(18.20 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Ten dramatický rozdíl proti stávající úpravě je pouze v jedné otázce. Dosavadní právní úprava totiž říkala, že lze odvolat ředitele jenom na základě závažného porušení právní povinnosti. A to je to kouzlo, které drželo některé ředitele, protože jim nebylo možné prokázat závažné porušení právní povinnosti, byť škola nešla, učební plány se možná neplnily, atmosféra ve škole nestála za nic a ta škola za nic nestála. A nebylo možné toho ředitele odvolat. To, co pro to udělala vláda, je odpověď na tu deklaraci, která tady byla čtena, podle mě. Může skončit debata, můžeme hlasovat dál, protože to, co je navrženo, by mohlo být odsouhlaseno všemi.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane ministře. Nemohu uzavřít debatu, protože jsou všichni řádně přihlášeni podle zákona o jednacím řádu. Paní poslankyně Vlasta Bohdalová se ujme slova, připraví se pan poslanec Miroslav Grebeníček. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobrý večer ještě jednou, dámy a pánové. Chtěla bych mluvit velice krátce a stručně. Přijmeme-li navrhovanou novelu, stane se jedna věc. Ředitelé škol se stanou rukojmími zřizovatelů, jak zřizovatelů-obcí, měst, tak zřizovatelů-krajů. A nebojím se tady říci, že tento návrh je veskrze politický. Protože uvědomme si, kdo dneska ovládá radnice, kdo ovládá kraje, a jistě tato strana má kádrovou rezervu připravenou k tomu, aby vystřídala velmi kvalitní ředitele třeba z jiných politických stran.
Proto si myslím, že tento návrh také zaslouží zamítnutí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vlastě Bohdalové. S faktickou poznámkou před řádně přihlášeným panem poslancem Grebeníčkem pan poslanec Petr Pleva. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Pleva: Já bych chtěl reagovat na prohlášení paní kolegyně Bohdalové. Mám tomu rozumět tak, že pokud v Brně ovládá radnici ČSSD, všichni ředitelé se mají třást hrůzou?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodrženi času panu poslanci Plevovi.
Pan poslanec Miroslav Grebeníček s řádnou přihláškou, po něm se připraví paní poslankyně Michaela Šojdrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, lidé, kteří zastupují Občanskou demokratickou stranu ve sněmovním výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, zcela vážně požadují vypustit ze zákona dosud platnou povinnou podmínku pro jmenování ředitelů škol do funkce, tedy konkursní řízení. Že nejde o nahodilou extrémní zájmovou aktivitu, ale o cosi velmi vážného, prokazuje fakt, že pod návrhem je na prvním místě podepsán tvůrce tzv. modré šance ODS pro školství a současný předseda sněmovního výboru poslanec Walter Bartoš. Koneckonců, kolega Pleva patří rovněž do této sestavy.
Zdůvodnění toho, proč by nadále neměl být ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo ředitel příspěvkové organizace a vedoucí organizační složky státu vybírán konkursem, je přitom víc než zarážející. Navrhovatelé z Občanské demokratické strany tvrdí, že organizace konkursního řízení je prý náročná a že výsledek takového řízení je stejně pro zřizovatele školy nezávazný. Jednoduše řečeno, dosavadní nedobrý stav, kdy obce, kraje a ministerstvo mohou ignorovat výsledky soutěže osobností a jmenovat podle své libovůle do funkce ředitele či vedoucího nikoli vítěze konkursu, ale někoho jiného, na kom mají zájem, nechce Občanská demokratická strana řešit demokraticky. Dosavadní praxi pletich některých zřizovatelů, kteří protlačují vlastní méně schopné kandidáty a jmenují do funkcí nikoli vítěze konkursu, ale toho správného koně, chce Občanská demokratická strana pletichářům ještě usnadnit. Když se zřizovatel školy, obecní a krajští radní a úředníci obcí, krajů, i ti ministerští budou bát, že by jejich kandidát v soutěži s jinými uchazeči neobstál, konkursní řízení se zkrátka neprovede a ten nejsprávnější kandidát bude jmenován bez jakékoli soutěže přímo.
