(10.30 hodin)
(pokračuje Bureš)
V Senátě, kde jsem uplatnil tytéž námitky, zcela jednoznačně převážil názor, že toto řešení je nesystémové, a já bych byl rád, kdybychom se oprostili od osobních zaujatostí. Já jsem totiž v Senátu zdůraznil zejména to, že tyto otázky považuji za velmi vhodné a dobré diskutovat v souvislosti s tzv. trestní odpovědností právnických osob, což je institut, se kterým pracuje připravovaná rekodifikace trestního zákona, a kam myslím - a jsem o tom hluboce přesvědčen - tyto debaty patří. Říkám to proto, že chci zdůraznit zájem na věcném přístupu k této problematice, a proto také poukazuji na to, že mé vystoupení v Senátu přispělo k tomu, že pozměňovací návrh, který před vámi leží v usnesení Senátu a který vypouští doplněný text § 63 trestního řádu, byl Senátem přijal jednomyslně.
Proto tedy i v tomto případě naléhavě Poslaneckou sněmovnu žádám a doporučuji jí, aby respektovala usnesení Senátu při následném hlasování.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Nyní se táží, zda se k předloženému pozměňovacímu návrhu Senátu chce vyjádřit zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Dalibor Matulka. Ano. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Dalibor Matulka: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, většinu toho, co jsem chtěl říci, za mne řekl pan ministr, za což mu děkuji, a chci jen připomenout, že na rozdíl od minulého bodu, kdy se jednalo opravdu jen o nápravu drobného opomenutí, které Poslanecká sněmovna učinila, toto není takový případ. Tady se jedná ze strany Senátu o nápravu nemoudrého rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Vysvětlení poskytl pan ministr, proč to rozhodnutí Poslanecké sněmovny bylo nemoudré. Jedním pozměňovacím návrhem jsme se totiž vloupali do tisku, který řešil úplně něco jiného. To není žádná drobná technická věc, to je zcela zásadní otázka, kterou nám tady Senát vrací, je to otázka politického rozhodnutí, které bychom pár dní před volbami činit neměli.
Navíc se ještě domnívám - a přidávám tedy svůj osobní názor - že toto rozhodnutí je i nekvalifikované, neuvážené. Způsob, jakým Poslanecká sněmovna odsouhlasila pozměňovací návrh kolegy Bendy, to není ani dobře zpracované, i kdybych byl ochoten přistoupit na politické rozhodnutí pravice v této Poslanecké sněmovně. To je prostě navíc zfušovaný text, který mluví o majetku obchodní společnosti, a vůbec to nikterak nesouvisí s majetkem toho společníka - a tak dále, mohli bychom o tom mluvit velmi dlouze, tuto debatu jsme si ale absolvovali minule.
Nemám rád Senát, ale jako zpravodaj musím říci, že tentokrát Senát projevil více moudrosti a politické rozvahy než Poslanecká sněmovna. Velmi se tedy přimlouvám za to, abychom potvrdili to znění, které nám vrátil Senát se svým pozměňovacím návrhem.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu, ve které jako první má možnost vystoupit senátor Pavel Janata.
Senátor Pavel Janata: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několik slov k návrhu zákona, který se týká ve své podstatné a jediné části elektronické komunikace, ale ke kterému byl nesystémově připojen onen institut - nebo rozšíření onoho institutu - stíhání jen se souhlasem poškozeného.
Tento institut se jeví jako věc, která je výjimkou z principu legality a oficiality, a samozřejmě rozšířit tento institut i na oblast právnických osob, tedy obchodních společností a družstev, se zdá být velmi problematické. Je tu důvodná obava, že se tím vlastně vytváří návod, jak založit rodinnou firmu, jak jejím jménem vstupovat do obchodních vztahů, nabývat majetek a ten potom použít nějakým způsobem pro osobní potřebu, způsobem, který může být charakterizován jako trestný čin, s tím, že věřitelé potom samozřejmě nebudou mít k dispozici i tu cestu trestněprávní, ale toliko civilní, když společníci té rodinné firmy nedají souhlas s trestním stíháním.
