(Jednání pokračovalo v 17.45 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, budeme pokračovat, a to po skončení rozpravy závěrečnými slovy. O závěrečné slovo požádal zástupce předkladatelů. Ale než mu udělím slovo, požádám místopředsedu vlády, ministra zahraničí a ministra bez portfeje, aby opustili prostor před místem s mikrofony, tedy místem, odkud se vede rozprava. Zároveň Sněmovnu požádám o klid. Ač jsem vás všechny svolal, protože po závěrečných slovech budeme pokračovat hlasováním, jsem přesvědčen, že je potřeba nejen důstojného prostředí, ale zejména klidu na to, abychom vyslechli jak závěrečná slova navrhovatele, zástupce navrhovatelů, tak zpravodajky. Skutečně prosím, jak členy vlády, tak poslance odleva doprava, odprava doleva o klid. Prosím i místopředsedu vlády Alexandra Vondru.
Prosím, pane navrhovateli, máte slovo.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Shrnout rozpravu, ve které vystoupilo tolik řečníků, je složité. Já si nedělám tuto ambici. Předpokládám, že paní zpravodajce se to povede. Takže já se omezím jenom na některé věci, které v té rozpravě zazněly.
Začnu tím, že budu souhlasit s paní kolegyní Zelenkovou, a budu s ní souhlasit ve větě, kterou řekla, že filozofie společné části státní maturity na takzvané minimum je dobrá. Já s ní souhlasím. Má to jeden háček. Musíme nejprve ale říct, co to to minimum je. To je první krok. A pak druhý krok - toto minimum implantovat do všech vzdělávacích programů, které budou maturitní, a říct dětem, že z tohoto minima budou zkoušeny. Pak je to výborná filozofie a já to podepíšu. Bohužel toto minimum není v těchto programech, a znamená to tedy, že budeme zkoušet děti z něčeho, co ve škole nebraly. A já si myslím, že to není korektní.
Co se týká druhého výroku paní kolegyně Zelenkové, tam s ní musím hrubě nesouhlasit. Já jsem si přesně tu větu poznačil. Byla to tázací věta, kde prohlásila: Lze dělat závěry z výpovědí ředitelů, žáků a rodičů? Já jsem přesvědčen, že lze dělat závěry, protože vzdělání slouží právě tady těmto lidem. Vzdělání slouží lidem pro to, aby prožili úspěšný osobní a pracovní život. A oni jsou ti uživatelé toho vzdělání, ne Česká školní inspekce, která říká, jestli je státní maturita dobře, nebo špatně. Máme na to asi jiný pohled. Já si myslím, že přihlížet právě k rodičům a k dětem, že je to prioritní, co bychom měli. Myslím si, že nemáme rodičům a dětem vnucovat něco, o čem si myslíme, že je správné.
Co se týká paní kolegyně Bohdalové, tak ta použila pojem katalogy a dvacetičtyřměsíční odklad, že to je dostatečné na to, pokud studenti znají tyto katalogy dva roky před maturitou, aby mohli úspěšně odmaturovat. Jestli bych její slova vzal vážně, pak zrušme čtyřletou střední školu a připravujme děti dva roky na státní maturitu, nebo na tu společnou část státní maturity, a bude to stačit. Je to složitější. Děti musí prostě mít tu přípravu delší, a ona určitě jako bývalá kantorka ví, že za dva roky se těžko něco může připravit.
Co se týká paní kolegyně Šojdrové, paní kolegyně Šojdrová prohlásila, že koncepce je nejasná. Já myslím, že pokud - to jsem si přesně poznačil - takto nám to paní kolegyně formulovala, já jí vyjasním, co se rozumí pod tím "nejasná koncepce". Nejasná koncepce znamená, že ve školském zákoně, a paní ministryně to zmínila, se v jednom paragrafu píše, že cílem maturity je ověřit, jak děti dosáhly cílů stanovených rámcovým vzdělávacím programem. Pokud tyto programy nejsou hotovy a budou maturovat z něčeho jiného, tak samozřejmě nemůžeme mluvit o koncepci, která je vyjasněná.
Pan kolega Paroubek vystoupil s tím, že sociální demokracii jde o kvalitu. Myslím, že o kvalitu by nám mělo jít všem. Jenom musíme přesně formulovat, co to ta kvalita je. Pokud by pan kolega Paroubek vystoupil s tím, že by nám řekl, co si představuje pod pojmem kvalita, pak bych jeho vystoupení bral velmi vážně. Takhle se mi nabízí jenom scéna z filmu Amadeus, kde přišel mladý Mozart za Josefem II. a ptal se ho, jak se mu líbila jeho opera. A on řekl: "Bylo tam příliš mnoho not." Takže tak asi na mne působilo vystoupení pana kolegy Paroubka.
Chtěl bych vás poprosit, abyste tento návrh pustili do druhého čtení, protože je možné vést spoustu diskusí. Platí to, co jsem řekl na začátku - že vyzývám všechny politické strany, abychom si k tomu sedli a našli nějaký konsensus, abychom se tady neválcovali ve Sněmovně 101 : 99. Myslím si, že vzdělání je oblast, kde to nemá být a kde máme dojít opravdu velmi širokého konsensu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu předsedovi výboru Walteru Bartošovi.
Se závěrečným slovem zpravodajka paní Marcela Mertinová. Prosím.
***