(9.20 hodin)
(pokračuje Topolánek)

S touto vládou získají občané cennou jistotu v čase nejistoty. Budou vědět, že buď tento kabinet prosadí, co si předsevzal, nebo budou mít oni sami, občané, možnost rozhodnout, kudy dále. Stabilita, kterou vám nabízím, není stabilitou založenou na nehybnosti, není stabilitou založenou na logice technologů moci, je stabilitou s danou odpovědností vůči voličům a dodržováním slova.

Kabinet, který vás žádá o mandát, paní kolegyně, je vládou konsensu, vládou, která hodlá svědomitě hledat řešení společenských problémů společně s opozicí. Uvědomujeme si, že za daného rozložení sil nám nic jiného než dialog s opozicí nezbývá, což ale není špatně. Já v této dnešní nouzi spatřuji budoucí ctnost. A řada pozitivních vzorů z evropských zemí je mi příkladem.

Nebylo vždy zvykem, aby vláda jednala s opozicí jako rovný s rovným, dokonce i v případě, kdy měla převahu jen jednoho hlasu. Mocenská situace této vlády se v zásadě od předchozího volebního období neliší. V čem se lišit chceme, je důsledné respektování mandátu, který dostala demokratická opozice. Chceme, aby reformy, se kterými přicházíme, měly širší legitimitu, a klíčové návrhy budeme konzultovat prostřednictvím k tomu zřízených expertních komisí. Chceme proto také, aby dnešní diskuse nad programovým prohlášením byla věcná a důstojná, a ne účelová, podjatá, tedy jako vždycky, aby po případném vyslovení důvěry bylo vůbec možné na rozvalinách parlamentní diskuse a v troskách vzájemné důvěry vystavět budoucí korektní dialog.

Jsem přesvědčen, že vláda občanských demokratů, křesťanských demokratů a Strany zelených je nejlepším řešením povolební situace. Je nejlepším řešením pro občany, protože znamená konec této konkrétní krize a zároveň systémovou pojistku proti jejímu opakování. Je nejlepším řešením pro opozici, protože jí zachovává důstojný prostor a umožní jí svobodně jednat v souladu s vlastními předvolebními sliby. Je nejlepším řešením pro budoucnost politického systému, protože zachovává jeho logiku, jasné rozdělení na levici a pravici a elementární věrohodnost jednotlivých stran.

Minule, když jsem představoval kabinet s časově omezeným mandátem, citoval jsem na závěr Senecu, abych ukázal, jak důležité je šetrně zacházet s časem. Tentokrát jsem svůj projev ještě zkrátil na polovinu. Nicméně přicházím s vládou, která má ambici ve složitém období vytrvat až do konce volebního období, vycházet korektně s opozicí a přitom prosadit potřebné reformy. Na tuto situaci se podle mého nejlépe hodí jiný Senecův citát: "Je třeba zbavit se dvou věcí. Strachu z budoucích potíží a vzpomínky na potíže minulé."

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pevně věřím, že ti z vás, kteří si připomenou svůj slib poslance a vezmou v potaz své vědomí a svědomí a službu českým občanům, ke které se zavázali, ti dnes této vládě důvěru vysloví. Děkuji vám. (Potlesk v pravé části sněmovny.)

 

Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo. Zahajuji rozpravu, do které se přihlásilo zatím 32 kolegyň a kolegů v pořadí - přečtu prvních pět, Jiří Paroubek, Miroslav Opálka, Bohuslav Sobotka, Vlasta Bohdalová, Lubomír Zaorálek atd.

Takže já bych poprosil nyní prvního přihlášeného, a to je Jiří Paroubek, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i kdybych zde příští minuty strávil stálým opakováním slova ne, nevystihl bych zcela, jak moc je tato vláda žádající o důvěru pro sociální demokracii nepřijatelná. Jejímu vládnímu prohlášení dávají sociální demokraté jasnou známku nedostatečné.

Shrnu to jednoduše. Plán koaliční vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených je protilidový a protinárodní. Pokusím se tato svá slova zdůvodnit.

Tato koalice již dala jasně najevo, na čí straně stojí. Je to panská koalice. Jaké jsou totiž základní principy jejího programu? Není tam nic, co by pomohlo většině občanů. Naopak. Vidíme tu demontáž podstatných jistot sociálního státu, narušení sociálního smíru, a tím i stability podnikatelského prostředí, omezení práv a snížení životní úrovně zaměstnanců, v daňové oblasti zvýhodňování občanů z nejvyšších příjmových skupin, tedy těch horních necelých 10 % občanů, přenášení dopadu reforem na středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel a z toho plynoucí růst chudoby, otevření dveří dokořán privatizaci nemocnic a jiných zdravotnických zařízení a snížení dostupnosti zdravotní péče, zpomalení či zastavení současného dynamického hospodářského růstu, devastace veřejných rozpočtů a daňové soustavy, omezení dostupnosti vzdělání, ohrožení energetické bezpečnosti státu, brzdění procesů evropské integrace. O každém z těchto témat bych mohl dlouho hovořit.

Vláda pravého středu nadřazuje to, co nazývá reformami, všemu ostatnímu a jejím cílem je provést reformy v řadě případů zcela zbytečné nebo zbytečně radikální za každou cenu, bez ohledu na občany především s nižšími a středními příjmy. Vždyť důsledkem těchto reforem může být například skokový růst schodku veřejných rozpočtů až o 135 miliard korun, zvýšení daně z příjmu pro 91 % občanů či omezení veřejné spotřeby, které vyvolá spirálu mzdových požadavků.

Programové prohlášení prakticky vůbec nezná sociální partnerství a popírá elementární sociální spravedlnost. Zejména rovná daň popírá myšlenku solidarity, solidarity bohatých a chudých, solidarity mezigenerační. Úplně tuto myšlenku opouští. To znamená, že člověk s nižšími příjmy přispívá relativně mnohem více. Prohlášení se také vyhýbá ústavní povinnosti vytvořit systém sociální pomoci ve smyslu čl. 26 odst. 3 Listiny, tedy pomoci pro občany, kteří si bez své viny nemohou obstarávat prostředky pro svoje životní potřeby prací, ať již z objektivních nebo subjektivních příčin.

Programové prohlášení mimo jiné vylučuje ty nejúčinnější nástroje boje proti korupci, jako je trestní odpovědnost právnických osob či institut korunního svědka, a já si musím položit otázku proč.

Problémem programového prohlášení je ovšem nejen to, co obsahuje, ale také to, co neobsahuje. Tato vláda svoji hospodářskou politiku omezuje na elementární poučky z učebnic liberální ekonomie, a to ještě jenom z některých, a neví, co je investiční politika.

Nebudu vás, dámy a pánové, dále unavovat výčtem všeho, co je pro sociální demokracii na programovém prohlášení této vlády nepřijatelné, a naopak, co tam chybí.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP