(15.00 hodin)
(pokračuje Topolánek)

Podle výzkumu Ústavu soudního inženýrství v Brně se nákladové nájemné pohybuje v průměru kolem 50 Kč/m2, při různé míře kapitalizace potom dosahuje následujících hodnot: 1 % - 70 Kč/m2, 3 % 110 - Kč/m2, 5 % - 150 Kč/m2. V rámci bytové politiky je koncept nákladového nájemného využíván jako maximální úroveň nájemného, kterou lze sjednat v bytech postavených se státní podporou. Jedná se o nájemné nezahrnující zisk, tedy bez míry kapitalizace.

Za druhé. Součet obvyklé nebo tržní ceny bytu, to je ceny, za kterou lze byt realizovat v dané době na trhu a která může být u starších bytů v méně atraktivních lokalitách podstatně nižší než nákladová a naopak v atraktivních lokalitách vyšší, a míry kapitalizace, to je čistý výnos vlastníka z vloženého kapitálu před zdaněním. Tato druhá varianta odráží situaci na reálném trhu s byty, kdy v dané době v místě s nadbytkem bytů nájemné klesá až pod úroveň reprodukční ceny, a naopak. Z výzkumu téhož Ústavu soudního inženýrství vyplývá, že na volném trhu se převážná část bytů pronajímá za nájemné, jehož roční výše se pohybuje okolo 6 až 8 % tržní ceny těchto bytů. Jedná se o údaj, který odpovídá hodnotám v běžných zemích se stabilizovanou tržní ekonomikou.

Uvedený přístup využívá zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšováním nájemného z bytů a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. V některých oblastech klesly ceny tržního nájemného v roce 2006 proti roku 2004 o cca 10 %.

K vaší poznámce jenom tolik, a to je za třetí, že družstevníci jsou spoluvlastníci.

Přestože v některých oblastech ceny nájemného klesají, vždy bude existovat skupina osob, které objektivně nebudou schopny si svoje bydlení zajistit. Na tyto případy pamatuje již dnes systém státní sociální podpory, nově zákon o hmotné nouzi, podle kterého budou dorovnávány právě sociálně potřebným náklady na bydlení, to znamená nejen nájemné, ale i výdaje za služby, prostřednictvím nové dávky - doplatku na bydlení.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže ještě požádám pana poslance Opálku, jestli to upřesní nebo doplní.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji. Pane premiére, podobnou odpověď jsem celkem očekával. Prosím tedy, abyste vzal na vědomí tuto základní informaci, kterou jsem přednesl. Jestliže nájemné ve výši 22 až 26 Kč měsíčně postačí bytovým družstvům, proč by mělo pro jiné znamenat ztrátu, pokud se nejedná o nově vystavěné domy, ale o domy často již odepsané. Opakuji - takové nájemné považujeme za oprávněné, každá vyšší částka již přináší zisk vyšší úměrně k vysoké ceně, a to je samozřejmě zákonitost trhu. Proto se regulují ceny bytů, aby se tento problém eliminoval.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě požádám pana premiéra, aby reagoval i na toto doplnění.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já nevím, z jakých údajů pan poslanec vychází. Já mám údaje verifikované Ústavem soudního inženýrství a sám za sebe musím říci, že každý byt má jinou hodnotu, v každém bytě se platí nájemné podle lokality, každý byt má jinou tržní cenu. To, co jsem mu přednesl, to bych řekl, že je diskuse o ceně obvyklé.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže končím tuto interpelaci. Další je interpelace paní místopředsedkyně Miroslavy Němcové. Je ve věci rekonstrukce budovy Národního muzea. Prosím paní místopředsedkyni, aby přednesla svou interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně a vážení kolegové. Já se v tuto chvíli obracím prostřednictvím ústní interpelace na premiéra vlády České republiky, a to ve věci, o níž jsem zde mluvila i v minulém volebním období. Byly to rozhovory nikoli prostřednictvím ústních interpelací, ale týkaly se jednoho stejného důvodu a tímto důvodem bylo řešení stavu Národního muzea, tedy historické budovy Národního muzea. Myslím, že ti z vás, kteří byli přítomni v minulém volebním období, si na tyto rozhovory vzpomínají.

Já bych se chtěla zeptat, zda došlo k nějakému posunu v této věci, protože mám dojem, že je zde několik záměrů na poli kultury. Je zde několik záměrů, které by měly řešit jednak havarijní stav Národního muzea, tedy historické budovy, jednak je zde záměr, jak řešit havarijní stav historické budovy Klementina, tedy budovy Národní knihovny. Víme, že je zde záměr budovat novou Národní knihovnu, jistě chvályhodný, ale samozřejmě také svými nároky velmi zavazující státní rozpočet.

Já se chci zeptat, jak vypadá rozhodnutí této vlády ve vztahu k historické budově Národního muzea. Co můžeme očekávat, co bude prioritou na tomto poli a zda situace, jíž jsme byli svědky například v červenci, kdy pro havárii na fasádě Národního muzea bylo nutno odstranit některou sochařskou výzdobu - zda je zabráněno tomu, aby k těmto stavům opakovaně docházelo. Na toto se chci zeptat, protože mám dojem, že je potřeba si seřadit priority, podle kterých vláda v této oblasti bude postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Teď prosím pana předsedu vlády Mirka Topolánka. Má k dispozici opět pět minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Já děkuji. Je to samozřejmě spíše dotaz na ministra kultury. Ale já jsem se ještě v opozici jak s panem Lukešem, což je ředitel Národního muzea, který ostatně spravuje i onen Památník na Vítkově, tak s panem Ježkem, který má na starosti případnou výstavbu Národní knihovny, mnohokrát sešel. Oba ty úkoly jsou finančně velmi náročné.

Ta generální rekonstrukce Národního muzea včetně restaurování a včetně všech těch prací si vyžádá zhruba asi 4,5 miliardy Kč. Ta budova byla několikrát během své dlouhé historie vážně poškozena. Nejenom v roce 1968, kdy byla rozstřílena vlastně přední fasáda. Byla několikrát překotně a chybně opravována. V roce 1978 se utrhlo celé levé přední nároží paláce! Naposledy v roce 1993-1994, kdy byla provedena chybně rekonstrukce muzejní rampy.

Diskutujeme s panem ředitelem Lukešem o tom, jak zabezpečit rekonstrukci národní památky, budovy Národního muzea, jak současně využít po odchodu Svobodné Evropy budovu bývalého parlamentu jako depozita, s čímž já mám osobně trochu problém, do budoucna, jakým způsobem zmodernizovat celý systém výstavnictví a muzejnictví právě v té budově Národního muzea.

Já se bojím, že v té nejbližší době bude velmi komplikované pro obě ty stavby najít ve státním rozpočtu plný rozsah té mimořádné státní dotace, ale musím říci, že já sám to vnímám jako velmi důležité a udělám všechno pro to, abychom ty práce začali, a tam, kde hrozí havárie - dneska dokonce, jak to sledujete, tam padají některé části soch a tak dále - začít a zahájit tu rekonstrukci, která je fakticky připravena jako generální rekonstrukce.

Já tady k tomu neumím nic jiného říci, možná to předám ministrovi kultury, ať písemně předloží konkrétní data.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Takže ještě požádám paní místopředsedkyni Němcovou.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP