(18.50 hodin)
(pokračuje Bursík)
Ty důvody rozpuštění Sněmovny jsou důvody objektivní a vyplývají v podstatě z objektivní nemožnosti vládnutí v důsledku neutěšených poměrů ve Sněmovně. To znamená, že Sněmovna není po určité období schopna se usnášet, nebo třikrát za sebou nedostane vláda důvěru, nebo vláda spojí s konkrétním návrhem hlasování o důvěře a k tomu není přijato usnesení, nebo je po určitou dobu neusnášeníschopná a není tam nikde žádný subjektivní moment, že skutečně z vůle politické, z vůle ústavní většiny politiků by došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny.
My jsme takový pozměňovací návrh komplexní připravili a věnovali jsme minulý týden tomu, že jsme vedli dialog se všemi politickými stranami a hledali jsme podporu pro tento návrh. Našli jsme ji u všech politických stran vyjma sociální demokracie a pan předseda sociální demokracie Paroubek nám velmi diplomaticky řekl, že o tom budete ve straně diskutovat. My jsme to brali tak, že z toho nic nebude, ale byli bychom rádi, kdybyste alespoň ten návrh si vzali do ruky a přečetli si to odůvodnění, protože celá řada těch výhrad, které vlastně útočí na nedostatečný respekt a cit k ústavě, a to, že to je účelová změna, na celou řadu těch výhrad, které tady zazněly, najdete v tom odůvodnění odpověď.
Je tady ještě druhý moment, který je velmi důležitý a na kterém bychom se možná mohli shodnout úplně všichni, a to je skutečnost, že změna počtu poslanců na lichý počet je skutečně možná pouze novelizací ústavy. To nelze změnou volebního zákona, kde jde o prostý zákon, kde bychom to měnili běžnou novelizací zákona. Čili my jsme zároveň v tom návrhu, který vám předložíme ve druhém čtení, využili této platformy k tomu, abychom navrhli podle našeho názoru nekonfliktní, politicky nekonfliktní pozměňovací návrh, totiž že od prvních voleb po přijetí této novely ústavy se redukuje, snižuje počet poslankyň a poslanců ze dvou set na 199. To znamená, že ten náš pozměňovací návrh - který budou předkládat společně poslanci Strany zelených, ODS, KDU-ČSL, poslanci za komunistickou stranu nejsou spolupředkladatelé, ale vyjádřili se tak, že podpoří schválení tohoto pozměňovacího návrhu - ten návrh upravuje senátní návrh ve dvou ohledech. Zvyšuje nebo nahrazuje nadpoloviční většinu poslanců pro schválení rozpuštění Sněmovny ústavní třípětinovou většinou za prvé a za druhé nahrazuje číslovku 200 číslovkou 199.
A ještě jeden politický argument. Dámy a pánové, my jsme na cestě a sociální demokracie si přeje, abychom šli podle ústavy a vyčerpávali ty pokusy, které nám ústava ukládá. My si přejeme totéž a stavíme se k tomu úplně stejně. Ale měli bychom si uvědomit, že může nastat situace, kdy budeme rádi, že tady jsme si paralelně vytvořili takovou ústavně korektní jinou cestu rozpuštění Sněmovny. Ta situace může nastat tehdy, jestliže vláda ve druhém pokusu nedostane důvěru, pan předseda Poslanecké sněmovny, tak jak zde dal veřejný slib před Poslaneckou sněmovnou a kamerami, rezignuje a nám se nepodaří zvolit předsedu Poslanecké sněmovny. A budeme skutečně v tu chvíli v ústavní krizi. Pak už budeme moct mluvit o ústavní krizi a pak nám možná bude velmi ku pomoci taková korektura ústavy, o které tady mluvíme. Čili berte to i tak, že to je paralelní aktivita, která bude trvat zhruba pět měsíců, ale která je určitou pojistkou, abychom znali nějaké východisko, nějakou ústupovou cestu v momentě, kdy tou standardní procedurou vyčerpání tří pokusů se nám nepodaří dostat k předčasným volbám.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se hlásí kolega David Rath. Prosím.