Dámy a pánové, o čem pokus poslanců Waltera Bartoše a dalších vlastně svědčí? V každém případě vypovídá výmluvně o tom, co se dnes v Občanské demokratické straně odehrává, jakým způsobem její politické špičky a poslanci uvažují a jaké hodnoty nikoli na plakátech, ale ve skutečné práci v Parlamentu, při řízení krajů a obcí chtějí prosadit.
V daném případě konkrétní návrh novely školského zákona směřuje k omezení prvků soutěže a soutěžního poměřování kvalifikace, odbornosti a schopnosti uchazečů na funkce ředitelů a vedoucích ve školství. Pokud by Parlamentem prošel, dá zřizovateli možnost postupovat při dosazování konkrétní osoby volně a zcela netransparentně. Pro ty, kdo zneužívají úřední pravomoci a funkcí, je to jistě krásná představa - nemuset se obtěžovat vypisováním konkursů na ředitele škol, jejichž výsledky, když se nepodaří složení konkursních komisí a samotné řízení náležitě ovlivnit, stejně nerespektují. Pro české školství je to ale samozřejmě hodně špatné. Je dost a dost těch neúspěšných, co mají zkušenost s tím, že v konkursních řízeních nebyli horší než ti, koho nakonec vyhlašovaný konkurs jmenoval řediteli škol. Přestože prokázali větší kvality než vyvolení z moci úřední, nakonec zůstali pouhými statisty. Po loňských komunálních volbách už opět také mnozí slušní a odborně zdatní ředitelé škol mají v konkrétních místech oprávněně pocit, že jim vrchnost, která má v záloze vlastního člověka, jde po krku.
Zmíněný návrh novely školského zákona z dílny Občanské demokratické strany zjevně - člověk se tomu pocitu stěží brání - směřuje ke zjednodušení personální politiky zřizovatelů škol a k dosazování ředitelů škol takovým způsobem, který stávající premiér Mirek Topolánek svého času sliboval pro úřady mnohem vyšší a který vlastními ústy pojmenoval, vzpomeňte si, jako noc dlouhých nožů. Chci věřit, že tak hrubý návrh na omezení demokratických a soutěžních prvků při výběru osobnosti na ředitele škol ve Sněmovně neprojde.
Řešením je tu podle mě nikoli demokratické a soutěžní prvky rušit, jak žádá Občanská demokratická strana, ale naopak znesnadnit manipulaci konkursních řízení a přimět zřizovatele, aby výsledky konkursů respektovali a odborně i lidsky zdatné vítěze konkursů neměli možnost zatlačovat do role zneužívaných a zneuctěných statistů.
Dámy a pánové, možná lze oprávněně považovat posuzovaný návrh, jak tady předeslala paní poslankyně, za podmíněný aktuální situaci, kdy zejména komunální volby a volby do krajských zastupitelstev, ale i změna vlády jsou mnohými zřizovateli při novém složení zastupitelských i exekutivních orgánů chápány jako příležitost k personálním výměnám podle momentálního zájmu i na tak společensky a odborně citlivých pozicích, jako jsou funkce této skupiny ředitelů a vedoucích. Dokud navrhovatelé nebudou schopni jasně formulovat a vymezit okruh dalších nároků a důvodů včetně kvalifikace, metod měření kvality práce ředitele a vedoucího, nebo alespoň založit v zákoně povinnost přípravy a zakotvení takové metodiky v prováděcí vyhlášce, existuje skutečně vysoké, vysoké riziko zneužití nově otevírané možnosti pro zřizovatele odvolat ředitele či vedoucího pouze na základě subjektivního, obtížně kontrolovatelného rozhodování.
***