Neautorizováno !

(16.50 hodin)
(pokračuje Turek)

Jak z uvedeného vyplývá, tento institut není používán jen v zemích anglosaského systému - a to mně bylo mnohokrát předkládáno, že my nejsme zvyklí na anglosaské pojetí práva - ale vedle zmíněné Velké Británie a Spojených států jsou to i země kontinentální, jako je Itálie, Polsko, Slovensko. Podporu takovýmto přístupům v boji proti organizovanému zločinu vyjadřují i různé mezinárodní organizace, např. Evropská unie v rezoluci Rady Evropy z 20. prosince 1996 o jednotlivcích, kteří spolupracují při soudním řízení v boji proti mezinárodně organizovanému zločinu, či OSN v Úmluvě proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Nezbytnost přijmout specifická opatření vůči spolupracujícím osobám zmiňuje také doporučení Rady Evropy o ochraně svědků a spolupracujících osob, jež bylo připraveno v průběhu loňského roku a na počátku letošního roku expertním výborem pro ochranu svědků, označený PC-PV (?). Také na půdě Rady Evropské unie je v současné době připravován návrh rámcového rozhodnutí o boji proti organizovanému zločinu, které mj. požaduje, aby - a teď vyjmenuji některé věci, které se požadují: Každý členský stát by měl přijmout nezbytná opatření, aby zajistil, že sankce uvedené v čl. 3 zmiňované úmluvy mohou být sníženy, pokud se pachatel zřekne páchání trestné činnosti a poskytne správním nebo justičním orgánům informace, které by nebylo jinak možné získat, a pomůže jim. Dále zabrání nebo zmírní následky trestného činu. Identifikuje nebo požene ke spravedlnosti jiné pachatele, pomůže najít důkazy, připraví důkazy o přípravě zločineckého spolčení, o ilegálních zdrojích nebo výnosech z jeho trestné činnosti nebo zabrání dalším trestným činům, tak jak na ně odkazuje článek 2.

I předkládaný návrh novely trestního řádu vychází stejně jako zahraniční právní úpravy či mezinárodní instrumenty z myšlenky, že využívání korunních svědků v řízeních proti pachatelům organizované trestné činnosti by mohlo být velmi užitečným nástrojem k proniknutí do zločineckých struktur. Efektivní boj proti organizovanému zločinu je totiž v současné době znesnadňován skutečností, že při vyšetřování trestné činnosti zločineckých spolčení či organizovaných skupin se tradiční vyšetřovací metody jeví často jako nedostatečné, neboť trestná činnost těchto skupin se vyznačuje větší sofistikovaností oproti ostatní trestné činnosti. O to se snad ani nemusíme přít. Navíc odvrácením se některých osob od zločinecké organizace by došlo ke zmenšení síly a vlivu této organizace a takoví odpadlíci by rovněž mohli významně přispět k zamezení dokonání trestné činnosti.

Takže já jsem připraven diskutovat o skutečné potřebě naší legislativy v boji s organizovaným zločinem. Jsem připraven a domnívám se, že jsem učinil vstřícný krok, když jsem vám dal na lavice rozdat několik postřehů a zkušeností z evropských legislativ - Polsko, Slovensko, Anglie, ale mám k dispozici samozřejmě i Itálii, Spojené státy. Takže já bych vás velice prosil, abyste podpořili tento návrh zákona a nezamítali ho. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Radimu Turkovi. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a usnesení tohoto výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 802/2. Prosím, aby se slova ujala paní poslankyně Vlasta Parkanová, která je zpravodajkou tohoto výboru.

Poslankyně Vlasta Parkanová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, ústavněprávní výbor se touto předlohou zabýval na své 63. schůzi 20. dubna 2005. Po projednání tohoto tisku přijal usnesení, ve kterém doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh neschválila. Argumentace, která vedla ústavněprávní výbor k přijetí záporného postoje k tomuto návrhu, byla prakticky velmi podobná až identická s tím, co jste zde měli možnost vyslechnout při projednávání tisku ve Sněmovně v prvém čtení. Já vás na tu argumentaci odkazuji, je samozřejmě k dispozici ve stenozáznamu, a nebudu vás zdržovat opakováním téhož. Jen velmi krátce připomenu, že zde v rozpravě vystoupili naši kolegové, namátkou Jičínský, Pospíšil, Benda, a všichni navrhovaný princip zpochybňovali.

Já jsem zde tehdy v prvním čtení vystupovala též s upozorněním na to, že to, co je obsahem tohoto tisku, je prakticky vyjmutou částí tisku č. 746, což je návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku, konkrétně tedy novela trestního řádu, která mj. obsahovala i tuto právní úpravu podmíněného přerušení trestního stíhání korunního svědka. I v tomto případě, když ústavněprávní výbor projednával tento tisk č. 746, který souvisí s tou velkou rekodifikací, s přijetím nového trestního zákoníka, tak i v tomto případě ústavněprávní výbor shledal, že v této podobě a v tomto čase českému právnímu řádu institut tzv. korunního svědka neprospěje, a i z tisku 746 navrhuje tuto úpravu vypustit.

Pro případ, že by se Sněmovna neřídila doporučením ústavněprávního výboru a došlo by k tomu, že by návrh zákona přijala, bylo by třeba napravit chyby, které návrh vykazuje. Já se proto tímto hlásím do podrobné rozpravy, ve které přednesu některé pozměňovací návrhy, které předlohu opraví, aby se pak nestalo, že Sněmovna přes zamítavé stanovisko ústavněprávního výboru by tento návrh podpořila s chybami.

Děkuji vám za pozornost a hlásím se do podrobné rozpravy.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Mohu otevřít obecnou rozpravu. Přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže končím obecnou rozpravu. (Hlásí se ministr Bublan.) Do obecné rozpravy? Takže pan ministr František Bublan má samozřejmě příležitost vystoupit ještě v rámci obecné rozpravy.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych jen krátce vystoupil k tomuto tématu. Chtěl bych podpořit návrh tohoto zákona, protože při každém projednávání různých témat na Radě Evropy společně s ostatními ministry pětadvacítky si někdy připadám, jako že jsem z nějakého jiného světa, protože téměř ve všech zemích tento institut nebo něco podobného existuje, u nás to není, a já zde slyším, že u nás pro to nejsou vhodné podmínky a vhodný čas. Také nevím, kdy by ten čas pro to měl nastat.

Současné ustanovení § 33 a § 40 trestního zákona sice umožňuje soudu regulovat výměru trestu ve prospěch obviněného, pokud přispěl k objasňování trestné činnosti, nicméně musí jít vždycky o zločinné spolčení a všechny znaky tohoto jevu je pro trestní řízení dosti obtížné prokázat, a pokud tam nejsou všechny znaky, soud potom tento pojem zločinného spolčení neuznává a na tuto kauzu se snížení trestu pro obviněného nevztahuje.

Přimlouval bych se za to, aby tento zákon byl postoupen do třetího čtení, aby byl přijat.

Ještě z toho, co zde zaznělo, bych ještě připomněl úmluvu OSN, která byla přijata v Palermu v roce 2000, která rovněž vyzývá k využívání tohoto institutu.

Ještě chci dodat, že předložený návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Nikdo se do obecné rozpravy nehlásí, takže obecnou rozpravu… Hlásíte se ještě do obecné rozpravy? Prosím, pane poslanče. Takže pan poslanec Turek.

***