S t a n o v i s k o
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb.,
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 703)
vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb.,
o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech,
ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 703)
Vláda na jednání své schůze dne 27. září 2000 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 703) a vyslovila s tímto návrhem s o u h l a s s dále uvedenými připomínkami.
Vláda se ztotožňuje s názorem obsaženým v předloženém návrhu zákona na nezbytnost dořešení problémů spojených s vypořádáním majetkových podílů oprávněných osob družstvy nebo jejich právními nástupci provedením novely zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů. Předložený návrh zákona však tuto věc neřeší uspokojivým způsobem. Návrh obsahuje pouze rámcová pravidla pro vypořádání majetkového podílu, rovněž ustanovení o vypořádání majetkových nároků rozhodnutím soudu neobsahuje jednoznačné vodítko pro toto rozhodnutí.
Pro úplnost vláda upozorňuje, že předložený návrh zákona obsahuje některé legislativně technické nedostatky, například:
- působnost soudu (§ 13 odst. 5) upravuje nadbytečně, neboť v daném případě je tato působnost v rámci obecné právní úpravy občanskoprávních vztahů samozřejmá,
- počítá v ustanovení § 7 odst. 5 větě poslední s tím, že podmínky a způsob vypořádání majetkového podílu upraví stanovy, ačkoliv právním nástupcem družstva může být nejen družstvo, ale též obchodní společnost,
- věta první přechodného ustanovení (čl. III návrhu) je zavádějící, neboť předložený návrh zákona nezakládá vznik nároku na vypořádání majetkového podílu.