(17.40 hodin)
(pokračuje Petr)
Za prvé. Česká republika spotřebovává v rámci roku asi 1800 petajoulů energetické energie k tomu, aby byla schopna nějakým způsobem existovat. Pochopitelně ne všichni, kteří tady sedíme, jsme schopni posoudit, co to je jeden petajoul. Já bych si vám dovolil bez ohledu na vaše vzdělání říci, že jeden petajoul představuje 70 tisíc tun hnědého uhlí, které spotřebujeme na to, abychom vytvořili nějakou energii.
Teď abych se dostal k vlastnímu zákonu. Paradoxem je, ať si to přejeme nebo nepřejeme, že v rámci Evropské unie je výroba tepla nepodporována, i když představuje větší segment toho, jak využíváme obnovitelné zdroje, kdežto výroba elektrické energie se těší výrazné podpoře, a také my jsme v rámci předcházející kadence řekli v rámci zákona, mám dojem 188, že budeme podporovat energii elektrickou, která je z hlediska výroby energie z obnovitelných zdrojů.
A teď se zamysleme nad tím, jak dalece jsme schopni podpořit v rámci Evropské unie, a teď nehovořím, co nám řekne Brusel, ale mě zajímá, jak budeme schopni si to říci sami, že podpoříme výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Já se domnívám, že uplynuly doby, kdy o tom, co můžeme a co nemůžeme, už nehovoří nějaká velmoc na východě, ale že o tom hovoří Brusel. A do jisté míry je mně poněkud nepochopitelné, že když chceme podpořit výboru tepla z obnovitelných zdrojů, že nejsme schopni prosadit, aby to nebylo na základě restriktivních opatření, ale aby to bylo na základě podpory výroby této energie.
Já se domnívám, že všichni, jak tu sedíme, jsme schopni přijmout tezi, a fyzikální tezi, že cokoliv vytvoříme z obnovitelných zdrojů, tak v nějakém způsobu snížíme vývin CO2 na tunu, ať už je to HDP anebo cokoliv jiného. Ale otázka, proč to doposud Brusel neučinil, je i pro mě bych řekl terra incognita.
Několik věcí, které hovoří v neprospěch anebo v prospěch tohoto návrhu. Mám dojem, že to, že více tepelné energie vyrábíme z obnovitelných zdrojů než elektrické energie, je dáno několika aspekty, o kterých už tady hovořili kolegové, že jednodušší je získat energii elektrickou, dát ji do sítě a nějakým způsobem ji zakalkulovat. Pokud hovoříme o tepelné energii, je to poněkud složitější. Jedná se o každé zařízení. Já bych to řekl asi takto. Je to unikum a pochopitelně jeho rozvedení média tohoto tepla je spojeno s výraznými problémy.
Čili v daném okamžiku, oč se jedná. Já nebudu hovořit o tom, že velké společnosti, a to je Mělník 1, který zásobuje teplem pravobřežní Vltavu, má gigajoul levnější zhruba o 20 % než to, co zásobuje levobřežní Vltavu, kde získáváme teplo z plynu. Čili otázka dneska zní: Máme jisté zdroje, které v daném okamžiku nepodléhají tak velikým bych řekl výkyvům v rámci nejen českých, ale mezinárodních bych řekl záležitostí, jak některé energie jsou drahé, a zamysleme se nad tím, co by to pro nás znamenalo.
Nemyslím si, že je možné prosazovat zákon tím, že to bude pouze na základě restriktivních opatření. Dámy a pánové, já naprosto nesouhlasím s tím, aby ten, který nevyrobí, když si postaví nový barák, 20 % z obnovitelných zdrojů, musel platit až milion korun, a to i opakovaně, než to udělá. Ale ve srovnání s tím, co chceme po velikých výrobcích, je to bych řekl naprostý paradox. (V sále je hluk.)
Když vezmu opět Mělník 1, který pracuje s jedním petajoulem výroby energie, takže na ten petajoul, a byl bych rád, kdybychom si to zapamatovali, je nezbytné 70 tisíc tun průměrného uhlí hnědého. Čili otázka dneska zní: Když budu chtít, abych do roku 2015 vyrobil 10 % energie nějakým jiným způsobem, tak v tomto případě musím vystavět nějaký jiný kotel, který bude odlišný od toho, kde dneska získávám energii.
Domnívám se, s ohledem i na kravál na levici, že by bylo nezbytné, abychom se poněkud zklidnili, že situace je zhruba asi taková. Jsou naprosto zkreslené představy, že když si koupím auto, které bude mít dieselový motor, že v něm budu schopen pracovat s benzinem. Obdobná verze si myslím je naprosto stejná. Existuje jisté připodobnění, že když budu mít benzinový motor, tak můžu mít nádrž v kufru, kde budu moci, když si to přepnu, pracovat se zemním anebo jiným plynem. Takže nemějme představu, že jsme schopni změnit výrobu tepla v těch gigantech, které dneska ji mají spočtenou na výhřevnost nějakého média, tím, že se tam budou snažit rozptylovat nějaké piliny ze dřeva. To asi nepůjde.
Pochopitelně jsem pro to, abychom využili jakýmkoliv způsobem obnovitelné zdroje. A mně schází v tomto zákonu jedno, a to je jeho podpora. Já přece nemůžu založit zákon na restriktivních opatřeních. Já už jsem hovořil, co by to znamenalo pro každého z nás, který si vystaví nějaký barák. Ale když bude mít Mělník 1 anebo Dalkia v Ostravě postavit nějaký nový zdroj, aby od roku 2015 zajistila 10 % z obnovitelných zdrojů, takže dámy a pánové, pohybujeme se v nákladech řádově v miliardách korun.
V důvodové zprávě se hovoří o tom, že bychom z nějakých fondů Evropské unie anebo Kjótského protokolu byli schopni získat až 70 miliard korun. Já to beru a byl by to jistě záslužný čin, abychom toho dosáhli. Pochopitelně vše to, co jde z Evropy, je složité a není tak jednoduché, jak to napsat do důvodové zprávy. A i kdyby se nám to v plné výši podařilo, tak v tomto případě 30 % musíme dát z veřejných rozpočtů. Takže beru poněkud jako neadekvátní, že z rozpočtu nás to bude stát 123 milionů korun ročně, ale bude to výrazně větší záležitost.
A jinak. Ať se tady obrátím na levé nebo pravé spektrum, tak vše závisí na tom, jak tuto věc přijmou lidé.
***