Poslanec David Rath: Paní předsedající, dámy a pánové, v tom svém předchozím vystoupení jsem zapomněl dát návrh na zamítnutí a současně bych toho ještě využil k replice na pana kolegu Martina Bursíka.
Já myslím, že ústava je skutečně příliš vážná věc a změny ústavy jsou příliš závažné na to, abychom mohli říkat, že nějaký návrh, který je špatný, a jak řekl i pan kolega Bursík, za špatný ho považuje i on, tak abychom ho propustili do druhého čtení s jakousi představou, že ho tam nějak doděláme, předěláme. Já si tento mechanismus s určitými výhradami dovedu představit a myslím, že je možný i použít u standardních zákonů, nikolivěk do ústavy, protože na ústavě je vystavěna naše parlamentní demokracie.
A tady to není jenom o 200, 101, 190 hlasech, tady to není jenom o 101 hlasu na rozpuštění versus třípětinová většina. Tady je to i, jak jsme slyšeli, o postavení prezidenta republiky. I to v podstatě chcete nějakým způsobem měnit oproti tomu, jak ten Senát s tím přichází, nebo se tam bude hýbat jen prostě s těmi čísly? Hýbat s čísly nestačí, tam je potřeba zvážit, jestli tedy chceme měnit roli prezidenta republiky. Já si myslím, že je to velmi nebezpečná cesta, zvláště v situaci, kdy jsme konfrontováni s konkrétním chováním konkrétního člověka v této pozici. Prostě v situaci, kdy ústava říká "prezident jmenuje na návrh předsedy vlády" a on prostě řekne, že není automat, aby jmenoval, že jmenuje, kdy má chuť, kdy si myslí, kdy na to má čas, třeba za rok. Prostě v situaci, kdy jsme konfrontováni s tím, že někdo s ústavou nakládá velmi bizarním způsobem, jít do pozice, že ještě posilujeme roli takového člověka, tak se můžeme dočkat nepříjemných překvapení. A nemusí to být jenom tímto člověkem, ale i někým dalším, kdo na té funkci bude působit za dalších pět či deset let.
Čili já bych skutečně velmi varoval před pozicí - máme zde návrh, který asi většina včetně poslanců KSČM považuje za špatný, chybný, nepoužitelný, ale říkáme si, že ho nějak v tom druhém čtení prostě dotesáme, předěláme, upravíme. Prosím vás, takto se s ústavou podle mého soudu zacházet nedá. Je to do jisté míry i neúcta k ústavě.
Panu poslanci Bursíkovi a dalším kolegům prostřednictvím předsedajícího. Dámy a pánové, já vám připomínám, že jste při vstupu do této místnosti přísahali, že budete dodržovat ústavu České republiky. To jste na tu přísahu tak rychle zapomněli? Takže to budeme doma v kuchyni dovařovat v druhém, třetím čtení? A třeba to bude dobré, třeba to bude taky špatné.
Dámy a pánové, proto navrhuji zamítnout a proto navrhuji, aby vznikla třeba stálá pracovní skupina nebo komise, která se bude zabývat změnami ústavy, ale bude se zabývat neúčelově, bez časového tlaku, s rozmyslem a s cílem skutečně ji dopracovat tam, kde se ukázaly problémy a chyby. Jeden z těch zásadních problémů ukázal sám prezident republiky tím, že když je napsáno, že bez odkladu něco dělá, tak pro něho bez odkladu je jisté bezčasí. Zatímco pro mne a asi pro většinu z vás je bez odkladu třeba v horizontu hodin, maximálně dnů, tak pro současného prezidenta republiky jsou týdny, měsíce, možná roky. On přece není žádný automat.
***