(17.10 hodin)
(pokračuje Kuchtová)
Další argumenty, které jste vznesla, že hodlám zrušit já nevím co ještě všechno, včetně testování, přijímacích zkoušek, omezit pravomoci školské inspekce - to všechno už jsem zde zmiňovala. Jsou to nástroje, např. u té posledně zmiňované školské inspekce, kterých se v žádném případě nezříkám. Nedopadne to tak, že zrušíme Českou školskou inspekci. To v žádném případě nečekejte, tato revoluce nenastane. Alespoň ne za mého ministrování. Domnívám se jenom - znovu zopakuji - že inspekce by měla mít daleko více funkci partnera jednotlivých škol, měla by mít daleko méně funkci kontrolní či případně funkci subjektu, který uděluje jakési pokuty. Měla by být partnerem při evaluaci dosažených výsledků vzdělávání v jednotlivé škole. V této funkci bude inspekce myslím si nadále nenahraditelná. S paní ústřední školní inspektorkou Hofmanovou jsem již měla jedno jednání, další máme naplánované. Myslím si, že kontakt a společná příprava právě tohoto úkolu je naším společným cílem.
Ohledně dalších mechanismů, které jste zmiňovala - přijímací řízení jsem vysvětlovala, otázku přijímacích zkoušek jsem vysvětlovala. Z vaší strany cítím pouze takovou snahu otvírat téma znovu z ideologického hlediska. Já na toto hledisko prostě nepřistupuji. Nabízím znovu, to zde říkám poněkolikáté, spolupráci. Školství je věcná záležitost, témata bychom měli opravdu hodnotit věcně. Já se o kvalitu školství budu snažit. Udělám pro to, co bude v mých silách. V žádném případě vaše argumenty nepřijímám.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Paní poslankyně položí doplňující dotaz.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Já jen mohu konstatovat, že paní ministryně je opravdu mistryně v mlžení, protože včera na tuto otázku řekla, že chce otevřít školy větší části populace. Jestliže se otevírají školy větší části populace, nemůže se tím zvýšit kvalita vzdělávání, naopak nastává problém, jak udržet stávající stav.
Nicméně jsem ráda, že jsem teď slyšela, že chcete maturity odložit jenom o rok, protože vaše včerejší vyjádření tak nevypadala. Navíc vyjdu-li z programového prohlášení vlády, tak tam stojí, o tom jsme tady už hovořili - dopočítáme se toho roku 2016. Také ráda slyším, že nebudete omezovat kompetence České školní inspekce. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Přeje si paní ministryně sdělit něco k této konstataci? Není tomu tak.
Slovo má tedy pan poslanec Karel Korytář, který interpeluje ministra životního prostředí pana Martina Bursíka ve věci skleníkových plynů. Připraví se pan poslanec Ladislav Šincl. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Karel Korytář: Vážený pane ministře, minulý týden 2. února byla zveřejněna čtvrtá závěrečná zpráva mezinárodního panelu pro změny klimatu. Podle zprávy lze s 90procentní jistotou říci, že zvýšení průměrných teplot na zemi za posledních padesát let je důsledkem lidské činnosti. Bude-li růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře pokračovat nezměněným tempem, dojde do konce tohoto století ke zvýšení průměrných teplot až o šest stupňů, zmizí arktické ledovce, hladina oceánů stoupne až o půl metru a zvýší se počet katastrofických tropických bouří. Podle jiných zdrojů má lidstvo na zastavení takovéhoto vývoje již jen deset let. Česká republika přitom produkuje na hlavu dvojnásobné množství emisí skleníkových plynů, než je světový průměr. Očekávám, že ve světle těchto alarmujících zpráv zaujme vláda odpovědný postoj a stáhne z projednávání v Evropské komisi český návrh národního alokačního plánu pro období 2008 až 2012, který zvyšuje roční emise oxidu uhličitého proti skutečnosti roku 2005 o 20 %.