Zrovna tak zařazení a doplnění trestného činu zneužívání informací v obchodním styku do výčtu trestných činů, u kterých je stíhání možné pouze se souhlasem poškozeného, se jeví jako systémově velmi komplikované, protože tady skutečně jde o individuální vztahy, a problematika právnických osob je prostě někde jinde. Tím se dostáváme už do oblasti zvážení, nakolik vlastně by bylo možno -
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane senátore. Prosím o klid v jednacím sále. Prosím, pane senátore.
Senátor Pavel Janata: Děkuji. Tím se tedy dostáváme už do oblasti zvážení, nakolik vlastně by bylo možno učinit i právnickou osobu subjektem trestního práva. To je směr a princip, který je uplatňován v právních úpravách států Evropské unie a který podle mých informací je také připravován pro zařazení do českého právního řádu u věcného záměru nového trestního zákona.
Čili s vědomím všech těchto problémů, které může navrhovaná úprava přinést, projednal tento návrh také ústavně právní výbor Senátu a doporučil pozměňovací návrh, který ony inkriminované pasáže z trestního řádu vypouští. Senát vlastně vzal všechny tyto argumenty za své, když schválil ony pozměňovací návrhy 55 hlasy z 56 přítomných, čili zcela jednoznačně.
Dovolte mi tedy, abych i já vás v tuto chvíli požádal o podporu senátní verze předloženého návrhu zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane předsedo vlády, vážení páni ministři, vážený pane senátore, dámy a pánové, jen ve stručnosti. Protože jsem si vědom, že zřejmě projede senátní verze, a pokládal bych za nekorektní shodit elektronický podpis věcí, která - uznávám - není zcela systémová, chci říci toto.
Beru argumenty pana ministra, že je to věc, která by měla být diskutována v rámci rekodifikace. Problém ovšem je v tom, že diskuse o rekodifikaci se na půdě sněmovny nevedou, a pokud se vedou někde jinde, dostává z nich sněmovna minimální množství informací, a pak se jednotlivé problémy, které cítíme, že ve veřejném životě jsou, řeší dílčími novelami.
Proti čemu se ale musím poměrně rozhodně ohradit, je část vystoupení pana senátora a obzvláště výpady, které zazněly ze strany zejména Nejvyššího státního zastupitelství v tisku. Říkají, že tento návrh má být jakýmsi návodem k tunelování, jakousi možností vykrádat beztrestně z firem majetek. Myslím si, že to je hluboké zmatení pojmů. Jednak hluboké zmatení pojmu v tom, že si pleteme civilní proces a dohledání škod, a pleteme si trestněprávní odpovědnost, která nepochybně existuje, ale nemůže mít nic společného s civilním procesem a s možností dohledat ztracený majetek. To je jedna věc.
A druhá věc, kterou pokládám za naprosto zásadní, je, že jakmile by trestný čin směřoval vně té firmy, jakmile by se jednalo o jakékoli peníze mimo firmu, je zcela jasné, že by normální trestní stíhání proběhlo.
Prosil bych tedy všechny ty, kteří mají problém, a mají podle mého názoru problém povýtce ideologický, že žijí v představách, že právnická osoba je majetkem sama sebe, a nikoli majetkem svých spolupodílníků, kdežto já žiji stále ještě v představě, že majetek vlastní lidé, a právnické osoby jsou jen jimi stvořené instituce, které promítají jejich záměry, abychom nebyli obviňováni z toho, že by to měla být cesta k tunelování. Jakmile by trestný čin směřoval ven, samozřejmě trestní stíhání by bylo možné a nebylo by ho možné podle této novely žádným způsobem omezovat nebo zastavit. Prosím tedy, aby tyto argumenty dále nezněly.
Jinak, nechť rozhodne sněmovna. Jak jsem řekl, uvědomuji si, že je důležitě schválit elektronický podpis.
Děkuji za pozornost.
***