(14.50 hodin)
(pokračuje Zubová)
Osmý březen má svou pozici v kalendáři i v Americe. Valná většina z nás se nedokáže oprostit od socialistického pojetí tohoto svátku a nechce uznat nebo vědět hlubší smysl tohoto dne, který v sobě skrývá.
Osmý březen by podle mého názoru neměl být dnem gratulací a přání. Není přece nutné ani tento den nějakým zvláštním způsobem slavit. Je to spíš připomínka, memento či vzpomínka na doby, kdy žena usilovala o to, aby se mohla vzdělávat nebo aby měla volební právo. Je to také určité poukázání na to, že ne všude jsou dnes rovné pracovní příležitosti, ne všude je žena za stejnou práci stejně ohodnocena. Mezinárodní den žen především poskytuje prostor pro diskuse, semináře a debaty na toto téma a nenapadá mě jediný důvod, proč bychom měli v České republice tento den ignorovat, když v jeho pozadí nalezneme daleko víc než třeba u svátku svatého Valentýna.
Zastávám názor, že lidé, kteří považují MDŽ za přežitek z dob socialismu, se hluboce mýlí. Pro ně Mezinárodní den žen bude vždycky ocejchován komunistickou estrádou. Ve skutečnosti jde ale o něco úplně jiného, takže si myslím, že je dobře, že se tento den vrátil do našich kalendářů.
Ačkoliv z mého vystoupení vyplývá, že stanovisko k části návrhu, kde chce předkladatel zrušit MDŽ jako významný den, je záporné, tak budu doporučovat Sněmovně, aby propustila tento návrh do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se mi přihlásil pan ministr Kalousek. Dále písemně jsou přihlášeni paní poslankyně Bayerová a pan poslanec Grebeníček. Pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Pane předsedo, dámy a pánové, já nechci zdržovat a nechci ani plédovat za to či ono rozhodnutí. Ponechávám ho opravdu zcela na vůli Sněmovny. Jenom se svěřím se svým pozastavením se nad ekonomickou argumentací v onom návrhu tam, kde předkladatelé říkají, že negativní dopady na státní rozpočet v souvislosti se zavedením nového státního svátku budou částečně vykompenzovány vyšším sklonem domácností ke spotřebě, a zejména tedy vyšším inkasem spotřební daně.
Dovoluji si podotknout, že pro ty, kteří mají dobrý důvod mít Velký pátek jako státní svátek, by Velký pátek měl být přísným půstem. Naopak vyšší inkaso spotřební daně bych spíše očekával toho 8. března při Mezinárodním dni žen. Nicméně možná jsem opravdu ze staré školy a dneska už je všechno jinak.
Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Slova se ujme paní poslankyně Bayerová, připraví se pan poslanec Grebeníček. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Bayerová: Děkuji. Pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, důvodová zpráva senátní novely zákona o státních svátcích, o ostatních svátcích, významných dnech a o dnech pracovního klidu nás informuje o systému svátečních dnů ve světě a srovnává ho s naším. Dost podrobně vysvětluje zavedení Velkého pátku jako dalšího dne pracovního volna.
Pouze jednu větu věnují senátoři návrhu na zrušení Mezinárodního dne žen z výčtu významných dnů. Považuji za velmi nepodařené, když Senát spojuje zavedení dalšího dne volna se zrušením významného dne, kdy pracovní volno není.
Do českých kalendářů se vrátil Mezinárodní den žen jako významný den nedávno rozhodnutím poslancům přes odpor Senátu. Měli bychom si uvědomit, že tento den není pouhou oslavou ženství, ale obtížně vydobytých občanských práv žen. Vznik Mezinárodního dne žen souvisí především s jejich bojem za zlepšení pracovních podmínek, který se na začátku 20. století odvíjel v Americe i v Evropě. Vždyť v té době neměly ženy ještě ani volební právo. V Čechách je získaly v roce 1918, ale například ve Francii až v roce 1945. V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán Organizací Spojených národů a v důsledku toho jej přijaly mnohé vlády, které o jeho existenci neměly dříve ani tušení.