V této souvislosti připomínám, že sociální demokracie před téměř čtvrt rokem žádala otevřeným dopisem všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně, aby svým vlivem podpořily uzavření dohody mezi Ministerstvem životního prostředí a všemi hlavními producenty skleníkových plynů o využití finančních výnosů z prodeje emisních povolenek na konkrétní projekty snižování emisí oxidu uhličitého. Na tuto výzvu, pane ministře, však doposud žádná ze stran nereagovala.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Jestli pan ministr Bursík postřehl otázku v této interpelaci, nechť na ni prosím odpoví. Má k tomu prostor.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče Korytáři, nemáte tušení, jakou radost mi činíte tím, že otevíráte na půdě Poslanecké sněmovny téma globálních změn klimatu a skleníkových plynů a podílu České republiky na tomto nejzávažnějším globálním problému lidstva. Mě to doopravdy těší, v tom není vůbec žádná ironie. Poslanecké sněmovně se toto téma velmi dlouho vyhýbalo. Teprve několik impulsů, které následovaly prakticky měsíc po měsíci a které vedly ve finále, včetně toho mezivládního panelu pro klimatickou změnu, který vydal alarmující zprávu, že je potřeba přistoupit k akci, a finále je energetický balíček Evropské unie, který obsahuje nejen novou energetickou politiku, kde evropské státy si dávají za cíl snížit emise skleníkových plynů o 20 %, ale zároveň do roku 2020 i uspořit 20 % energie a zároveň do roku 2020 nahradit 10 % benzinu a nafty v dopravě biopalivy.
Věřím, že vás mohu potěšit tím, že česká vláda na svém posledním jednání rozhodla o tom, že Česká republika bude v Evropské komisi prosazovat, aby cíl v oblasti využití biopaliv v dopravě byl závazný, nikoli indikativní. To znamená, abych vyvážil to pravdivé konstatování pana ministra Římana, my jsme se dohodli na tom, že v oblasti biopaliv v dopravě půjdeme dále. Tam vidíme větší prostor a bude to cíl závazný, kdežto v oblasti obnovitelných zdrojů na primárních zdrojích energie ten cíl bude indikativní.
Pokud jde o národní alokační plán, pane kolego, já vstupuji do práv a závazků jako ministr a musím přijmout stav věcí, jaký je, totiž to, že Česká republika poslala do Evropské komise národní alokační plán v celkové výši 101,97 milionu tun oxidu uhličitého. Já jsem o tom mluvil minulý týden s komisařem pro životní prostředí Stavrosem Dimasem. Nemluvili jsme o číslech. Já bych nepovažoval za loajální ve vztahu k České republice, kdybych problematizoval něco, co poslala předchozí vláda do Evropské komise. Ale co mě uklidnilo při rozhovoru, bylo to, že pan komisař mě ubezpečil, že Evropská komise bude přistupovat ke všem zemím naprosto důsledně, striktně, podle jednotné metodiky.
Dokladem toho je, že ve dvou zatím skupinách zemí, které byly hodnoceny, všem členským zemím Evropské unie vyjma Velké Británie a Slovinska Evropská komise škrtla jejich národní alokační plány a zkrátila je. V případě Slovenska to dokonce vedlo tak daleko, že slovenská vláda se rozhodla, že na komisi podá žalobu, což je unikátní případ. Je to samozřejmě věcí slovenské vlády, ale takový přístup bych nedoporučoval, i když ten škrt v Bruselu, ať už bude jakýkoli - a já předpokládám, že bude.
My posíláme do Evropské komise odpovědi na doplňující otázky. Ty odpovědi teď mám ve svých materiálech, dnes je budu pročítat a budu vlastně dávat zelenou k tomu, aby byly poslány. Byly vypracovány společně s Ministerstvem průmyslu a budeme obhajovat naši pozici.
Důležité je to, aby Evropská komise v tomto byla důsledná, protože kdyby nyní pro další referenční období nebyla důsledná, umožnila by členským státům to navýšení emisí, o které žádají, tak by se velmi pravděpodobně celý systém emisního obchodování zhroutil. Co my potřebujeme velmi, je cena uhlíku. K tomu nejefektivnější nástroj, který určí cenu uhlíku, je právě emisní obchodování. A to proto, že chceme, aby investoři již ve fázi investičního rozhodování, posuzování jednotlivých investic a projektů vzali v úvahu cenu uhlíku, protože to je nejlepší ochrana proti globálním změnám klimatu.
My tedy jsme otevření pro tento dialog. Pokud jde o princip toho, že vlastně výnosy budou využity, realokovány zpětně do projektů, které dále budou přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů, toto je přístup Ministerstva životního prostředí.
***