(11.00 hodin)
(pokračuje Filip)
Monitorovací zařízení je výlučně - cituji - zařízením AČR a nemá vazbu na jiné ozbrojené síly. K mé otázce k možnostem umístění předsunutých základen Spojených států nebo NATO v České republice, zda se stane, nebo nestane skutečností, odpověděl: V současnosti je zřejmé, že není v plánu umístění předsunutých základen NATO na území České republiky. Mluvím záměrně o Severoatlantické smlouvě, tedy ne o dvoustranných smlouvách, které se týkají této věci, o které informuje pan ministr zahraničních věcí.
Potom jsem po prohlášení, které skutečně bylo nikoli veřejně ve Sněmovně, ale ve sdělovacích prostředcích, pana ministra Tvrdíka, musím říci, zaznamenal obrovskou negativní odezvu na jeho prohlášení v září 2002. Proto jsem interpeloval pana předsedu vlády Vladimíra Špidlu. Odpověď ovšem byla obdobná - že jde jenom o konzultace, že nejde o žádné konkrétní jednání.
Nebudu dál citovat z jednotlivých věcí, jenom připomínám, že skutečně 4. února přes ubezpečení tehdejšího předsedy vlády Vladimíra Špidly bylo přijato usnesení, které zde pan ministr zahraničí ocitoval. Já ho ocituji přesně, abychom věděli, o co šlo: Ministr obrany je pověřen pokračovat ve výměně technických informací o předběžných technicko-organizačních otázkách týkajících se problematiky průběhu výměny technických informací systému protiraketové obrany. Nikoliv o souhlasu vlády s tím to dělat jinak. Pokud pan ministr zahraničí vzpomíná - jednání od března 2006, musím říci, že bylo utajeno Poslanecké sněmovně a nebylo předmětem jednání ani výboru pro obranu. Mám na to zde dostatek svědků z minulého volebního období. Protože informaci jsme získali až z New York Times a Herald Tribune, a to z 22. května 2006. Dřív jsme žádnou informaci nedostali.
Jsem přesvědčen, že o tak vážných informacích má vláda informovat Poslaneckou sněmovnu, a to přesně podle Ústavy České republiky, protože o rozmístění cizí základny na území České republiky vláda nikdy nemůže rozhodnout bez souhlasu Poslanecké sněmovny a Senátu, a to bez souhlasu zcela konsensuálního.
V tomto ohledu samozřejmě probíhaly i poměrně nepravdivé informace ze strany některých vojenských expertů, s tím, že jasno do toho vnesl až náš expert na kosmonautiku Boris Vaníček, který samozřejmě napsal, že to, čemu se říká, že základny mají být použity, je technologický a vojensko-taktický nesmysl, protože všechny státy, jak je nazývá administrativa USA darebácké, v podstatě by nikdy nestřílely přes území České republiky, protože vystřelení balistické rakety je, pokud by mělo být vůbec účinné, směrem východním, to znamená na druhou stranu, aby využili rotace Země k navedení takové rakety na cíl.
Mě zajímá, a to je má doplňující otázka v této věci, jediná záležitost, a to je skutečný důvod, který musí být předmětem jednání, ať už technického nebo výměna technicko-organizačních otázek, jak říká usnesení vlády z roku 2004, jaký je skutečný důvod umístění takové základny na území České republiky, protože deklarovaný účel prostě není možný. Je z vojensko-taktického hlediska také nesmyslný. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu místopředsedovi Vojtěchovi Filipovi. Jako další vystoupí pan poslanec Zdeněk Jičínský, pak paní poslankyně Konečná.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, pan ministr tady hovořil o tom, že informace k této věci byly dány. Potvrzuji jeho slova, že zahraniční výbor dostal od Ministerstva zahraničních věcí informace v této věci. Já chci ale panu ministrovi položit ještě další otázky, protože to, co je předmětem otázek a pochybností ve vztahu k této základně nebo její části na území České republiky, je otázka vztahu tohoto komponentu obrany k obrannému systému v rámci NATO.
Dostali jsme informaci, že v rámci NATO byla připravena nějaká velmi podrobná studie, která má snad tisíce stran. Ta nepochybně nebude zveřejněna. I kdyby byla, nevím, kdo by ji studoval. Ale zajímá mě, zda i teď v rámci posledního summitu v Rize, byť jeho předmětem byl především Afghánistán, se hovořilo i této otázce, o vztahu této obrany USA k připravovanému systému NATO. To je moje otázka na pana ministra zahraničních věcí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Slova se ujme paní poslankyně Kateřina Konečná. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, ráda bych řekla vážená vládo, nicméně máme zde přítomného pouze jednoho ministra. Za jeho účast děkuji, ale protože si myslím, že se jedná o téma natolik závažné, o kterém diskutujeme na interpelacích, velmi často se k němu vyjadřuje předseda vlády, o tom, že je předčasné ho řešit, či že vláda podniká to nebo ono, tak by minimálně předseda, já tedy vidím pana místopředsedu vlády, děkuji, že přišel, ale myslím si, že i předseda vlády by měl mít zájem slyšet názory Poslanecké sněmovny, která vzhledem k tomu, že někteří partneři, kteří se zavázali schválit zákon o referendu, nakonec neučinili, možná bude muset rozhodnout o tom, jak se postavíme k americké žádosti. Myslím si, že předseda vlády, ať to byl bývalý nebo současný, protože se jedná o toho samého člověka, by měl mít zájem znát názor nás poslanců, ať jsme z jakékoli politické strany.
Nicméně nyní k věci. O možnosti vybudování raketové základny USA u nás jako součásti amerického antiraketového štítu se v posledních týdnech již na mnoha místech diskutovalo. Ze strany našich vojáků vystoupil v televizi i náčelník Generálního štábu České armády generál Štefka. Naneštěstí jeho informace byly značně kusé, rozhodně nebyly úplné a byly zaměřeny pouze na technické záležitosti této základny. Avšak jen málo se zatím hovořilo o tom, jaké nebezpečí pro český stát a jeho obyvatele by mohla taková základna představovat, jakým rizikům by nás vystavovala. O tom chci dnes hovořit věcně na základě reálných faktů.
Nejprve je třeba si uvědomit, co pod pojmem antiraketové základny USA by se u nás muselo vybudovat. Podle informací z amerických zdrojů a na základě toho, jak takové antiraketové centrum vypadá již ve Spojených státech, by taková základna u nás byla zřejmě v zásadě identická. Skládala by se z deseti podzemních betonových sil, kde by byly umístěny příslušné střely, dále by tam musely být rádiové stanice pro styk s družicemi, jež jsou nutnou součástí obranného systému proti raketám. Další hlavní součástí by tu bylo, pokud by nebylo umístěno v sousedním státě, ústřední radarové centrum a další vojenská infrastruktura pro nepřetržitou obsluhu všech těchto zařízení. Tato základna by musela mít i ochranné prvky, kupř. obranné protivzdušné rakety s krátkým doletem a pozemní vnitřní a vnější bezpečnostní pásmo s vojenským dozorem. Také je nutné brát v úvahu další vojenská zařízení potřebná pro život a službu americké posádky.
Podle amerických zdrojů by se taková základna rozkládala na ploše o velikosti asi čtyři kilometry čtvereční, ale mohla by dosáhnout velikosti také deseti kilometrů čtverečních. Bylo by to tedy území dosti rozsáhlé a každý si dovede spočítat, kolik amerických vojáků a jiných vojenských specialistů by tam bylo soustředěno.
***