(15.10 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Dámy a pánové, mám tedy problém s tím, že předkladatelé své vlastní hodnoty a své zájmy stavějí nikoliv jako rovnoprávné s hodnotami bližních, ale vydávají je za nadřazené hodnotám jiných bližních. V konečném důsledku si proto dovolím pochybovat i o tom, zda skutečně jim jde o zdůraznění humánního poselství křesťanství, a nikoli o prosazení sebe sama, své vlastní netolerance k druhým a své arogance a nesnášenlivosti. Byl bych rád, kdyby právě na všechny tyto pochyby a otázky dokázali předkladatelé podat přijatelné věrohodné odpovědi.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Já nyní přečtu poslance a poslankyně, kteří se přihlásili z místa. Jsou to: pan poslanec Bublan, paní poslankyně Čurdová, pan poslanec Jičínský, pan poslanec Škromach a pan senátor Mejstřík. Slova se ujme pan poslanec Bublan, připraví se paní poslankyně Čurdová.
Poslanec František Bublan: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím několik poznámek k navrhovanému zákonu.
V úvodu bych chtěl trošku poopravit paní zpravodajku, která říkala, že Velikonoce patří k významným církevním svátkům, jako jsou například Vánoce. Není tomu tak. Velikonoce svou významností z církevního pohledu daleko převyšují pro nás možná známější a slavenější Vánoce. Skutečně, z teologického hlediska Velikonoce jsou o dvě patra výš, než jsou Vánoce. To je jedna moje poznámka.
Druhá poznámka je k samotnému Velkému pátku. Opět řeknu trošku teologický pohled. Z církevního hlediska to není žádná slavnost nebo nějaký svátek. Je to připomínka velké oběti. A křesťané na celém světě tu oběť chtějí trošku napodobit nebo si ji připomenout takovým způsobem, že se sami snaží něco vykonat. Buď je to v podobě půstu, nebo teď v modernějším teologickém pojetí je to v podobě určité oběti. Takže současná teologie se přiklání spíše k tomu, že je daleko lepší si třeba něco odepřít, a to, co si odepřu, třeba nějaké jídlo, to někomu věnuji; nebo udělat nějaký dobrý skutek, ale nikoli pouze zůstat u toho, že se nenajím. Takže je to spíš den, kdy křesťané mají něco pozitivního vykonat, napodobit tu oběť. To jen pro vysvětlení.
Třetí moje poznámka. Velikonoce, jak jsem říkal, jsou nejvýznamnější církevní svátek, nebo určité období během roku, a slaví se ve třech dnech, v podstatě ve čtyřech dnech. Je to Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, která se slaví spíš jen kvůli tomu, že vlastně v noci ze soboty na neděli došlo ke vzkříšení - nikoliv na Velký pátek, pane senátore, bylo to ze soboty na neděli. Slaví se to v celku. Já bych se přikláněl k tomu - pokud chceme to velké církevní období současně udělat státním svátkem, tak to udělejme i se Zeleným čtvrtkem, protože to k tomu nutně patří a i z církevního pohledu je to v podstatě na stejné úrovni. Dokonce i liturgie na Zelený čtvrtek je daleko silnější, daleko bohatší. Takže my bychom měli slavit Velikonoce, pokud je chceme slavit, od čtvrtka až do neděle. Pondělí, to už je spíše taková tradice, ale čtvrtek až neděle, to jsou Velikonoce. Tak buď to budeme slavit v celku, nebo zůstaneme u staršího uspořádání.
Děkuji. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Slova se ujme paní poslankyně Čurdová, připraví se pan poslanec Jičínský. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Anna Čurdová: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, než se dostanu ke gros svého příspěvku, dovolte mi, abych jen trochu glosovala, protože ve zpravodajské zprávě tady zaznělo, že by třeba Velký pátek mohl nahradit některý z už existujících státních svátků. Tak mě napadlo, že by třeba vláda mohla přijmout usnesení, že bude losovat, který státní svátek by vyměnila, že by to byl třeba takový zlepšovák.
Ale nyní už mi dovolte se vyjádřit k té záležitosti, která tady už byla probrána před chvílí z několika různých pohledů, a to je k rušení Mezinárodního dne žen jako významného dne. Upřímně řečeno, čekala jsem, kdy naši senátoři s tímto návrhem přijdou, protože v uplynulé Sněmovně patřil návrh tohoto zákona k senátorským hitům. Já si myslím, že jeden z předkladatelů, je neslušné ho jmenovat, protože tady není, už by si možná mohl najít trochu jiné téma. Ale možná že má tak ošklivé vzpomínky právě z minulých let na oslavy MDŽ, že ho to stále ještě straší ve snu, tak proto si tedy toto téma vybral a stále s ním vystupuje.
Dovolte mi, co se týká MDŽ, abych odkázala skutečně na jeho historickou tradici, na to, že tento svátek má své kořeny ve Spojených státech amerických, že v postatě prapor proti bezpráví, proti chudobě, pozvedly americké švadleny. 8. březen byl vybrán opět jako den, kdy ženy demonstrovaly proti válce a proti chudobě. A my chceme v této chvíli říci, že neexistuje chudoba ve světě, že v České republice nejsou rozevřené nůžky sociálních problémů, že ženy nemají vůbec žádné problémy?
Chtěla bych se vrátit k odkazu první republiky, protože Česká republika nebo Československo bylo jednou z prvních zemí, která se přihlásila právě k oslavám Dne žen, který se v 70. letech potom stal Mezinárodním dnem žen. Byl to odkaz Masaryka, který se zabýval emancipačními otázkami, a jeho manželky Charlotty Masarykové. O tom o všem je také Den žen, který, jak znovu říkám, se v 70. letech stal díky usnesení Organizace spojených národů Mezinárodním dnem žen.
Historie nám přináší různé zkušenosti. Tak, jak byl Mezinárodní den žen zprofanován, byl zprofanován nebo zneužit i Den matek. My bychom se už neměli vracet k této době, nebo měli bychom se k ní vracet a připomínat ji v tom, že některé věci by takto neměly vypadat.
Už tady zaznělo v různých příspěvcích, že by se mělo diskutovat ve společnosti o rovnosti příležitostí, o emancipaci, o problémech, které tíží nejenom ženy, ale i muže, protože ten pohled vždy musí být společný. 8. březen by měl být vyvrcholením těchto diskusí nejenom ve společnosti, ale i na půdě Parlamentu.
Já jsem včera otevírala e-mailovou poštu a dostala jsem pozvánku z Evropského parlamentu. Tu pozvánku mi poslala paní Záhorská, která je členkou Evropské lidové strany, jestli to vím dobře, a zvala mě na seminář, který se koná v Evropském parlamentu právě k Mezinárodnímu dni žen. Diskutovat se budou problémy strategického výhledu, to znamená Lisabonská strategie a postavení a role žen v ní. Budou se diskutovat problémy migrace, protože i České republiky se bude týkat otázka migrace a zapojení žen z těchto migračních skupin, které budou do České republiky přicházet.
V Radě Evropy, kde působím ve výboru pro rovné příležitosti žen a mužů, se mě dotazovali, jak český Parlament přispěje k diskusi o rovnosti příležitostí a jaké akce uspořádáme právě k Mezinárodnímu dni žen. Já bych byla velice nerada, abych na tomto jednání musela oznámit, že jediným příspěvkem českého Parlamentu k oslavám Mezinárodního dne žen je návrh českého Senátu na výmaz tohoto dne jako významného dne z českého kalendáře.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Slova se ujme pan poslanec Jičínský. Připraví se pan poslanec Škromach. Pane poslanče, máte slovo.
***