(17.20 hodin)
(pokračuje Páralová)
Kolegyně a kolegové, dostali jste jistě stejně jako já celou řádku mailů od rodičů, učitelů i od studentů, kterých se týká blížící se státní maturita. Chtěla bych ocitovat jeden z dopisů, který obsahuje dle mého názoru relevantní argumenty, a doufám, že jim budete naslouchat. Představte si, že jste v kůži studenta gymnázia a píšete Poslanecké sněmovně:
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, chtěl bych vás tímto dopisem přesvědčit o nutnosti oddálení státních maturit. Za poslední tři roky jsem se o státní maturitě kromě toho, že nás někdy v budoucnu čeká, nic jiného nedozvěděl. Ani naši učitelé, kterých jsme se na státní maturitu několikrát tázali, neměli jiné než mediální informace. Osobně si myslím, že naprosto selhala povinnost ministerstva informovat studenty, kteří měli znát nároky na složení státní maturity již na začátku studia na střední škole. To se nestalo. A my nyní s obavami očekáváme, co nás v dalších měsících čeká. Je to úsměvné, ale jedině přes média je student schopen zjistit například seznam povinné četby, který má být jedním z předpokladů pro úspěšné složení státní maturity. Ano, někdo musí být první, ale ne vždy za každou cenu. Samozřejmě, že se v případě nutnosti budeme muset se státní maturitou nějakým způsobem poprat. Bohužel mě mrzí, že bychom pykali za chyby jiných, kterých se to osobně netýká. Nepočítám totiž, že některý člen Parlamentu studuje na střední škole. Myslím, že odklad je potřebný a spravedlivý. Každý student má mít stejné možnosti pro složení maturitní zkoušky. Nikdo nesmí být jakýmsi pokusným králíkem.
Státní maturita je zajisté správný nápad, proto doufám, že v dalších letech bude její příprava stoprocentně dokončena a státní maturita se stane plnohodnotným a nekontroverzním zakončením střední školy. A snad v budoucnu bude každý student znát předpoklady pro úspěšné složení státní maturity již v prvním ročníku střední školy.
Tolik jeden ze studentů gymnázia. Děkuji vám za pozornost. (Poslanci ODS tleskají.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Slova se ujme paní poslankyně Zelenková jako poslední přihlášená do rozpravy. Aspoň zatím. Doufám, že nám to vydrží. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená vládo, milé kolegyně a kolegové, já už jenom velice krátce.
Především chci krátce zareagovat na paní kolegyni Páralovou, odkázat ji na stenozáznam. Já jsem nehovořila o nedokonalosti zákona, já jsem jenom zmínila, že tak veliká reforma a tak revoluční změna prostě nemůže být připravena tak, aby při její realizaci třeba nedošlo k nějakým chybám a nedostatkům. To jsem řekla, nemluvila jsem o nedokonalosti zákona.
Jinak jsem se přihlásila proto, abych poděkovala paní ministryni za to, co tady řekla, abych poděkovala panu kolegovi Plevovi za to, co tady řekl. Oba mě totiž ujistili v tom, že to, o čem jsem od začátku této debaty o maturitě přesvědčena, to je to, že nejde o odklad o dva roky, ale že jde minimálně o odklad na dlouhá léta, tak to se mi teď v těch jejich vystoupeních ukázalo, že tento odhad je správný. A já jsem ráda, že jsem se nemýlila.
Když jsem poslouchala paní ministryni, slyšela jsem především řadu takových zvláštních výroků, které nebudu komentovat, protože nechci být jízlivá. Na jednu věc ji upozornil i kolega Bičík. Na jednu nepřesnost, na jedno chybné vyjádření. Jinak v mnohých věcech, které říkala, si protiřečila. Nicméně pro mě je v tuto chvíli podstatné, že není nalezeno společné jádro, že nejsou proškoleni učitelé, že jsou tady rizika, že žáci maturitu nezvládnou, že vlastně začala pochybovat o tom, jestli by ta maturita nakonec neměla být dvouúrovňová. Jen tak pro vysvětlenou - taková maturita byla připravena už někdy okolo roku 2000. Takže to všechno mně potvrdilo to, že diskuse o celé koncepci se vrátí na začátek a že budeme začínat od bodu nula, pokud maturita nebude spuštěna tak, jak má být spuštěna ze zákona, alespoň v těch dvou povinných předmětech.
