(14.20 hodin)
(pokračuje Šlajs)
Asi se všichni shodneme, že řada reforem je nezbytných. Už zde bylo hovořeno, že moderní stát provádí reformy nepřetržitě. Po reformách volají veřejné finance, můžeme hovořit o reformách v sociálním systému včetně důchodového systému, ve zdravotnictví, v justici, v policii. Rozdílný názor však máme na rozsah a hloubku těchto reforem.
Co se týče veřejných financí, vláda Mirka Topolánka si klade ambiciózní úkol snížit postupně do roku 2010 deficity státního rozpočtu z nynějších kolem 4 % na cílových 2,3 %. Je to plán ambiciózní a nic proti němu. Bohužel k naplnění tohoto cíle vede řada, nebo je navrhována řada protichůdných kroků. Vláda především ústy nového ministra financí Kalouska hovoří, že prioritou bude šetřit na výdajové stránce státního rozpočtu. Ve vládním prohlášení se navrhuje postupně do roku 2010 snížit mandatorní výdaje, čili výdaje dané zákonem, z nynějších zhruba necelých 55 % pod hranici 50 %. To optikou dnešního rozpočtu činí něco přes 50 miliard a optikou předpokládaného rozpočtu v roce 2010 přes 60 miliard. Vláda však blíže nespecifikuje, kde ušetří. Hovoří o snižování státních zaměstnanců ročně o 3 %. Možná ambiciózní úkol, možná i potřebný. Blíže však nespecifikuje kde. Bude snižovat učitele? Bude snižovat policisty? Na to vládní prohlášení nereaguje.
Asi všichni se shodneme, že je potřeba, aby sociální dávky byly více adresné, aby více motivovaly k práci. V tom jsme zajedno a tady asi nějaké rezervy jsou možné, ale přesto to číslo 50 či 60 miliard je skutečně strašidelné. Kde vláda chce ušetřit? Kde chce škrtat? Na čí úkor? Už zde bylo hovořeno, že zřejmě i na úkor důchodců, kteří se nemohou bránit. Hovoří se pouze o valorizaci růstu reálných nákladů, ne jako v minulosti, kde to bylo ještě navýšeno o 1/3 růstu reálných mezd v posledních dvou letech. Kde jsou sliby Občanské demokratické strany z volební kampaně, že výrazně pomůže důchodcům? A to bych mohl pokračovat. O řadě čísel zde bylo již hovořeno.
Nyní ke stránce příjmové. Daně se staly hitem. Obecně asi těžko se najde na světě, natož v České republice člověk, který by s radostí platil daně, zdravotní a sociální pojištění. Česká daňová soustava v rámci Evropské unie patří k těm nižším. Složená daňová kvóta, čili souhrn daní a zdravotních a sociálních pojištění, činí v rámci Evropské unie přes 40 %, skoro 41 %. My se v současnosti pohybujeme někde kolem 37 %. Vláda navrhuje složenou daňovou kvótu snížit pod hranici 34 % k hrubému domácímu produktu. Pokud se podíváme na predikci Ministerstva financí a vezmeme odhad růstu hrubého domácího produktu až do cílového roku 2010, kdy by se měl hrubý domácí produkt pohybovat kolem 4 bilionů, tak to se rovná snížení na daních a pojistném zhruba v řádu 120 miliard.
Často se hovoří, že sociální demokraté nechtějí snižovat daně. Za poslední volební období sociální demokraté snížili daně u právnických osob z 31 % na 24 %. Ještě v minulém období bylo zrušeno páté daňové pásmo pro fyzické osoby, které tehdy činilo 39 %. Před dvěma lety se snížila dvě pásma z 15 na 12 a z 20 na 19 %. Dnes se pohybuje průměrná sazba daně z příjmu fyzických osob kolem 24 %. Zamýšlené snížení a jednotná daň ODS je skutečně určitou hrozbou pro tuto republiku.
Já tady nechci volat, abychom měli daně jako ve Švédsku či ve skandinávských zemích. Prvního ledna přijalo euro Slovinsko, stát, který nám bývá často z postkomunistických zemí dáván za příklad. Tam nejvyšší daně pro nejbohatší jsou 50 %.
Sociální demokracie vidí ještě určitý prostor pro snižování daní, ale ne tak voluntaristický návrh, který ochromí systém veřejných financí v našem státě. Není přítomen ministr financí. Já ho považuji za odborníka, přesto úkol, který si stanovila vláda, je pro něj nesplnitelný. A proto mu doporučuji, aby svým prvním poradcem najal Davida Copperfielda, totiž nikdo jiný ten úkol není schopen splnit.
K energetické politice tady zaznělo hodně. Já se domnívám, že je zde ohromné riziko pro celý český národ, a věřím, že vláda, pokud získá důvěru této Sněmovny, bude tak prozíravá a své kroky přehodnotí.
Abych nehodnotil a nehovořil jenom negativně. Řada návrhů v programovém prohlášení vlády je zajímavých a stojí za diskusi. Kontroverzní není problematika dopravy, líbí se mi návrhy v oblasti reformy justice. A mohl bych i pokračovat.
Dámy a pánové, politika není jenom o číslech a o ekonomice, ale je o společenském životě a je o morálce. Tato vláda si uzurpuje právo, neboť je politickou reprezentací jednoho tábora, rozhodovat o osudu tábora druhého či tábora, který k volbám vůbec nechodí. Nedomnívám se, že je šťastné, aby se dál eskalovalo ve společnosti politické napětí. Prezident republiky Václav Klaus ve svém novoročním projevu hovořil o studené občanské válce. Nechci slova pana prezidenta vysvětlovat, určitě to myslel nadneseně. Ale, dámy a pánové, ona částečně zde existuje. A tato vláda není garancí, že bude schopna skutečně národ sjednotit.
Nyní k personálnímu obsazení. Nepůjdu do jednotlivostí, ale domnívám se, že řada ministrů nesplňuje ani odborné anebo morální předpoklady. Domnívám se, že všichni, jak tady sedíme, a především představitelé vlády, pokud káží vodu, měli by vodu pít, a ne pít víno. Tato ctihodná Sněmovna, tento historický sál si nezaslouží, abych zde řešil jednotlivosti. Jsou to témata na zamyšlení.
V závěru bych chtěl říci to, že se zde hovořilo o řadě rekordů v délce jednání o vládě. Já se domnívám, že jsme svědky rekordu, že ve vládě získala jedna politická strana se šesti mandáty v Poslanecké sněmovně čtyři pozice ministrů. Neznám přesně složení izraelských vlád, ale myslím si, že je to skutečně rarita.
***