Osmý březen je každoročně výrazně připomínán v Evropské unii. V roce 2001 v poselství generálního tajemníka OSN u příležitosti Mezinárodního dne žen je upozorněno na současný palčivý problém, na který upozornila Rada bezpečnosti OSN při zahájení debaty na téma ženy, mír a bezpečnost. Je jí nutnost větší účasti žen u jednacích stolů a v rozhodovacích funkcích. Ke zlepšení této situace nestačí pouze zákony, ale je nutná změna v myšlení celé společnosti.
Stále je za co bojovat. Komise pro rovné příležitosti nadále dokumentuje až čtvrtinový propad platů žen proti mužům vykonávajících stejnou práci, stále existuje naprostý nedostatek částečných úvazků pro matky s malými dětmi. Ženy jsou často v současnosti propouštěny z práce jako první. Muži, jimž na rozdíl od žen byla jejich práva udělena vždy automaticky při jejich ustanovení, by na Mezinárodní den žen neměli říkat "holky, máme vás rádi", ale svoji přízeň by nám měli projevit například v tom, že nám náš Mezinárodní den žen nebudou rušit.
Mezinárodní den žen, svátek uznávaný v řadě zemí světa, získává novou naléhavou podobu a nelze ho vyškrtnout proto, že při něm před lety bouchaly zátky od šampaňského.
Já jsem se chtěla - já vím, že se to nesmí, ale trošku to odlehčíme - zeptat pana předkladatele, jestli si třeba nepamatuje nějakou básničku, kterou jako dítě přednášel mamince. Určitě jí dal pusu i kytičku, to by byl jinak strašně špatný syn. (Potlesk z řad KSČM a ČSSD.)
Teď je důležitým dnem připomenutí toho, že rovnoprávnost mužů a žen dnes není na odpovídající úrovni. Nebo snad senátory, kteří důvod svého návrhu zamlčují, trápí právě to, že ženy dnes chtějí v životě také něco dokázat? A chtějí jim zatrhnout to připomínat alespoň jeden den v roce?
Proti zařazení Velkého pátku mezi státní svátky osobně vůbec nic nemám. Většina obyvatel, obávám se, vážení kolegové, že by ho brala beztoho jako den pracovního volna, nevnímala by ho možná ani jako církevní svátek.
Souhlasím i s tím, že mnohé svátky připadají nakonec na víkend, takže si volna navíc lidé zase tolik neužijí. Možná by stálo za to uvažovat o posunu, tak jak tady paní zpravodajka říkala, svátků volných dní na pracovní, abychom si opravdu těch svátků užili těch 13, co máme.
Ekonomové namítají, že by ztráty při dalším zavedení pracovního volna šly do miliard korun. Myslím si, že třeba větší zaměstnanost by pomohla státnímu rozpočtu více, protože by mu přinesla daňové odvody a neodčerpávala sociální dávky.
Vyjádření vlády k této novele je rovněž velmi mazané. O rušení Mezinárodního dne žen ani slovo a volno na Velký pátek jen v případě vypuštění jiného svátku, který je dnem pracovního klidu, což Mezinárodní den žen není.
Proto navrhuji zamítnout senátní návrh novely již v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. O slovo se přihlásil pan ministr Svoboda. Pane ministře, máte slovo. Pak vystoupí pan poslanec Grebeníček.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Pane předsedo, kolegyně, kolegové, já když jsem poslouchal paní poslankyni Bayerovou, jak teď mluvila k tomuto tématu, tak mi připomněla, že jsem kdysi byl požádán jako státní notář, abych udělal přípitek k Mezinárodnímu dni žen. Já jsem tehdy řekl, že to je otázka obsahová a otázka disciplíny, nebo doktrinální otázka a otázka disciplinární, že to, co bychom měli dělat celý rok, si připomínáme jenom jeden den. Tento argument je podle mne velmi silný, jak jste sama řekla, že se má vztah mezi muži a ženami napravovat ve všech rovinách, a mimo jiné celá legislativní pravidla říkají, že každý zákon se má posuzovat z pohledu dopadu na postavení mužů a žen, a nedá se to vykoupit jedním svátkem.
***