(10.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
A teď je odkaz na § 66a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen společník), neodvedl-li takový zaměstnavatel pojistné, které byl jako plátce povinen odvést v plné výši a za celou dobu, po kterou byla tato osoba před vznikem nároku na dávku důchodového pojištění společníkem. Dobou pojištění je doba účasti na pojištění osoby uvedené v předchozí větě, je-li pojistné, které byl zaměstnavatel jako plátce pojistného povinen odvést, dodatečně za celou dobu, po kterou byla tato osoba před vznikem nároku na dávku důchodového pojištění společníkem, v plné výši a včetně penále zaplaceno, a to nejdříve ode dne jeho zaplacení; při uplatnění žádosti o dávku důchodového pojištění je tato osoba povinna orgánu sociálního zabezpečení oznámit, po kterou dobu byla před vznikem nároku na takovou dávku společníkem.
Dosavadní odstavec tři se označuje jako odstavec čtyři.
Za článek jedna se vkládá článek dvě, který zní: Článek dvě, přechodné ustanovení. Článek dvě, přechodné ustanovení, o nárocích na důchody, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, a o přiznání, odnětí nebo změně výše těchto důchodů za dobu přede dnem účinnosti tohoto zákona, i když o nich již bylo pravomocně rozhodnuto, se rozhodne podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona.
Dosavadní článek dvě se označuje jako článek tři.
Zdůvodnění: Tento návrh reaguje na všechny nábytky, které byly obsaženy ve stanovisku vlády. V této souvislosti je třeba říci, že do legislativního prostředí, ve kterém se vlastně zaměňuje úloha, pravidla a výjimky, se vstupuje dosti obtížně, ale nic to nemění na tom, že novela je nutná, neboť nadále není možné tolerovat, aby na výhodách, které jsou obsahem speciálního ustanovení a jejichž smyslem je zajistit zápočet doby pojištění zaměstnancům i za situace, kdy případně zaměstnavatel neodvedl pojistné, participovaly osoby, které v určitém období zastávaly významné postavení ve vedení obchodních společností, a měly tedy možnost ovlivnit plnění závazků vůči státu včetně fiskálních povinností.
Nová dikce řeší také otázku vztahu, ze kterého vyplývá pojištění na straně jedné a působení osoby jako společníka na straně druhé. Účinky ustanovení se dotýká jen účasti na pojištění u jednoho a téhož subjektu, tedy jde-li o účast na pojištění k zaměstnavateli, který je obchodní společností, kde osoba působila nebo působí jako společník. Z časového hlediska však nemusí jít o dobu, která se překrývá. Rozhodující je, zda zaměstnavatel splnil svou pojistnou povinnost v době, kdy osoba účastná na pojištění byla společníkem. Tato doba je však omezena obdobím před vznikem nároku na důchodovou dávku. Jedná se totiž o případný zápočet doby pojištění, tedy doby, která má z hlediska důchodového pojištění význam prioritně do okamžiku vzniku nároku.
Druhá věta za středníkem obsahuje procesní ustanovení, jehož prostřednictvím se vlastně pravidlo uvedené v novele realizuje. Žadatel je totiž orgánu sociálního zabezpečení povinen oznámit dobu, po kterou byl společníkem. Uvedené procesní ustanovení je integrováno přímo do novelizovaného znění § 11 odst. 3 o důchodovém pojištění, neboť jím stanovená povinnost má velmi úzký vztah k vlastní hmotné úpravě, takže její uvedení do zákona č. 582/1991 Sb. by nebylo vhodné.
Zde je třeba upozornit i na tu skutečnost, že posledně uvedený zákon koncipuje procesní ustanovení o oznamovací a ohlašovací povinnosti v obecné rovině. Legislativní technika, při které bylo procesní ustanovení a ohlašovací povinnost v podobném případě připojeno k materiální normě, byla použita například při úpravě režimu krácení částečného invalidního důchodu v § 47 odst. 3 až 8 zákona 155/1995 Sb. Z hlediska systematiky nové pravidlo uvádím až ve zvláštním třetím odstavci v § 11. Druhý odstavec tohoto ustanovení již nyní patří k nejdelším v celém zákoně, takže připojení tohoto pravidla přímo do druhého odstavce by činilo úpravu méně srozumitelnou. Kromě toho i z hlediska logiky je nové pravidlo, které se má stát obsahem třetího odstavce, vlastně výjimkou ve vztahu ke druhému odstavci.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, paní poslankyně. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pan poslanec Zdeněk Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že se jedná o docela složitou materii, dovoluji si navrhnout ještě jednu variantu, která by měla být po konzultacích poměrně čistá pro řešení tohoto problému. Tento návrh by zněl tak, že se tímto návrhem - je to komplexní návrh - nahrazuje stávající znění, a to už původního návrhu, čili vypouští se celý původní návrh včetně návrhů, které byly předneseny výborem, a nahrazuje se novým zněním.
Název: zákon ze dne a tak dále 2002, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Článek římská jedna. Název článku je změna zákona o důchodovém pojištění. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb. a zákona č. 353/2001 Sb., se mění takto: Článek jedna v § 11 odstavec 2 ve větě druhé se za slova toto pojistné odvést vkládají slova pokud se dále nestanoví jinak. Odstavec dvě paragrafu, bod dvě paragrafu jedna, odstavec dvě se na konci odstavce dvě doplňují tyto věty: Za dobu pojištění uvedenou v odst. 1 písmeno a) se u osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), d) a f) nepovažuje kalendářní měsíc, za který ji zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést, je-li tímto zaměstnavatel(-em?) obchodní společnost a tyto osoby jsou současně společníky této společnosti, anebo členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady této společnosti; pro účely účasti věty před středníkem se za dlužné pojistné nepovažuje dlužné penále. Ustanovení věty třetí neplatí, bylo-li pojistné dlužné za kalendářní měsíc zaplaceno do tří let ode dne splatnosti tohoto pojistného.
Článek římská dvě. Název článku: změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb. zákona č. 160/1993 Sb.,
***