(12.00 hodin)
(pokračuje Payne)
Nicméně po nástupu prezidenta Bushe Amerika deklarovala, že se nadále bude protibalistická obrana vyvíjet jako společný alianční projekt a bude zajišťovat bezpečnost všech aliančních členů.
Čtvrtým tématem, které, myslím si, stojí za zdůraznění a které bylo čarodějnou nití, která se táhla celým tím jednáním a táhne se dodnes, je problematika Balkánu. V prostoru bývalé Jugoslávie, ale nejenom tam, je nutno Balkán vnímat v kontextu celého regionu. V této věci byla také přijata řada různých usnesení, reakcí na konkrétní situaci, včetně toho, že Parlamentní shromáždění doprovázelo alianci v době kosovských operací, což byla vlastně jedna z takových těch viditelných aliančních akcí v posledních letech. A co je podstatné - Parlamentní shromáždění se snažilo být kritickým partnerem vlád, vyhodnocovalo veškeré aktivity, které NATO v Bruselu provozovalo, zaujímalo k nim stanoviska, přijímalo doporučení a po skončení operací se také v mnoha zprávách pokoušelo vyhodnotit kladné a záporné zkušenosti z celé této intervence.
V poslední době dochází k přesunu pozornosti směrem dále na východ, takže se Parlamentní shromáždění začíná věnovat problematice zakavkazských zemí, postsovětských zemí, prohlubuje se spolupráce s Ruskou federací.
Parlamentní shromáždění se začíná také více věnovat problematice Středozemního moře a spolupráce NATO s těmi pěti, potažmo sedmi zeměmi, které projevily zájem o spolupráci s aliancí, v zásadě by se dalo říci na bázi Partnerství pro mír. Ačkoliv Partnerství pro mír bylo původně myšleno pro evropské země, tak některé země, jako třeba Maroko nebo jako Egypt, které patří do té středomořské skupiny, projevily zájem o spolupráci s aliancí, o společná cvičení, krizový management apod.
Česká republika v tomto období prošla významnou změnou. My jsme vlastně začínali jako delegace, která měla statut přidruženého člena, jako kandidátská země do NATO. Po zhruba roce se Česká republika stala řádným členem, takže naše delegace prošla jakousi transformací, zvýšil se také počet členů delegace. Získali jsme hlasovací práva jak na plénu, tak ve výborech, která jsme do té doby, samozřejmě, neměli.
Chtěl bych říci, že Česká republika zaujala postavení řádného člena tohoto Parlamentu NATO, myslím, velmi úspěšně, protože jsme byli opakovaně požádáni, abychom přispěli k té společné aktivitě různými formami. Jednak to bylo tím, že například členové naší delegace, zejména Petr Mareš, byli zváni, aby moderovali některá jednání. Za druhé vedoucí delegace, což jsem já, byl opakovaně zván NATO, abychom školili poslance z některých zemí - pokud bychom to tak mohli říci - s demokracií mladší, než má Česká republika. Jednalo se zejména o Ukrajinu, o postjugoslávské země. Například v Bosně se jednalo o školení pro všechny etnické menšiny zastoupené v Bosně. Smyslem těchto aktivit bylo napomoci nově se rozvíjejícím parlamentním demokraciím, aby se rychleji dostaly k některým parlamentním zkušenostem, aby rychleji prošly tou cestou, kterou procházela Česká republika.
Vedoucí české delegace byl také vyzván, aby přispěl do teoretického sborníku o bezpečnosti, který Parlament NATO vydal.
Nakonec musím zmínit, že práce celé české delegace byla nakonec oceněna tím, že jsem byl zvolen do čela podvýboru pro střední a východní Evropu, kterému se jinak přezdívá výbor pro rozšíření NATO. V této věci je připravena zpráva, doporučení, které by mělo být ještě v květnu projednáno a mělo by se stát doporučením všech parlamentů členských zemí NATO pro vlády, které země by měly být do NATO přijaty.
Když mám zhodnotit celkovou činnost české delegace, myslím si, že ve srovnání s polskou delegací, ačkoliv máme méně členů než polská delegace, zaujímáme zhruba stejně vlivné postavení ve strukturách Parlamentu NATO. Srovnám-li nás s maďarskou delegací, pak bych řekl, že máme řádově minimálně desetkrát větší vliv na dění v Parlamentu NATO než maďarská delegace. Domnívám se tedy, že jsme tam zaujali nadstandardně silné postavení a jsme respektovanou delegací, která v mnoha věcech je dotazována na názor a v mnoha věcech ovlivnila jednání.
Myslím, že tady mohu skončit. Ostatní věci jsou obsaženy jak na internetu, tak v té předložené zprávě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal vedoucí stálé delegace Parlamentu do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě pan poslanec Petr Šulák.
Poslanec Petr Šulák: Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené dámy a páni, kolegové poslanci. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě sdružuje 55 států Evropy, střední Asie, Spojené státy a Kanadu. Jak je všeobecně známo, tato organizace slouží jako mezinárodní fórum pro jednání o otázkách bezpečnosti a spolupráce v euroatlantickém prostoru. Parlamentní shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vzniklo v roce 1991 a jeho činnost je zaměřena na takzvané tři koše OBSE, to je otázky politické a bezpečnostní, otázky ekonomické a otázky humanitární a lidská práva. Hlavním úkolem Parlamentního shromáždění je vyhodnocování a aplikace opatření Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, rozvíjení a podpora mechanismu, prevence a řešení konfliktních situací a konsolidace demokratických institucí v členských zemích OBSE. Dále pak monitorování demokratického charakteru voleb v těchto zemích.
Stálá delegace Parlamentu České republiky zvolená na třetí volební období měla osm členů poslanců a senátorů, z toho pět z Poslanecké sněmovny a tři se Senátu. V rámci možností se delegace snažila co nejaktivněji zapojit do práce této meziparlamentní instituce vysíláním svých zástupců za Poslaneckou sněmovnu a Senát na akce organizované Parlamentním shromážděním a dále objektivním vystupováním a věcnými příspěvky členů delegace do diskuse při jednáních Parlamentního shromáždění OBSE.
Charakteristické pro činnost Parlamentního shromáždění OBSE bylo a je, že se neodehrává pouze v zasedacích sálech a luxusních hotelích, ale většinou přímo v terénu, to je za obtížných podmínek, v krizových a nebezpečných oblastech zemí s vysokou politickou nestabilitou, v blízkosti probíhajících válečných konfliktů. Osobní riziko a nepohodlí pro členy delegace bylo bohatě vyváženo možnostmi poznat zblízka obyvatele, skutečnou situaci v monitorovaných zemích.
Závěrem mi dovolte poděkovat za nelehkou práci v této delegaci všem členům delegace. Dále bych chtěl poděkovat vám, kolegyním a kolegům poslancům, za důvěru a podporu, kterou jste nám dali tím, že jste nás pověřili prací v této delegaci. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Také děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujal vedoucí stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem poslanec Jan Zahradil.
***