(12.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Zavedení daně, která by byla na té úrovni 17 až 19 %, by znamenalo, že u výše příjmových skupin by došlo k výpadku ve veřejných financích nebo příjmech státního rozpočtu řádově 14 až 18 miliard korun, naopak u níže příjmových skupin by se vybralo navíc, to znamená, že by odvedly na daních více, asi 4 miliardy korun. A deficit mezi těmito položkami je možné řešit buď snížením výdajů, což se ale v tom vládním programu nenasčítá, anebo kompenzací v rámci nepřímých daní, což je zřejmě záměr. A tam vzhledem ke spotřebnímu koši by hlavními plátci nakonec, tak jak se to ukázalo např. na Slovensku, byly právě nízkopříjmové skupiny obyvatel, které by tímto byly postiženy.
Hovoří se taky o snížení plateb sociálního pojištění v závislosti se zaváděním ekologických daní. Samo o sobě snížení sociálního pojištění o každý procentní bod znamená výpadek v příjmech státního rozpočtu nebo sociálního pojištění řádově kolem 10 miliard korun. A pokud mají být ekologické daně směřovány k tomu, aby byla omezována spotřeba, to znamená, že by jejich výnosy měly postupem času klesat. Čili je tady výrazné nebezpečí, že by nebyly náhradou za snížené pojistné a že by ve stávajícím nebo v tom novém systému při této změně mohlo docházet k výraznému snižování příjmů.
Hovoří se také o tom, že je poměrně vysoké zdanění, kterým je ohrožována konkurenceschopnost našich firem. Tato opakující se tvrzení, ze kterých se vyvozuje účinnost těchto opatření pro posílení konkurenceschopnosti a řešení problémů na trhu práce, byla již před myslím že rokem celkem jasně a komplexně vyvrácena analýzou, kterou se zabývala Rada hospodářské a sociální dohody, a myslím si, že obě strany, jak sociální partneři, jak zaměstnavatelé…, jak zástupci zaměstnavatelů, tak odborů se shodli na tom, že tak tomu v České republice není.
Pokud hovoříme o některých dalších věcech, je potřeba se asi pozastavit u problematiky nemocenské. V programu je uváděno, že u podniků do 50 zaměstnanců bude placení nemocenské dobrovolné. Z toho ale nevyplývá, co to bude znamenat v praxi. Čili zaměstnanci ve firmách do 50 zaměstnanců nebudou nemocensky pojištěni a budou si platit toto pojistné sami komerčně nebo u České správy? Nebo tomu bude tak, že tito zaměstnavatelé si budou moci vybrat mezi novým systémem a systémem stávajícím? Obojí by samozřejmě mohlo znamenat určité problémy, protože právě u menších firem u stávajícího systému dochází k určitému zneužívání systému nemocenského pojištění.
Určitě je možné ocenit a hledat možnosti určitého řešení v oblasti zaměstnanosti, flexibility zaměstnání, zároveň i určitých motivačních prvků v rámci sociálního systému. Myslím, že by bylo dobré vyjít po určité době z vyhodnocení zavedení nového systému zákona o životním minimu v hmotné nouzi, který vlastně je účinný od Nového roku, který by měl výrazněji motivovat lidi k práci a k tomu, aby bylo výhodnější pracovat než zůstávat na sociálních dávkách. To si myslím, že je pozitivní.
Trošku mě mrzí, že tedy zde ani do budoucna není řešena budoucnost služeb zaměstnanosti v situaci snížených zdrojů na politiku zaměstnanosti tak, jak je to uváděno, a není zde ani zmínka o předvolebním slibu ODS o tom, že zvýší zaměstnanost v průběhu jednoho roku o 100 tisíc osob. To si myslím, že byl výrazný závazek, a očekával bych, že se objeví ve vládním programu. Neobjevil se, takže zřejmě neplatí v této chvíli.
