Neautorizováno !

(16.40 hodin)
(pokračuje Exner)

Avšak v odpovědi se jen dovídám, že celá věc je problematická a že jak u projektu železničního spojení v Praze stávající tzv. buštěhradské dráhy, tak u projektu severozápadní části silničního okruhu okolo Prahy narážejí veškeré iniciativy především na odpor místně vznikajících občanských iniciativ atd. Já jsem dal některým iniciativám tento materiál a ty se cítily dotčeny tím, že některé z nich naopak podporují různá řešení severozápadní části silničního okruhu, jakož i řešení dopravy se středem města, a požadovaly, aby se případně jmenovala ta občanská sdružení, která jsou těmi překážkami, když ony mají názor, že naopak jde o to, aby věci pomohly.

Koneckonců v páté otázce jsem se ptal na zamýšlený rozvoj ruzyňského letiště z hlediska norem a na to, jestli se počítá s určitou rezervou. Tady jsem dostal celkem uspokojivé odpovědi týkající se záměrů, které v této oblasti jsou. O konkrétní rezervě, především pokud jde o hluk, se však nehovoří. Mluví se o tom, že v naprosté většině případů nedochází uvnitř ani vně ochranného hlukového pásma k překračování limitních hodnot zvuku, ale samozřejmě že tam, kde nedochází k překročení, byť by to byla naprostá většina, problém nevzniká. Problém vzniká v té menšině, kde k překračování limitu hluku dochází. A co tedy s touto menšinou. Podobně je možné správně přijmout, že i do budoucna nebudou dlouhodobé, dokonce snížené limity překračovány, ale plyne zároveň z té odpovědi, že krátkodobě překračovány budou, což samozřejmě pro občany není příznivá situace.

Je mi velmi líto, že vzhledem k nutné transpozici evropských norem a předpisů do našeho právního řádu jsme museli vypustit hodnocení hluku z leteckého provozu podle maximální hladiny akustického tlaku, a domnívám se, že tento negativní vliv Evropské unie na naše poměry je určitě věc, která nepotěší ani příslušné občany. Samozřejmě že jsem rád, že jinak plníme všechny normy a všechny požadavky také mezinárodních organizací. A to, že také vybíráme sankční i jiné poplatky za překračování limitů, je naprosto v pořádku.

Byl bych však rád, pane ministře, abyste ty věci, které jsem uvedl jako problémové nebo chybějící, případně ještě dovysvětlil.

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se nyní pana ministra Milana Šimonovského, zda chce vystoupit. Říká, že ano a rád. Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr dopravy ČR Milan Šimonovský: Vážená paní místopředsedkyně, páni poslanci, zájem pana poslance Exnera o letiště mě samozřejmě těší, protože letiště je skutečně fenomén, který bude ovlivňovat Českou republiku, bude ovlivňovat hlavní město Prahu, bude ovlivňovat samozřejmě dotčené části hlavního města i obce, které budou v blízkosti letiště.

Je pravdou, že tato letecká doprava v posledním čase výrazně překračuje ve svém objemu a obratech jak cestujících, tak také nákladu odhady, kterými jsme predikovali rozvoj, a to z důvodů výhodnosti letecké dopravy a jakési poptávky po dopravě do střední Evropy právě leteckou dopravou, protože letecká doprava má nepopíratelné výhody pro cestující veřejnost, zejména vysokou bezpečnost, což je kupodivu se všemi událostmi, které sledujeme, tak letecká doprava je jedna z nejbezpečnějších druhů doprav. Naopak doprava automobilová je to nejnebezpečnější, kterou v současné době máme.

V roce 1971 bylo do územního plánu hlavního města Prahy zakresleno rozvojové území, které potřebuje letiště Praha-Ruzyně pro svůj rozvoj. A je pravdou, že se tehdy nepředpokládal tak vysoký nárůst zájmu cestující veřejnosti o leteckou dopravu, a proto také byl tento rozvoj zakreslen do územního plánu do směrné části, rozvoj po roce 2010. A v současné době na základě žádosti managementu České správy letišť je projednávána změna územního plánu tak, aby se rozvoj letiště a zejména výstavbě paralelní vzletové a přistávací dráhy dostala do návrhového období do roku 2010.

Ukazuje se, že výstavba nových kapacit pro odbavování cestujících je dostatečně kapacitní a má dostatečnou možnost rozvoje, až na tu limitní hodnotu obratu cestujících v této lokalitě 20 milionů cestujících za rok. V současné době - za loňský rok je to 10,5 milionu a v letošním roce předpokládáme při té extrapolaci výsledků, kterých jsme dosáhli, že to bude pravděpodobně 11,5 milionu cestujících. Takže na těch 20 milionů cestujících je třeba, aby byla vybudována už nová vzletová a přistávací dráha někdy okolo toho roku 2010, tak aby bylo možné vůbec poptávku po tomto letišti a také vybudované kapacity využít.

To znamená, že vždy se uvažovalo, že bude rozvoj terminálu, jehož výstavba v současné době končí v Praze, tak bude doplněn a doprovázen výstavbou paralelní vzletové a přistávací dráhy. Ta přistávací dráha nová má za účel rozložit zatížení provozu na těchto drahách co do pohybu letadel, protože v současné době těch 37 pohybů, jestli se nemýlím, za hodinu je limit, který je možný z bezpečnostních důvodů na této stávající dráze provádět, ale také z důvodu snížení hlukových emisí nad zastavěnými částmi Prahy, protože druhá vzletová a přistávací dráha vede přímo na centrální oblast Prahy a tato dráha, která je využívána samozřejmě co nejméně, tak obtěžuje svým hlukem velkou část zastavěného území, urbanizovaného území.

Je pravdou, že rozvoj, který probíhá v tom území, na které je vyhlášena jakási ochrana zájmů pro rozvoj letiště, tak probíhá s vědomím, že tato část území hlavního města a přilehlého regionu bude muset počítat se současným a zvýšeným provozem na letišti. Otázkou je, proč se tyto pozemky tak dobře prodávají a používají se pro zástavbu. Pravděpodobně proto, že nejsou až tak drahé a těm obyvatelům, kteří si je kupují, se to z nějakého důvodu vyplácí.

Je také pravdou, že tlak evropské organizace, která sdružuje letecké, Evropský letecký úřad, je na snižování ekologických dopadů letecké dopravy a ten tlak směřuje zejména k výrobcům, kteří velmi výrazně omezili, a do budoucna budeme ještě dále svědky dalšího omezování hlukových parametrů letadel dopravních. Tento vývoj koresponduje s měřeními, která provádíme. V tom území, o kterém hovoříme, je umístěno jedenáct monitorovacích stanic. Ty stanice nepřetržitě vyhodnocují veškeré dopady na životní prostředí hlukové.

***