(17.10 hodin)
(pokračuje K. Černý)
V kontextu celého současně platného zákona o integrovaném záchranném systému jsou navrhované změny pouze minimální a doposud nevyvolávaly v praxi vážné problémy. Proto jsem přesvědčen, že bychom neměli dopustit, abychom stávající stav rozbili debatami o takovýchto jednotlivostech. Úkoly plněné v oblasti záchranných a likvidačních prací jsou nepochybně úlohou státu. Rovněž tak i upravované úhrady nákladů a ušlého výdělku. Z tohoto důvodu i převod navrhovaných kompetencí z přenesené působnosti krajských úřadů do samostatné působnosti krajů je nepřijatelný. Mj. by byl i v přímém rozporu s paragrafem 35a současně platného zákona o integrovaném záchranném systému, který stanoví, že působnosti stanovené krajskému úřadu nebo obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem státní správy v přenesené působnosti.
Současně je nelogické, aby náhrady za škody byly vytrženy z kontextu výdajů na výkon přenesené působnosti státní správy a hradil je zvláštním způsobem navrženým v této novele stát prostřednictvím Ministerstva vnitra. Obdobná právní úprava jako v současně platném zákonu o integrovaném záchranném systému je aplikována i v jiných právních normách, např. v zákonu č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů.
Z těchto důvodů navrhuji zamítnutí předloženého zákona.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Černému. Prosím pana poslance Zdeňka Jičínského.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, chci se připojit k návrhu, který tu předložil kolega Černý a který svým způsobem podpořil nepřímo i pan zpravodaj, protože z vládního stanoviska je zřejmé, že v této podobě návrh zákona nemůže být přijat, protože se v něm směšují role samosprávy, mám na mysli kraje jako vyššího územně samosprávného celku, a státní správy, kterou vykonává krajský úřad v rámci přenesené státní správy. Nerozlišování těchto věcí je podstatné, protože vede potom k nežádoucím důsledkům.
Z tohoto hlediska nemohu souhlasit se stanoviskem pana hejtmana, jehož si jinak velmi vážím, ale v této věci jeho názor, že jde jenom o technicistní novelu, nemohu akceptovat, protože jde o změnu zákona, která vážným způsobem deformuje vztahy samosprávy a státní správy. Z tohoto hlediska tedy, jak už bylo řečeno, odvolávám se zejména na podrobné stanovisko vlády, které je nesouhlasné, takže tím odůvodňuji nebo podporuji návrh na zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Zdeněk Jičínský. Nemám žádnou další přihlášku do rozpravy, proto se táži kolegyň a kolegů. O slovo se hlásí pan zpravodaj Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vás informoval, že v rozpravě vystoupili dva poslanci a zpravodaj. A dovolte mi také závěrem, protože jsem přesvědčen, že v tomto návrhu se odrážejí těžkosti, které jsou výkladové v té věci výkonu státní správy v přenesené působnosti, tak mi dovolte, abych já dal návrh na vrácení návrhu předkladateli k dopracování. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Zeptám se na další přihlášku do obecné rozpravy. Není-li taková, obecnou rozpravu končím. Zároveň se zeptám jak pana hejtmana, tak pana zpravodaje na případná závěrečná slova. Nechtějí s nimi vystoupit, a bude tedy před námi hlasování o dvou návrzích. Prvním z návrhů je návrh na vrácení předloženého návrhu k dopracování, druhým návrhem je návrh na zamítnutí.
Nejprve tedy budeme hlasovat, a to v hlasování s pořadovým číslem 119, o návrhu na vrácení navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 119. Táži se, kdo je pro tento návrh na vrácení. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 119, přítomno 143, pro 69, proti 17. Návrh nebyl přijat.
Budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 120. Táži se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 120, pro 54, proti 54, ani tento návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Má někdo jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o tomto přikázání.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 121. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 121, z přítomných 143 pro 106, proti 1. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
A tím končí prvé čtení tohoto návrhu zastupitelstva Moravskoslezského kraje, který nám bylo předložen jako sněmovní tisk 45 a projednali jsme jej jako bod číslo 29. Děkuji panu hejtmanovi a děkuji také panu zpravodaji.
Dalším schváleným bodem našeho pořadu je bod číslo
31.
Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
/sněmovní tisk 98/ - prvé čtení
Stanovisko vlády máme k dispozici jako sněmovní tisk 98/1 a z pověření zastupitelstva předložený návrh uvede náměstek primátora hlavního města Prahy pan Rudolf Blažek. Prosím, pane náměstku.
Náměstek primátora hl. města Prahy Rudolf Blažek: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládám, jak již bylo řečeno, návrh zákona jménem hlavního města Prahy, a to zákona, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o bezpečnostní způsobilosti. Tento náš návrh předkládám z důvodu potřeby odstranění nedostatku, který spočívá v tom, že v tomto zákoně není výslovně upraveno, kdo se rozumí odpovědnou osobou u městských částí hlavního města Prahy.
Odpovědnou osobu vymezuje ustanovení paragrafu 2 tohoto zákona, přičemž bohužel, kdo je takovouto odpovědnou osobou u městské části hlavního města Prahy, citované ustanovení výslovně nestanoví. Proto je v praxi takovouto osobou statutární orgán městské části. Ovšem městská část nemá univerzální statutární orgán pro všechny oblasti činností a tajemník úřadu městské části plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům zařazeným do úřadu městské části. Pro jiné oblasti činností městské části tajemník statutárním orgánem není.
Vzhledem k tomu, že odpovědná osoba plní úkoly podle zákona vůči fyzickým osobám, lze tyto úkoly považovat za úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele. Proto bude tyto úkoly plnit vůči zaměstnancům tajemník úřadu, který je odpovědnou osobou. Nicméně v případě, že funkce tajemníka městské části není zřízena, vykonává tuto funkci starosta. Z tohoto důvodu jsou v návrhu změny zákona uvedeny obě funkce.
Další argument, který uvádím na podporu návrhu novely, je fakt, že pokud by se připustil rigidní výklad, byl by odpovědnou osobou u hlavního města Prahy ředitel magistrátu. Ten by pak měl zajišťovat komplexní ochranu utajovaných informací v rámci města Prahy, tedy i u městských částí, prostřednictvím jemu podřízených 22 bezpečnostních ředitelů. Naplnění tohoto ustanovení by vyžadovalo nejen úpravu organizační struktury magistrátu, ale též navýšení počtu pracovních míst a zejména navýšení rozpočtu na platy těchto zaměstnanců cca o 8 mil. korun. Dále pak v případě, že by tito bezpečnostní ředitelé byli saturováni v jednotlivých úřadech městských částí, bylo by nutné hradit městským částem i jejich režijní náklady z rozpočtu hlavního města Prahy.
Toť stručné zdůvodnění našeho návrhu.
***