(12.40 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Martin Mejstřík, připraví se paní poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, pane senátore, máte slovo.
Senátor Martin Mejstřík: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, latiníci omluví mé případné prohřešky vůči tomuto krásnému jazyku, ale přišlo mi dobré v tento okamžik zamyslet se nad některými myšlenkami, které nám přes tisíciletí posílají ti, kteří tu byli před námi.
Principes mortales, res publica aeterna - přední mužové jsou smrtelní, stát je však věčný.
Pane prezidente, pane profesore, vážené dámy, vážení páni, občané, tento hrad, tato země, tento sbor, tento lid - jako stát existujeme tisíce let. Za tisíc let se na nejvyšším stolci vystřídal bezpočet knížat, panovníků, císařů, diktátorů, prezidentů. Tato země a lid jejich vlády, zdá se, v poměrně dobré kondici přežili. Tato země a lid přežijí dalších pět let vlády kteréhokoli ze dvou kandidátů, z nichž dnes vyvolíme následníka trůnu. To je dobrá zpráva pro začátek. Přežijeme téměř cokoli. Přesto v tuto chvíli pokládám za nutné, jsa svými voliči pověřeným prostředníkem, říci to, co by zde řečeno býti mělo.
Čas trůnů dědičných je za námi. Možná to je škoda. Mohli jsme si ušetřit tyto horké chvíle opakující se každých pět let. Před 90 lety staly se české země republikou. Res publica - věc veřejná. Jsme pouze ve službě. Ve službě občanům této země, ve službě ideálů, které pro nás republika, demokracie, svoboda znamenají.
Nechci mluvit dlouho, a proto budu hovořit pouze o jednom z kandidátů. O tom, jehož pozice je, alespoň dle médií, dnes silnější.
Exitus in dubio est: audebimus ultima. Jak to dopadne, nevím, však s odvahou krajní to zkusím.
Jsme politiky a sloužíme obci, republice, demokracii, svobodě. Republika bez demokracie není republikou. Demokracie bez svobody není demokracií, svoboda bez zodpovědnosti není svobodou. Politik, který odmítá zodpovědnost, špatně slouží ideálům, na nichž byl založen náš stát.
Náš kandidát se významnou měrou podílel na znovuobnovení demokracie plných osmnáct let. Byl u všech světlých, ale i temných okamžiků naší nejnovější historie. Jako významný ekonom byl konstruktérem největšího přerozdělování majetku v době pobělohorské. Přežili jsme. Majetek je rozdělen. Nikdy jsem se však nesmířil s myšlenkou, že systém "zhasněte světla" je dobrý, praktický a pragmatický. Politik, jenž se dnes uchází o naše hlasy, byl nejen konstruktérem tohoto modelu. V té době byl i předsedou nejsilnější strany, ministrem financí, předsedou vlády, předsedou Poslanecké sněmovny. Dnes odmítá spoluzodpovědnost za výdělky "podnikatelů" v řádech desítek a desítek miliard, které jsme jim ze svých kapes nedobrovolně věnovali všichni my. Necítí spoluzodpovědnost za to, že naprostá většina kriminálníků a tunelářů unikla spravedlnosti.
Jako člověk, který se téměř 30 let pohybuje ve věcech veřejných, vím moc dobře, jak moudré a pravdivé je české rčení "kdo nic nedělá, nic nezkazí". Ale platí též: Initium est salutis notitia peccati - začátkem záchrany je poznání provinění. Anebo také: Iniuriam ipse facias, ubi non vindices - tedy ty sám ses provinil, když křivdu netrestáš.
A náš pan kandidát opravdu netrestá. Mnozí z idealistů ho hájili. Až bude státní majetek rozebrán, motor liberální ekonomiky nahozen, rozsvítí se a do místnosti vstoupí zákon. Nevstoupil. Vymáhatelnost práva je v českých zemích latentně mizivá, policie otevřeně spolupracuje s mafií, zakrývá, či přímo se podílí na prorůstání zločinu do státní správy či samosprávy. Korupce dosahuje nezvladatelných rozměrů, ve světovém žebříčku se potácíme na čtyřicátém místě vedle mafiánskými klony prorostlé Itálie, ve společnosti Botswany, Malajsie a Bahrajnu. Náš pan kandidát mlčí, jako by se ho to netýkalo, jako by se to nás netýkalo.
Když z frustrace a pocitu bezmoci, tentokrát opravdu bezmocných, zavládla v národě blbá nálada, odbyl to náš kandidát, tehdejší premiér, lakonickým - cituji: Jistá nespokojenost je nám prostě souzená. A když roku 1995 tehdejší prezident republiky kritizoval parlamentní strany a jejich představitele ve svém novoročním projevu slovy - cituji - úcta k právu má vždycky mravní prapůvod a stěží ji lze posilovat, není-li současně kultivován stav obecných mravů - konec citace, komentoval to náš kandidát, tehdy předseda vlády České republiky, suchým: Ten projev jsem neslyšel.
Clausis oculis - tedy se zavřenýma očima, případně ušima. Clausis oculis pomáhal tedy náš pan kandidát upevňovat prostředí džungle, kde platí jediné právo - právo silnějšího a pokud možno drzejšího.
A v tu dobu se mu trochu ve stínu pozornosti podařilo jako předsedovi vlády vyhnat z Prahy, mimo jiné, z České republiky, respektovanou Středoevropskou univerzitu. Přišli jsme tak minimálně o tisíce a tisíce potenciálních přátel, kteří by se po absolutoriu rozjeli coby neformální vyslanci naší země do všech koutů světa. Čím lze ospravedlnit tento, sice možná pro někoho drobný, ale přesto signifikantní a malodušný čin?
Konec devadesátých let. Jeden korupční skandál stíhá druhý. Ani Sarajevo a pád vlády nevede našeho kandidáta k sebereflexi. Clausis oculis - opoziční smlouva. Prezidentem. Morální kredit prezidenta, jehož součástí je i to, že nezavírá oči před tím, co demokracii znedůvěryhodňuje a oslabuje, tedy jeho morální kredit pomáhá vytvářet společenské normy a hodnoty, politickou a společenskou kulturu. To není vůbec málo. Poznal - slovy antického filozofa - svá provinění? Jak zlepšilo se mravní povědomí v naší zemi během jeho vlády?
Něco málo z domácí politiky. Někoho možná zaskočily jeho teze typu: NGOismus - tedy aktivity nevládních organizací, jsou největším nepřítelem svobody, či komunismus je součástí naší identity. Důležitější a nebezpečnější byl ale fakt, jakým způsobem využil např. své právo a povinnost navrhnout ústavní soudce. Pan kandidát nechal naši nejdůležitější soudní stolici několik měsíců částečně neobsazenu. A v podstatě nefunkční. Ani zde na sobě neshledal žádnou vinu.
Ač jich nemá mnoho, jednu nadmíru důležitou pravomoc přeci má. Prezident republiky je vrchním velitelem ozbrojených sil. Jak se zlepšila za jeho panování hospodárnost akvizičních programů armády, co modernizace letectva, nákup obrněné techniky, jak podporuje vytvoření solidních morálních standardů velitelů a generálního štábu? Snaží se o posilování vnitropolitického konsensu ve strategických otázkách? Jaký je jeho postoj k terorismu, umístění amerického radaru či k posilování evropské spolupráce v otázkách energetické bezpečnosti?
***