(10.50 hodin)
(pokračuje Rychetský)
Pan prezident uplatnil veto vůči této normě s tím, že nesouhlasí s tím, aby tento kodex schvalovala Poslanecká sněmovna.
Je nyní na Poslanecké sněmovně, aby se rozhodla, zda setrvá na svém původním názoru. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Táži se, zda se ke stanovisku prezidenta chce vyjádřit zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pan poslanec Petr Pleva. Je tomu tak. Uděluji mu slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já mohu jen zopakovat to, co jsem říkal při vrácení tohoto zákona Senátem. Nevidím žádný důvod, aby Česká televize a Český rozhlas měly odlišné právní úpravy. Protože zákon o České televizi již platí a je v praxi uplatňován, bylo by nanejvýše vhodné, aby stejný zákon měl i Český rozhlas. Proto vás prosím, abyste podpořili zákon ve znění Poslanecké sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, možná že si při projednávání tohoto návrhu zákona, který prezident republiky vetuje, připomenete vzrušené chvíle, když jsme projednávali zákon o České televizi, a problémy, které s jeho přijetím byly spojeny. Pan prezident už tehdy vyjádřil své výhrady vůči určitým ustanovením, které dnes vlastně opakuje. Přesto si myslím, i když vůči zákonu o České televizi můžeme mít různé výhrady, že není žádný důvod - právní ani politický - aby dvě instituce stejného řádu, stejného právního charakteru, měly různý právní zákonný režim.
V tomto směru se i já připojuji k tomu, co tu řekl zpravodaj školského výboru poslanec Pleva, abychom schválili zákon ve znění, které přijala Poslanecká sněmovna.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se dále někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím.
Článek 50 odst. 2 Ústavy České republiky stanoví, že pokud Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Budeme hlasovat o následujícím návrhu usnesení: "Poslanecká sněmovna setrvává na zákonu, kterým se mění zákon č. 484/91 Sb., o Českém rozhlase, ve znění pozdějších předpisů, a o změně dalších zákonů, podle sněmovního tisku 976/4."
O tomto návrhu rozhodneme v hlasování pořadové číslo 323, které zahajuji, a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 323 tento návrh byl přijat, když z přítomných 185 se 132 vyslovilo pro a 35 proti. Konstatuji, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen.
Tím jsme projednali všechny vrácené a zamítnuté návrhy zákonů ze Senátu a od prezidenta.
Nyní se budeme zabývat bodem
87.
Zpráva o plnění Programového prohlášení a o činnosti vlády
/sněmovní tisk 1305/
7. května jsme tento bod projednali. Byla ukončena jak obecná, tak podrobná rozprava. To znamená, že dnes zbývá hlasovat o návrzích, které byly předneseny v podrobné rozpravě. Prosím pana zpravodaje Ransdorfa, aby se usadil u stolku zpravodajů, neboť bude přednášet návrhy, které byly vzneseny v podrobné rozpravě.
K závěrečnému slovu se přihlásil předseda vlády Miloš Zeman.
Předseda vlády ČR Miloš Zeman: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, sledoval jsem, byť ne zde, ale u televizoru ve své kanceláři, velmi podrobně poměrně dlouhou rozpravu. Omlouvám se, že jsem nebyl přítomen fyzicky, leč byl jsem duchem s vámi, protože jsem si léčil zraněnou nohu tím, že jsem si ji dával na stůl, aby se odkrvila, a to jsem mohl udělat ve své kanceláři. Ale rád bych viděl fotografy, kteří by se soustředili, kdybych tak učinil ve sněmovně, na moji nohu a věnovali se, jak je pro ně typické, mé noze místo mé hlavě, pokud nějakou mám.
Nicméně domnívám se, že reagovat příliš dlouze na tuto parlamentní rozpravu by bylo plýtváním času, protože to, co jsem chtěl říci jako podstatné, je, že se zaměřuji na běžně užívané ukazatele a že činnost jakékoliv vlády se má hodnotit nikoliv podle ukazatelů, které si politik vymyslí, aby mu byly příznivé, ale podle toho - a věřím, že se mnou i pan poslanec Mlynář, známý politolog, bude souhlasit - jaké jsou obecně užívané ukazatele ve společnosti.
Dovolte mi proto, abych jen prokázal, že jsem reagoval na některé diskusní příspěvky, tím, že na ně skutečně zareaguji.
Začnu panem poslancem Ransdorfem, který hovořil jako první, a proto se stal obětí obvyklého úskoku, to je - stal se zpravodajem. Vážím si pana poslance Ransdorfa jako filozofa, nicméně domnívám se, že nebyl políben ekonomickou vědou a že to nejzdvořilejší, čeho se vůči němu mohu dopustit, spočívá v tom, že na jeho diskusní vystoupení nebudu reagovat, neboť jestliže někdo tvrdí, že jsou pochybné údaje Českého statistického úřadu - a jak už reagoval pan ministr financí Rusnok, nikoliv z hlediska desetin procenta, ale z hlediska několika procent - tak prostě nic neví o práci Českého statistického úřadu. Kdybych měl špatnou náladu, zvolil bych drsnější formulaci, ale vzdor zraněné noze mám náladu dobrou.
Unie svobody samozřejmě bude pokřikovat, takže ji nechám jejímu pokřikování, protože její hlavní hrdina Martin Komárek, který neměl odvahu reagovat na moje předchozí vystoupení v této sněmovně, dnes napsal, že čísla nejsou důležitá, že důležité jsou pocity, a to je přesně to, co nesdílím. Pro mne jsou čísla důležitá a pocity Martina Komárka mě nezajímají.
Chtěl bych nicméně konstatovat, že souhlasím s kolegou Kühnlem v tom, že to budou voliči a nikoliv my, kdo ocení nejen tuto zprávu, ale především činnost vlády.
Pan poslanec Tlustý přednesl 22 docela zajímavých připomínek, a kdybych na každou z nich měl reagovat, byli bychom tady ještě nejméně hodinu. Dovolte mi proto, abych upozornil pana poslance Tlustého, že jeho výrok, který jsem si s dojetím poznamenal, že za vlády ODS a dalších koaličních stran docházelo k deregulaci nájemného, zatímco u nás docházelo k plošnému zvyšování nájemného, je výrok nesmírně kouzelný. Chtěl bych prostřednictvím paní místopředsedkyně vzkázat panu poslanci Tlustému, že deregulace nájemného za vlády ODS a dalších spřátelených koaličních stran ročně představovala 50 % až 100 %, zatímco plošné zvyšování nájemného za vlády sociální demokracie představovalo v průměru 5 % ročně.
***