A ještě bych se na závěr chtěla obrátit na paní ministryni prostřednictvím pana předsedajícího s následujícím dotazem. Ona tady několikrát řekla, že jí záleží na kvalitě vzdělávání, že bude usilovat o to, aby vzdělávání bylo co nejkvalitnější. Já se jí zeptám, jak toho chce dosáhnout. Jestliže chceme usilovat o něco, tak musíme znát status quo. Jak bude paní ministryně vědět, jaká je kvalita vzdělávání, když veškeré zpětné vazby, které existují a které dávají tuto informaci, jaké máme vzdělávání, postupně likviduje. Je to tedy už to zmíněné plošné testování, ověřování znalostí žáků v uzlových bodech vzdělávací dráhy žáka na konci deváté třídy, na konci páté třídy. Ministerstvo tuto záležitost zastavilo. Jak jsme na tom s maturitní zkouškou, o tom si tady povídáme celé odpoledne. A to, že jsou signály o tom, že mají být omezeny pravomoci České školní inspekce, která ze zákona má především funkci kontrolní, kdy má kontrolovat dodržování obecně platných předpisů na školách, za druhé má potom zjišťovat kvalitu vzdělávání, teprve za třetí má šetřit stížnosti, a jestliže tady jsou nějaké signály, že by mělo inspekci zůstat jenom to šetření stížností, tak já se ptám, jak bude stát, jak bude Centrum informováno o tom, jaké máme vzdělávání, jak bude tedy dále toto vzdělávání moci rozvíjet, ovlivňovat, když se dobrovolně veškeré odpovědnosti za jeho výsledky takto vzdává.
Děkuji. (Poslanci ČSSD tleskají.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Ladislavě Zelenkové. Rozpravu ještě nekončím. O slovo se přihlásila paní ministryně školství Dana Kuchtová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová Paní poslankyně se zeptala a já myslím, že jsem asi povinna na to odpovědět.
K zajištění kvality vzdělání - ještě jednou: otevřít co nejvíce přístupnost středních škol a vyšších a vysokých škol. Otevřít je co nejširší populaci a zpřístupnit toto vzdělání tak, aby bylo pro ty budoucí absolventy co nejširší v tom smyslu, aby oni byli na trhu práce konkurenceschopní, aby z těch škol vycházeli lidi vybavení jak etickými zásadami, principy, tak třeba ekologickou výchovou, a aby to byly demokratické a opravdu harmonické osobnosti. To je samozřejmě vize, která je v principu stejná - vaše i moje. A já z toho vycházím.
Ohledně zmiňovaných zpětných vazeb testování. Ano, máte pravdu, nepovažuji plošné testování po pátém a devátém ročníku, které by srovnávalo školy, vedlo k tomu paušálnímu srovnávání škol a k těm věčným řebříčkům, že tato škola je lepší, neboť obstála v testu plži, mlži, hlavonožci, tak toto já považuji za skutečně nebezpečné. Nepovažuji testování za něco, co bych zakazovala. Považuji je za něco, co by mělo být k dispozici ředitelům škol, učitelům jako nástroj pro evaluaci toho, co ve škole dosáhli, a pro to, aby jako nástroj mohli využít tohoto testování ke zlepšení vzdělávací činnosti. V žádném případě to neznamená, že okamžitě rozhodnu o tom, že žádný test se nesmí konat. Ale nepovažuji za správné, pokud testy vedou k nivelizaci a k tomu plošnému srovnávání škol, které nemůže zohlednit to, že ve škole je třeba například učitel, který se žákům věnuje po škole a zabývá se s nimi třeba ekologickou výchovou. To se v žádném testu nikdy neobjeví a ty testy jsou svým způsobem velmi nebezpečné.
Ohledně výstupního hodnocení - to je velká zmýlená. Já se to snažím novinářům vysvětlovat, ale asi to nedokážu. Výstupní hodnocení je ze zákona, je dané. Prosadili jste ho myslím vy a já to akceptuji, nebo respektuji, že tam je, a naopak se ho snažím obhajovat. Moje předchůdkyně paní Kopicová se k němu stavěla jednoznačně negativně. Já se k němu stavím řekla bych rezervovaně v tom smyslu, že v současné době říkám - ředitelé k němu podle zákona musí přihlížet.
***