(16.50 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Měl podle mého názoru zřejmě na mysli dokonce zcela státní francouzskou společnost EDF. Já ho chci jen upozornit na to, že mladoboleslavská Škodovka byla ve své době prodána polostátní firmě jménem Volkswagen, a. s., protože v té době drtivou většinu akcií, resp. majoritní balík akcií, vlastnila v této firmě spolková země Dolní Sasko. Nevím, jestli dnes někdo hodnotí tuto privatizaci jako privatizaci nepovedenou.
Panu poslanci Kühnlovi bych chtěl vaším prostřednictvím, pane předsedající, kromě toho, co už bylo řečeno ve vystoupení mého kolegy pana místopředsedy Grégra, vzkázat, že jeho hypotéza o tom, jak tzv. monopolizace elektroenergetiky povede k vyšším cenám, nemá žádný reálný podklad. Zatím můžeme vyjít ze zkušenosti, kterou máme s tzv. demonopolizovanou strukturou v české energetice. Zatímco a. s. ČEZ nezvýšila své ceny pro konečné odběratele v podstatě od roku 1992 - 1993, dokonce některé ceny byly sníženy, a to výrazně - hovořím o nominálních cenách -, tak jednotlivé distribuční demonopolizované firmy, které byly takzvaně v tržní pozici, tyto ceny pravidelně pro spotřebitele zvyšují.
Pan kolega Tlustý zde hovořil o celé řadě problémů, které identifikoval ve zprávě. Pochopil jsem časem po vyslechnutí jeho výkladu, že použil stejné grafy, které použil v oblíbeném televizním pořadu, nicméně pevně věřím, že publikum v tomto sále je poněkud poučenější než publikum, které bylo v onom televizním pořadu. Musím ho upozornit, pokud jde o sklony křivek, že skutečně nepovažuji za jednoznačné, pokud všechny křivky směřují vzhůru. On kritizoval vládu za to, že například od roku 1998 klesá výrazně počet zaměstnanců v hutnictví železa. Nikdy jsem netušil, že programem Občanské demokratické strany je zvyšovat počet hutníků a zaměstnanců v tomto odvětví. Domníval jsem se, že etapa, kdy jsme byli ocelovým srdcem tehdy RVHP, dnes snad nějakého jiného uskupení, už skončila. Když se do té zprávy podíváte tak o dvě stránky dále, tak zhruba na straně 50 zjistíte, že produktivita práce v hutnictví železa právě mimo jiné díky tomuto poklesu od roku 1998 výrazně vzrostla.
Pokud jde o transparentnost veřejných financí, jistě tato věc vyvolává rozsáhlou polemiku. Já se ovšem domnívám, že transparentnost nespočívá pouze v tom, máme-li řekněme několik subkapitol v rozpočtu, resp. subrozpočtů v rámci veřejných financí, je tomu tak i v jiných zemích, ale spočívá mimo jiné v tom, zda všechny dluhy, všechny výdaje, které vznikají ve veřejném sektoru, jsou do těchto bilancí zahrnovány. A musím konstatovat, že do roku 1998 tomu tak nebylo. Uznávají to i zprávy mezinárodních finančních institucí, a podíváte-li se např. na zprávu Světové banky z roku 1996, dočtete se tam, že podle tehdejšího odhadu této instituce už české rozpočty pracovaly s deficitem kolem 5 % hrubého domácího produktu.
Domnívám se proto, že přijetím nového zákona o rozpočtových pravidlech, přijetím povinnosti předkládat rozpočtové výhledy na následující dva roky při schvalování rozpočtu, ale i dalších opatření, zákona o majetku státu, došlo k výraznému zprůhlednění veřejných financí.
Předseda rozpočtového výboru rovněž uváděl časovou řadu, která je uvedena v té části zprávy, která se zabývá veřejnými financemi, a citoval samozřejmě tu část zprávy a tabulky, která pro jeho citaci byla nejvhodnější, to znamená, že dokazoval rostoucí deficit veřejných rozpočtů, dokazoval ho ovšem na deficitu, který je měřen bez příjmů z privatizace, ale zároveň z výdajů transformačních institucí. Tento způsob měření neodpovídá maastrichtskému kritériu, na které se odvolával. Jak zprávy centrální banky, tak zprávy mezinárodních institucí potvrzují, že jediný srovnatelný způsob měření tohoto ukazatele u nás je způsob, který odečítá mimořádné příjmy, ale odečítá i mimořádné výdaje. Konkrétně v této tabulce je to o řádek níže, a když se podíváte na tu tabulku, zjistíte, že deficity jednotlivých ročních rozpočtů dosahovaly následujících hodnot: v roce 1998 1,4 %, v roce 1999 1,6 %, v roce 2000 3,2 % a v loňském roce 2,8 %.
Závěr - maastrichtské kritérium bylo překročeno v jednom ze čtyř rozpočtových let, která spadají do mandátu této vlády, konkrétně v roce 2000.
Poslední poznámku mám k investičním pobídkám. Opět argumentace typu, co všechno rozpočet ztratil na tom, že byla udělena investiční pobídka, která mimochodem může dosáhnout maximálně výše 50 % investované sumy, aniž řekneme, co všechno rozpočet získal tím, že vznikla investice, která vyrábí, která zaměstnává lidi, je opět neseriózním a neobjektivním hodnocením daného stavu. Pokud by investice nevznikla, neměli bychom ani příjmy z daní fyzických osob, ani příjmy z daní nepřímých, to znamená DPH, případně spotřebních daní, neměli bychom ani příjmy za odvedené zdravotní a sociální pojištění a platby do fondu na politiku zaměstnanosti.
Znovu opakuji: nepatřím těm, kteří se domnívají, že všechno je bílé nebo černé. Není tomu tak ani za této vlády, nebylo tomu tak ani za minulých vlád. Nicméně pokud chceme argumentovat k jednotlivým věcným skutečnostem, bylo by dobře, abychom se skutečně snažili vzít v úvahu všechny souvislosti daného problému.
Místopředseda PSP František Brožík: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ransdorf.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Zcela věcně bych reagoval na pana ministra ve dvou bodech, ve kterých mě zmínil. Chtěl bych říci, že kdyby mě pozorně poslouchal, tak by zjistil, že jsem uváděl, že celková suma daňových nedoplatků tři roky stagnuje na řádu zhruba 100 miliard až 103 miliard, ale jen proto jsem zdůrazňoval, že došlo ke škrtům v oblasti starých nedoplatků a ty nové nedoplatky od konce roku 1999 do konce roku 2001 vzrostly o 10 miliard. Jak se zdá, pan ministr nesledoval přesně, co říkám. Ty tři roky, 2000, 2001 a 2002 skutečně celková suma stagnuje.
Pokud jde o privatizaci ČEZ ve prospěch EDF, to nelze klást proti sobě s privatizací Škody ve prospěch Volkswagenu. Volkswagen se privatizoval zhruba třicet let. Za druhé je jistě, pane ministře, rozdíl z povahy podnikání mezi energetikou a automobilovým průmyslem.
Místopředseda PSP František Brožík: Hovořit bude paní poslankyně Šojdrová, připraví se pan místopředseda vlády Vladimír Špidla.
***