Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2006 – 2010

(Jednání pokračovalo ve 14.31 hodin.)

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, paní ministryně, zahájíme dnešní odpolední jednání, a to pevně zařazenými body. Tak, jak ohlásil pan kolega Kasal, začínáme dnešní odpolední jednání bodem číslo

Chtěl bych, jestli je to možné, přivítat prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, protože požádal o účast na dnešním jednání. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 1/1. Zároveň prosím pana ministra financí Vlastimila Tlustého, aby se ujal slova a předložený návrh uvedl. Prosím, pane ministře. Ještě než vám dám slovo, než začnete mluvit, požádám pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, aby přišel mezi nás. Už jsem ho viděl v předsálí. (Vchází do sálu.) Dobrý den, pane prezidente, pojďte se posadit.

Pane ministře, máte slovo.

Ministr financí ČR Vlastimil Tlustý Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi přednést ve velmi stručné podobě zredukovaný text patnáctistránkového komentáře k tomuto projednávanému tisku. Já předpokládám, že ti, kteří mají analytické tendence, vyhodnotili původní dokument, a domnívám se, že pro ty ostatní stačí shrnout nejpodstatnější charakteristiky vládního návrhu státního závěrečného účtu České republiky, a to za rok 2005.

Připomenu, že podstatnou součástí tohoto návrhu je návrh na úhradu schodku státního rozpočtu za rok 2005. Projednávaný návrh je rozčleněn do řady kapitol a jenom upozorním, že obsahuje souhrnné informace o výsledcích rozpočtového hospodaření územních celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasivech, přehled o státních zárukách, přehled o stavu a vývoji státního dluhu, přehled o stavech fondů organizačních složek státu.

A nyní stručná hodnocení ekonomického vývoje, který ovlivnil údaje obsažené v tomto závěrečném účtu. Hrubý domácí produkt ve stálých cenách vzrostl oproti předchozímu roku o 6,1 %. Zahraniční obchod vykázal podle národních účtů meziročně zvolnění tempa růstu. Reálná produktivita práce měřená podílem hrubé přidané hodnoty podle národních účtů vzrostla meziročně o 5,9 %. Průměrná míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen dosáhla v roce 2005 hodnoty 1,9 %. Průměrná míra nezaměstnanosti se podle mezinárodně srovnatelné metodiky snížila o 0,4 procentního bodu. Celkový vládní dluh dosáhl výše 762,1 miliardy korun a - to je podstatný dovětek - meziročně vzrostl o 102,7 miliardy korun.

Jedno z nejpodstatnějších prohlášení, které se týká tohoto státního závěrečného účtu, je prohlášení, které se týká plnění maastrichtských kritérií. Podle metodiky, která je relevantní pro výpočet maastrichtských kritérií, dosáhl deficit vládního sektoru v roce 2005 výše 107,6 miliardy korun, to je 3,6 % HDP, a hrubý vládní dluh ke konci roku 2005 představoval 903,5 miliardy, to je 30,4 % hrubého domácího produktu.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane ministře, přeruším a požádám sněmovnu o klid. Neprojednáváme nic nevýznamného, naopak velmi významný bod, a to je státní závěrečný účet. Prosím, abyste ho pozorně sledovali. Pokud nemáte v úmyslu tento bod sledovat, své rozhovory přemístěte do předsálí.

Prosím, pane ministře, pokračujte.

Ministr financí ČR Vlastimil Tlustý Dámy a pánové, já jsem opravdu z té předkládací zprávy vybral několik naprosto zásadních sdělení a myslel jsem si, že aspoň o ta by mohl být zájem je vyslechnout.

Vzhledem k tomu, že maastrichtské konvergenční kritérium u deficitu vládního sektoru připouští jako akceptovatelnou mez 3 %, tak je zřejmé, že 3,6 je více. A co se týká celkového vládního dluhu, tady je třeba zdůraznit formulaci, že je ještě pod úrovní Maastrichtu, to znamená 60 %, ale, a to mi dovolte podtrhnout, velmi nebezpečný je jeho výrazný nárůst v posledních letech. Tento rostoucí dluh kromě toho vyvolává stále vyšší úrokové náklady spojené s jeho obsluhou, lidově řečeno stále vyšší úroky, které z těchto dluhů platí stát.

Státní rozpočet na rok 2005 byl schválen s deficitem 83,6 miliardy a vykázaný schodek státního rozpočtu, to znamená skutečnost, je nižší. Dosáhl výše 56,3 miliardy.

Přeskočím až k tomu nejpodstatnějšímu, a to je, že tento deficit je navrhováno uhradit následujícím způsobem. Vydanými státními dluhopisy, a to ve výši 4,6 miliardy korun podle již přijatého zákona číslo 287 z roku 2005; skutečná potřeba takto vydaných dluhopisů je o 26 miliard nižší oproti předpokladu. Druhým zdrojem je snížení stavu na účtech státních finančních aktiv, a to ve výši 0,6 miliardy korun, a přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 9,1 miliardy korun od Evropské investiční banky.

Ještě mi dovolte upozornit na to, že pro rok 2005 bylo charakteristické vytváření poměrně velkých rezervních fondů v jednotlivých resortech, přičemž tato okolnost není sama o sobě pozitivní, jak by mohl někdo hodnotit, protože k tomuto vytváření rezervních fondů docházelo zejména díky nedočerpání prostředků určených na financování společné zemědělské politiky a společných programů Evropské unie. Tady mi dovolte pronést větu, která vás může překvapit. Zní, že kdyby Česká republika v roce 2005 čerpala tyto fondy tempem, jak původně plánovala, tak by se to samozřejmě projevilo jednak nevytvořenými rezervními fondy, ale také větším deficitem.

***