(10.50 hodin)
(pokračuje Václavek)
4. V § 58 odst. 2 písm. b) se slova "a na pořízení hmotného a nehmotného krátkodobého majetku" zrušují.
§ 59 odst. 2 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: Příspěvková organizace z fondu odměn hradí:
a) přednostně překročení prostředků na plat, jehož výše se zjišťuje podle zvláštního právního předpisu, odkaz na poznámku 29;
b) pracovníkům složky mzdy podle vlastního rozhodnutí.
Poznámka 29 pod čarou zní: Nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu odměňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizačních orgánech.
Bude-li návrh přijat, znamená to ovšem i úpravu názvu zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo se dále hlásí do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu končím. Žádné návrhy na zamítnutí ani vrácení nezazněly, končím proti i druhé čtení tohoto návrhu zákona. Končím projednávání bodu č. 33. Děkuji panu radnímu i zpravodaji za odvedenou práci.
Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je bod
27.
Návrh poslanců Petra Nečase a Miloše Titze na vydání ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky,
ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ústavního zákona č. 300/2000 Sb.
a ústavního zákona č. 395/2001 Sb. a ústavního zákona č. 448/2001 Sb.
/sněmovní tisk 1214/ - druhé čtení
Z pověření předsedy výboru pro obranu a bezpečnost Petra Nečase úvodní slovo přednese pan poslanec Petr Koháček.
Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření předkladatelů odůvodnil návrh malé novely Ústavy České republiky obsažený v tisku 1214. Tato novela se týká článku 43. V předchozí úpravě jsme za jistých podmínek zmocnili vládu k vysílání našich vojáků do zahraničí, a to v limitu do 60 dnů. O tomto aktu musí vláda neprodleně informovat obě komory našeho Parlamentu. Na tomto ustanovení se nenavrhuje měnit nic.
S tímto ustanovením jsme však zároveň zmocnili vládu rozhodnout o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států přes naše území nebo nad naším územím a o každé takové akci neprodleně informovat obě komory Parlamentu. Právě toto ustanovení se ukázalo jako problematické a obtížně realizovatelné, protože naši spojenci a další spřátelené státy zpravidla žádají o průjezd či přelet velmi krátkou dobu před jejich uskutečněním, a dochází tak k faktické nemožnosti splnit požadavky kladené Ústavou České republiky.
Je třeba si také uvědomit, že takových akcí je velké množství. Například v roce 2000 se uskutečnilo 490 průjezdů nebo přeletů armád cizích států přes naše území nebo nad naším územím. Proto se nyní navrhuje, aby vláda o průjezdech a přeletech ozbrojených sil jiných států nad naším nebo přes naše území informovala obě komory Parlamentu pouze v pravidelných zprávách dvakrát ročně.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Předložený návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru ústavně právnímu a výboru zahraničnímu. Jejich usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 1214/2 a 1214/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Martin Starec a připravil se zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Lubomír Zaorálek.
Poslanec Martin Starec: Vážený pane předsedající, vážená vládo, máme před sebou usnesení ústavně právního výboru č. 253 ze dne 10. dubna 2002 k tisku 1214/2. Ústavně právní výbor k tomuto návrhu zákona, který předložili poslanci Nečas a Titz, přijal toto usnesení: za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh byl schválen, za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala k návrhu zákona jedinou změnu, a ta změna se týká dne vyhlášení.
Samozřejmě, že tuto změnu mohu jenom doporučit. Mám k tomu jenom několik poznámek. Diskuse v ústavně právním výboru v podstatě navázala na diskusi, která byla zde v Poslanecké sněmovně, trošku měla více technicistní rozměr než ústavně právní a v podstatě bude na každém poslanci, aby zvážil, jestli důvody, které jsou uváděny v důvodové zprávě k tomuto tisku, povedou k tomu, že návrh neschválí, či pro něj bude hlasovat, nebo nehlasovat. Zpravodaj už na ústavně právním výboru prohlásil, že podpoří tuto normu. Činí tak v tuto chvíli i v Poslanecké sněmovně, i když se domnívá, že mohou být předloženy návrhy od jasného souhlasu až po nejasný nesouhlas, včetně pokusu o zamítnutí tohoto tisku.
Tolik k mé zpravodajské zprávě. Bude-li potřeba, přihlásím se v obecné rozpravě.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zahraničního výboru pan poslanec Lubomír Zaorálek.
Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedající. Jenom bych stručně okomentoval to, že v zahraničním výboru nakonec byl odhlasován návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Pokud bych měl zmínit ty hlavní důvody, které v této debatě vedly k tomu, že hlasování takto dopadlo, tak musím říci, že je jich několik. Jednak to bylo, že je otázka, jestli tento způsob úpravy ústavy, který by se dal asi zase zjednodušeně nazvat "salámovým", kdy takto po kouskách budeme předělávat celou ústavu, je způsobem vhodným. Jestli teď před volbami se máme zrovna zabývat takovouto změnou, protože v té debatě bylo odmítnuto to, že se jedná o marginální úpravu, třeba s poukazem na skutečnost, že v německém Bundestagu před časem proběhla zrovna na toto téma velice důkladná a dlouhotrvající diskuse, ve které se mluvilo o tom, jak je to vlastně s tím, kdo má řídit armádu, jestli parlament, exekutiva, a jak mají být ty role rozděleny. Odbýt to u nás tím, že se jedná o maličkou novelu, kterou uděláme nyní krátce před volbami, nám připadalo nepřípadné a nepřesné.
Základní věc je, jestli je vhodné se takovouto změnou zabývat v této chvíli, v situaci krátce před volbami. A potom, že bylo odmítnuto i to, aby se Parlament stal jenom jakýmsi referenčním místem, které bude jednou za půl roku sumarizovat množství přeletů a přesunů ozbrojených sil zahraničních států. To připadalo poslancům pravděpodobně také nedůstojné Parlamentu a zároveň asi řada pokládá za důležité, aby Parlament měl v takovýchto věcech z principu možnost se podobným přeletem nebo přesunem zabývat včas a odmítnout ho, aby tu možnost měl, aby o ni nepřišel. To jsou podle mě hlavní důvody, které zazněly v debatě a vedly k zamítnutí.
Děkuji.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji vám, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které se písemně přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, uvedl jsem argumenty pro návrh na zamítnutí už v obecné rozpravě v prvém čtení. Řadu z nich teď znovu opakoval, znovu rozvedl pan poslanec Zaorálek jménem zahraničního výboru, který dospěl ke stejnému návrhu. Přesto se chci k některým vrátit.
Říkám to i proto, že samozřejmě projednáváme návrh na jednotlivé změny ústavy - změny ústavy velmi dílčí, z jistého hlediska technické, ale málokterá změna ústavy má pouze technický charakter, už proto, že jde o změnu ústavy.
***