(18.00 hodin)
(pokračuje Jičínský)

Takže Poslanecká sněmovna se tehdy usnesla na článku 68 v tomto znění: "Prezident republiky po vyhlášení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny požádá představitele politické strany, která získá nejvíce mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády. Není-li přijata tato žádost nebo není-li podán tento návrh, požádá prezident republiky představitele politické strany, která získala druhý největší počet mandátů, aby mu do třiceti dnů navrhl složení vlády. Jestliže není přijat tento návrh, pak tedy předkládá návrh předseda Poslanecké sněmovny, ale tento navržený občan mu musí do deseti dnů podat návrh na složení vlády." Čili náš společný návrh obsahoval něco, co nám teď velmi chybí: jasné lhůty pro určité ústavní postupy, které jsou velmi důležité. Proto o tom mluvím, proto to připomínám.

"Je-li podán takový návrh, je-li vyslovena" - a teď to byla velmi podstatná změna: "Je-li podán návrh na složení vlády podle odst. 1, 2 nebo 3, prezident republiky požádá Poslaneckou sněmovnu, aby se usnesla o důvěře vládě takto navržené. Je-li vyslovena důvěra, prezident republiky vládu neprodleně jmenuje." Čili naše řešení tehdejší, říkám naše řešení a tím rozumím společným řešením ČSSD a ODS, by byla vyloučena situace onoho střídání vlád, které bez důvěry musí potom po krátké době uvolnit místo dalším členům vlády, a vytváří se stav vládní nestability, což je samozřejmě nežádoucí.

A chtěl bych také říci, že jsme tam měli ustanovení, které také reagovalo na to, co já osobně jsem považoval za velmi nežádoucí a setkalo se to i s kritikou i v médiích, že vláda, která nemá důvěru, prostě činí rozhodnutí, jež by měla činit vláda, jedině která se o důvěru opírá. Tehdejší návrh článku 75 byl takový: "Vláda, která je pověřena vykonáváním svých funkcí prozatímně až do jmenování vlády nové, činí pouze opatření, která nesnesou odkladu. To platí pro jednotlivé členy této vlády pověřené řízením ministerstev nebo jiných úřadů."

Varianta čl. 68 o jmenování vlády v prvním nebo druhém kole byla upravena i pro situaci v průběhu volebního období a byla tam zkrácena lhůta pro jmenování vlády, resp. pro to, kdy vláda se musela ucházet o důvěru, tak, aby stav možné nestability byl maximálně zkrácen.

Říkám to proto, že tehdy tady ustanovení nebo tyto návrhy, protože s tím, že to Senát nepřijal, zůstalo to ve stadiu návrhů, ale že byly opravdu výsledkem velmi důkladné diskuse ústavních odborníků a na jejich základě byl připraven návrh, který potom byl posouzen i na politické úrovni a v Poslanecké sněmovně přijat. A opakuji to proto, že to byla jediná v mé paměti důkladná diskuse o změně ústavy. Navržená změna byla dílčí. Samozřejmě když půjdete na různé konference o ústavě, tak se tam objeví nejrůznější návrhy na změnu ústavy, ale dobře víme, že se změnami ústavy se musí zacházet velmi opatrně, protože ústava se nemůže z důvodu elementárních, důvěry občanů ve stát, měnit příliš často. To není běžný zákon. Takže říkám, nepamatuji na parlamentní půdě žádnou tak důkladnou diskusi a žádnou tak důkladně připravenou osnovu změny ústavy, která v určitých dílčích otázkách její ustanovení zpřesňovala a po mém soudu opravdu zlepšovala. Bohužel se tak nestalo, nebyla přijata.

V minulém období, a jsou tu kolegové, kteří to vědí, pracovala dočasná komise pro změnu ústavy, pro návrhy na případné změny ústavy, ale protože nebyla žádná vůle ke změně ústavy, tak i tam dohodnuté návrhy na změnu, např. na rozšíření působnosti a pravomoci NKÚ, přijaty nebyly. Říkám to i proto, jaký byl stav na úrovni parlamentních stran k jednání o ústavě. A to myslím je důležité, protože bez důkladné analýzy těch problémů, které s ústavou, s jejím praktickým používáním jsou spojeny, nelze po mém soudu odpovědně přistoupit k jejich změnám, které se týkají fungování nejvyšších ústavních institucí. Takže z tohoto hlediska já mám k tomuto návrhu jednu základní výhradu, že to není návrh, který vychází z takovéhoto rozboru, že to je návrh, který velmi účelovým a po mém soudu nesystémovým způsobem se pokouší řešit situaci, která pro určité parlamentní strany se jeví jako nežádoucí a která má tedy umožnit cestu k předčasným volbám.

A teď dovolte, abych určité věci neříkal spatra, ale musím je přečíst, protože se to týká přesných formulací, které bych z hlavy takto přesně říci nemohl:

Senát opakovaně v této věci předkládá dílčí novelu ústavy omezenou na doplnění jediného ustanovení, aniž by dostatečně zdůvodnil vliv této změny na celkové postavení vlády, prezidenta republiky a Poslanecké sněmovny v ústavním systému. Přijetím návrhu by došlo především k posílení postavení prezidenta republiky, a to ve dvou směrech.

Za prvé. Prezidentu by bylo dáno na výběr, zda bude při vytváření vlády postupovat cestou tří možných pokusů, článek 68 odst. 4 ústavy, nebo rovnou přikročí k návrhu na rozpuštění Poslanecké sněmovny. Důvody pro rozpuštění Poslanecké sněmovny v čl. 35 odst. 1 jsou totiž na sobě nezávislé a ani řazení písmen nerozhoduje o jejich pořadí. Navržená formulace "vláda podala demisi" přitom ani nerozlišuje mezi povinnou a nepovinnou demisí vlády, takže dává prezidentu širokou volnou úvahu k předložení návrhu na rozpuštění Poslanecké sněmovny kdykoliv po demisi vlády. Takový návrh by mohl prezident republiky dokonce předložit i tehdy, aniž by musel po volbách do Poslanecké sněmovny jmenovat novou, to je první vládu. Prezident by byl oprávněn podat návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny okamžitě po demisi dosluhující vlády z minulého volebního období Poslanecké sněmovny, která musí po ustavující schůzi podat demisi a obrátit se tak proti právě nově zvolené Poslanecké sněmovně. Nelze tedy souhlasit s tvrzením Senátu, že iniciátorem rozpuštění Sněmovny se stává vláda aktem demise, zejména ne tehdy, pokud jde o demisi povinnou. Koncipovat postavení prezidenta tak, aby mohl a priori usoudit, že sestavení nové vlády by nebylo úspěšné, viz důvodová zpráva, by znamenalo přesouvat odpovědnost za tvorbu vlády v podstatě do rukou prezidenta a odebírat ji ze sféry rozhodujícího vlivu Poslanecké sněmovny. Znamenalo by to absolutizaci vůle prezidenta republiky, který není z výkonu své funkce odpovědný, nad vůli Poslanecké sněmovny, jejíž složení je výslednicí volné soutěže politických stran projevené ve svobodných volbách.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP