(10.20 hodin)
(pokračuje Frank)
Je také známo, že jeho dobudování může stát až kolem 300 mil. korun a zcela jistě nebude otázkou krátkého času. Hovořím o tom v této souvislosti také proto, že v oblasti ochrany vlastních obyvatel této oblasti toho zatím mnoho vykonáno nebylo a riziko krizových situací neklesá.
Nebudu předkládat žádný návrh, protože pokládám tuto normu za skutečně potřebnou, ale dovolím si vyzvat vládu současnou i vlády budoucí, aby vedle zajištění potřebných finančních prostředků dbaly na to, aby všechny zainteresované orgány - od Ministerstva zdravotnictví počínaje, obrany, vnitra i složek integrovaného záchranného systému konče - dopracovaly potřebné plány. Skutečně nelze ani do budoucna počítat s tím, že rizika vzniku krizových situací se sníží, anebo že dokonce vymizí.
Přikláním se k návrhu zpravodaje a navrhuji propustit návrh zákona do druhého čtení a přidělit jej nejenom k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, ale myslím, že by se jím měl zabývat i výbor pro sociální politiku a zdravotnictví.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím.
Budeme se věnovat návrhům na přikázání, pokud nikdo nechce vystoupit se závěrečným slovem. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu a bezpečnost. V rozpravě zazněl návrh na přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo ještě jiný návrh? Ne, přikročíme tedy k hlasování.
Nejprve tedy přikázání výboru pro obranu a bezpečnost.
Zahájil jsem hlasování číslo 116. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 116 z přítomných 165 pro návrh 111, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní přikázání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahájil jsem hlasování číslo 117. Kdo je pro? Kdo je proti? V hlasování pořadové číslo 117 z přítomných 166 pro návrh 33, proti 73. Návrh nebyl přijat.
Nyní zde máme návrh na zkrácení lhůty k projednání na 20 dnů. Předpokládám, že pan místopředseda vlády stáhl svůj návrh na zkrácení o 30 dnů, takže budeme rozhodovat pouze o jednom návrhu, tj. zkrátit lhůtu k projednávání na 20 dnů.
Zahájil jsem hlasování číslo 118. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 118 z přítomných 166 pro návrh 114, proti 8. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, který jej má projednat ve lhůtě 20 dnů.
Dalším bodem je
55.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1262/ - prvé čtení
Nejprve vám chci oznámit, že předseda vlády v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu o 40 dnů.
Z pověření vlády tento návrh uvede místopředseda vlády Vladimír Špidla.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vládou předložená novela o důchodovém pojištění se týká jen jednoho, avšak aktuálního věcného okruhu, a to zvyšování důchodů. Dnes platná pravidla pro zvyšování důchodů jsou obsažena v § 67 zákona o důchodovém pojištění. Podle těchto pravidel je podmínkou pro zvýšení důchodů alespoň pětiprocentní růst spotřebitelských cen, přičemž splnění této podmínky se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení důchodů. V tomto ustanovení jsou dále obsažena pravidla pro stanovení výše zvýšení, podle nichž se zvýšení stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu odpovídalo nejméně sedmdesátiprocentnímu růstu spotřebitelských cen. Dosavadní ustanovení pro zvyšování důchodů stanoví tedy pouze podmínku, při jejímž naplnění je třeba důchody zvýšit, a minimální výši zvýšení.
Explicitně není zákonem stanoveno, v jakém termínu po naplnění valorizační podmínky má být zvýšení důchodů provedeno. Stanovení termínu zvýšení důchodů bylo až dosud v praxi, a to již od počátku 90. let, vždy spojeno s nutností vycházet z odhadu cenového vývoje, neboť s ohledem na dobu nezbytnou pro administrativní a technické zabezpečení zvýšení důchodů je o něm třeba rozhodovat alespoň čtyři měsíce předem. Kdyby se odhadu tohoto růstu nepoužívalo, došlo by k velké časové prodlevě mezi skutečným naplněním podmínky pro zvýšení důchodů a zvýšením důchodů. Používaná metoda přináší problémy, protože se opravdu někdy velmi těžko odhaduje výsledek, a právě takováto situace nastala například v roce 2001, kdy skutečný růst cen do července byl rychlejší než odhadovaný. A potom na podzim zase mnohem menší než odhadovaný, takže z hlediska celkového průměru podmínka nebyla naplněna, z hlediska okamžitého průměru podmínka naplněna byla.
Hlavním smyslem předložené novely zákona o důchodovém pojištění je stanovit nová pravidla tak, aby důchody byly zvyšovány každoročně, v pravidelném termínu, a aby rozhodování o zvýšení se odehrávalo na základě zjištěných statistických údajů a ukazatelů rozhodných pro valorizaci, tj. vývoje úhrnného indexu spotřebitelských cen a reálné hodnoty průměrné mzdy. Navrhuje se tedy valorizovat důchody pravidelně každý rok od ledna podle vývoje indexu spotřebitelských cen za dvanáctiměsíční období do července předchozího kalendářního roku a podle růstu reálné mzdy za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku zvýšení.
Dalšími navrhovanými změnami valorizačního ustanovení je minimální zvýšení důchodů. Činí alespoň sto procent růstu cen, což ovšem odpovídá dosavadní praxi, a ač v zákoně je možnost sedmdesátiprocentního růstu, nikdy tato možnost nebyla použita, a to prosím žádnou vládou. Dále o jednu třetinu růstu reálných mezd se zohlední každý rok, což má přispět k těsnějšímu sepětí růstu důchodů s růstem reálné mzdy a k vyrovnanějšímu zvyšování důchodů.
Tato navrhovaná pravidla pro zvyšování důchodů jsou jednoznačná, objektivní, umožní lepší rozpočtové plánování, a tak vyloučí pochyby o správnosti zvýšení důchodů a mimořádně zvýší životní jistotu důchodců. Navrhované pravidlo také pamatuje na možnost velkého nárazového růstu cen, tj. alespoň o deset procent, kdy by se valorizovalo okamžitě, v podstatně podle současného způsobu.
Pokud jde o navrhovaný termín, debatovala se buď možnost v polovině roku, nebo na konci roku. Po řadě zevrubných debat se ukázalo, že lednový termín je výhodnější i z toho důvodu, že lednový termín pro zvyšování důchodů navazuje na zvyšování částek životního minima. Pravidelný termín přispěje i u plátců důchodů k větší racionalizaci prací souvisejících se zvyšováním důchodů a k určitému snížení nákladů na administrativně náročné zvyšování důchodů v neplánovaných termínech.
***