věty první nebude prohlášení společníka, komanditisty, komplementáře, akcionáře nebo člena poškozené společnosti nebo družstva orgánům činným v trestním řízení předloženo nebo učiněno do protokolu, má se za to, že byl dán souhlas s trestním stíháním. O tom je toho, proti němuž se trestní řízení vede, třeba poučit."

To jsou návrhy, které předkládám, a prosím, aby se hlasovalo zvlášť o bodu prvním, který jsem předložil, a zvlášť o tom zbytku. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Nikdo, podrobnou rozpravu tedy končím, a tím končím i druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

Vážené kolegyně a kolegové, pan předseda Poslanecké sněmovny mě požádal, abych vám sdělil, že po dohodě předsedy, místopředsedů a vedení jednotlivých poslaneckých klubů bychom měli dnes jednat bez polední přestávky do 15.00 hodin. Berte to jako sdělení, které vám tímto adresuji a se kterým byste se měli smířit, protože proti němu můžete protestovat, můžeme s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.

Dalším bodem je bod č. 54, kterým je

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí pan Vladimír Špidla.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických, biologických a toxinových zbraních a o jejich zničení, dále jen úmluva, vstoupila v platnost v roce 1975. V čl. IV úmluvy je uvedeno, že každý smluvní stát se zavazuje přijmout v souladu se svým ústavním postupem veškerá nutná opatření k naplnění úmluvy. Tento návrh zákona je naplněním čl. IV úmluvy, která, jak už jsem řekl, byla podepsána v roce 1975.

Navrhovaná právní úprava dle usnesení vlády č. 54/02 má obdobnou strukturu a systém ustanovení jako zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, což je zákon č. 19/97 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a částečně jako zákon o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření, což je zákon č. 18/97 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním principem je úprava práv a povinností fyzických a právnických osob související se zákazem vývoje, výroby, hromadění a použití bakteriologických nebo biologických a toxinových zbraní a jejich zničení a stanovení působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při výkonu státní správy a vedení evidence stanovených vysoce rizikových a rizikových biologických agens a toxinů.

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, je plně slučitelný s nařízeními Rady ES. Vytvoří nezbytný rámec pro aplikaci úmluvy, přispěje k celosvětovému trendu zákazu výroby a dalšího nakládání s bakteriologickými, biologickými zbraněmi, jakož i (k boji proti?) případnému zneužití vysoce rizikových a rizikových agens a toxinů k výrobě zbraní či zneužití k teroristickým záměrům. Přijetí tohoto zákona v České republice posílí její důvěryhodnost na mezinárodním poli v této oblasti.

Vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, doporučuji vám s předmětným návrhem zákona vyslovit souhlas Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Vzhledem k procesní situaci, ve které se nacházíme, obracím se současně na vás s návrhem na zkrácení lhůty pro projednávání ve výborech o 30 dnů podle § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

***