(Jednání pokračovalo v 16.21 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat dalším bodem dnešního odpoledního jednání, kterým jsou Odpovědi členů vlády na písemné interpelace.
Ještě než otevřu tento bod, dovolím si vás upozornit, že před polední pauzou pan místopředseda Filip oznámil bezpochyby ukončení našeho dnešního jednání právě po bodu Odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Poprosím, jestli nedošlo k jiné dohodě mezi předsedy poslaneckých klubů… Ano, slyšela jsem, že s tím není tak zcela jasný souhlas, takže si dovolím toto rozhodnutí odložit až po ukončení bodu Odpovědi členů vlády na písemné interpelace a tento bod zahájím.
61.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Na pořad jednání schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy dvě odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanec není spokojen, a z toho důvodu požádal o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná."
Nyní tedy přistoupíme k projednávání těchto odpovědí na písemné interpelaci.
Předseda vlády pan Mirek Topolánek odpověděl na interpelaci poslance Václava Exnera ve věci stěhování Rádia Svobodná Evropa, zkratka RFE. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk č. 104. Otevírám k tomuto bodu rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Paní předsedající, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych poděkoval předsedovi vlády Mirku Topolánkovi za to, že věcně a řekl bych úplně odpověděl na otázky, které jsem mu položil ve své písemné interpelaci, kterou právě projednáváme. Moje námitky tedy nesměřují k tomu, že by odpověď na interpelaci byla neúplná, ale k tomu, že sama věc, které se interpelace týká, je podle mého názoru problematická.
Rádio Svobodná Evropa - Rádio Svoboda u nás požívá zcela mimořádných výhod, které jsou spojeny s jejich umístěním v České republice. Dovídáme se, že se počítá s tím, že platnost smlouvy, která byla uzavřena v roce 1999, nejenže byla prodloužena do konce příštího roku, ale jak již píše pan předseda vlády, vedení Rádia Svobodná Evropa - Rádia Svoboda již informovalo Ministerstvo financí, že k tomuto datu nebude možné realizovat výstavbu nového sídla a následné přestěhování, a je proto více než pravděpodobné - z toho tedy soudí pan předseda vlády - že by mělo dojít ještě k dalšímu prodloužení platnosti této nájemní smlouvy do doby, než bude ukončen proces přestěhování, protože s dokončením výstavby se počítá někdy v polovině roku 2008 a s vlastním stěhováním někdy ke konci roku 2008, zatím tedy podle předpokladu. Upozorňuji, že smlouva je koncipována tak, že Svobodná Evropa platí podle smlouvy o výpůjčce jenom symbolickou částku za pronájem obrovského areálu bývalého Federálního shromáždění jednu korunu denně, částka je splatná vždy k 17. listopadu - zřejmě symbolicky. Je sice pravda, že Rádio Svobodná Evropa - Rádio Svoboda hradí veškeré náklady spojené s provozem budovy ve výši kolem 80 mil. korun ročně, ale to by samozřejmě vynakládalo i na jakoukoli jinou budovu, kde by buď mělo výpůjčku, anebo nájem, který by byl vyšší v případě, že by tento nájem byl placen za čistou budovu, nikoliv za budovu se službami.
Ptal jsem se také na další věci spojené právě se stěhováním Rádia Svobodná Evropa do jiné lokality v Praze, jak již bylo oznámeno. Pan předseda vlády mi sděluje, že ačkoli jde o společnost, se kterou nemá Česká republika nic společného, vláda se na jejím stěhování podílí částkou 27 mil. korun. Velice bych uvítal, kdyby doplnil svou odpověď o to, co k tomu ne jeho, ale předchozí vládu vedlo, že takovou společnost, se kterou nemáme žádný obchodní ani jiný vztah a jiné povinnosti k ní než snad morální, podporujeme takovouto částkou. Prostředky byly už dokonce převedeny na účet, ačkoliv ke stěhování samozřejmě zatím nedochází, a taková vstřícnost je skutečně neobvyklá.
Pan předseda vlády mi také sděluje, že Ministerstvu zahraničních věcí České republiky ani Rádiu Svobodná Evropa - Rádiu Svoboda nejsou známy žádné podmínky týkající se doby působení Rádia Svobodná Evropa na našem území, a tudíž velmi mimořádných výhod bude zřejmě tato organizace požívat i do budoucna.
Přivítal bych, kdyby pan předseda vlády mohl sdělit, existují-li nějaké jiné podmínky nebo dohody týkající se působení Rádia Svobodná Evropa na našem území, a zvláště bych přivítal, kdyby sdělil, jestli se počítá s nějakou nadstandardní podporou této organizaci i po přestěhování.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je předseda vlády. Máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já jsem si až po příchodu do Strakovy akademie uvědomil, že začínám zodpovídat za všechno, co bylo předtím, i když jsem to nezpůsobil, a toto je jedna z věcí, se kterou souhlasím, tak jak je řešena, nicméně jsem se na jejím rozhodování nikdy nepodílel.
Přece jenom se vraťme kousek do historie. Teď nechci hovořit o významu Rádia Svobodná Evropa - Rádia Svoboda pro naši svobodu, pro listopad 1989, pro udržování povědomí o svobodném světě. Nicméně 12. 7. 1994 doporučil tehdejší prezident České republiky Václav Havel přemístění tohoto rádia z Mnichova do Prahy. Vláda s tímto přemístěním vyslovila souhlas 19. 12. 1994, tehdy za podmínek symbolického nájemného jedné koruny české právě v budově bývalého Federálního shromáždění, s tím, že součástí dalších ujednání bude úhrada provozních nákladů budovy pod touto rozhlasovou stanicí po dobu trvání nájmu.
***