Dalším takovým určitě polemickým tématem je zavedení tzv. superhrubé mzdy, o které ODS hovořila už dlouho před volbami. Myslím, že je to víceméně jenom určité hraní si s čísly. A současná hrubá mzda tak bude zvýšena ještě o zdravotní a sociální pojištění a tato mzda bude jakoby vyplácena. Valný smysl to ovšem nemá, pokud se tato mzda nestane současně i tou částkou, na kterou bude znít pracovní smlouva, a tedy předmětem kolektivního vyjednávání, případně sjednávání mezd. Pak by to mohlo mít velmi vážné dopady na úroveň mezd a jejich budoucí růst, a je snad jasné, jak by to dopadlo. To znamená v podstatě zpomalení růstu reálně vyplácených mezd v čistém a někde i patrně jejich pokles. Bylo by to poměrně jednoduché a rychlé zvýšení průměrných výdělků, protože v podstatě by došlo pouze k administrativnímu opatření, a bohužel v programovém prohlášení se nepíše, že by se o tu částku, která by měla být zahrnuta do mezd zaměstnanců, také povinně tyto mzdy zvýšily, aniž by to bylo považováno za zvýšení mezd jako takové. Zřejmě důvodem je určitým způsobem zpomalit růst mezd, protože jinak kromě toho toto opatření nemá žádný jiný vliv než zdůrazňovat, kolik vlastně zaměstnanci odvádějí na pojištění jak zdravotním, tak sociálním.
Pokud jde o reformu důchodů, myslím, že tady je poměrně velký prostor, kde je možné hledat a vytvořit prostor mezi vládní koalicí a opozicí o dalších jednáních, protože vládní program navazuje vlastně na zkušenosti a závěry, které vznikly v rámci jak parlamentních výborů, tak v rámci vládní tzv. Bezděkovy komise, a je to oblast, která, myslím si, že si uvědomují dneska všechny politické strany, že je zásadní, je nutná řešit a že nepřinese nějaké výrazné populistické body žádné politické straně a že je potřeba najít taková řešení, která budou dobrá pro budoucí generace, to znamená pro generace hlavně dneska mladých lidí, kteří do důchodu půjdou, aby věděli, za jakých podmínek půjdou. A tady si myslím, že čím dříve toto rozhodnutí bude učiněno a bude nalezena rozumná dohoda, pak samozřejmě tím dříve bude mladší generaci jasné, jak se má chovat, aby si zajistila slušný důchod.
Myslím, že tady je potřeba říci, že asi zřejmě poměrně velká debata bude o otázce možného optoutu, protože se ukazuje na důchodových reformách jak v Maďarsku, tak v Polsku, tak na Slovensku, že ty jejich modely, tak jak byly zavedeny v této oblasti, nejsou příliš funkční. Rozumím tomu, že KDU, která prezentuje zájmové skupiny v oblasti penzijního a důchodového připojištění, na tom má mimořádný zájem, protože oblast důchodů a sociálního pojištění je v řádech stamiliard korun každým rokem, a to jsou určitě zajímavé finanční prostředky, které, pokud by se převedly například do privátní sféry, tak po určitou dobu budou působit pouze ve sféře příjmů, a nikoli plnění na stránce výdajů.
Tady myslím, že i pokud se jedná o prodlužování důchodového věku, v souvislosti, a tady musí být řečeno náhradový poměr, čili výše důchodu, výše pojistného (?), a zároveň určitě je dobrým počinem vycházet z toho, že by byla určitá flexibilita pružnosti odcházení do předčasného důchodu, například formou tzv. předdůchodu, který by byl vyplácen na základě důchodového připojištění, které by financovali za daňově výhodných podmínek zaměstnavatelé.
Možná se ještě malinko vrátím k té otázce sociálních dávek a úspor, protože v programu, nebo lépe řečeno v dohodě koaliční v programové části jsou uváděny například pohřebné, příspěvek pro prvňáčky a některé jiné dávky. Hovoří se stejně jako v programovém prohlášení o sociálním příplatku.
***