(16.00 hodin)
(pokračuje Skopal)
Já proto žádám tuto Sněmovnu a žádám kolegu Kalouska, aby společně s námi hledal takovou cestu, kdy umožníme našim zemědělcům, kteří v té první fázi, kdy jsme jim nepomohli, protože museli nejdříve vypořádávat restituční nároky, transformační nároky a prostě byli investičně na tom velice špatně, konečně v době, kdy jsou schopni a začínají nakupovat půdu od vlastníků, ale i od státu, tak se je snažíme zaříznout. Hledejme cestu řešení, kdy kapitálově budou stejně silní jako zemědělci, kteří k nám přicházejí ze zemí EU. A podotýkám, že jsem byl pro vstup do EU a mám zájem o dobrou spolupráci s našimi kolegy zemědělci z EU, ale nejdřív je potřeba, abychom vytvořili našim zemědělcům takové podmínky, aby jim byli schopni konkurovat. I to, že jim vyplácíme dneska 70 procent přímých plateb, ještě není pro naše zemědělce úplně ideální. A to ještě podotýkám, že těch 30 procent nejde z peněz EU, ale z národních zdrojů, a ostatní státy těch 30 procent jsou schopny těm zemědělcům dát v jiné formě.
Vzhledem k tomu, co jsem řekl, a možná k dalším informacím, které řeknu následně, pokud bude probíhat diskuse, podávám návrh na zamítnutí tohoto zákona. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní bude hovořit pan poslanec Petr Zgarba, připraví se pan poslanec Jiří Hanuš.
Poslanec Petr Zgarba: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vládo, kolegyně a kolegové, já bych chtěl sdělit pár postřehů k věcem, které tu byly řečeny ústy předkladatelů, event. předřečníků.
Je pravdou, že novela devizového zákona a toto naplnění dohody o přistoupení, to znamená věcné zabránění nákupu zemědělské půdy nebo zkomplikování, ono to není zabránění, zkomplikování nákupu zemědělské půdy bylo schváleno v minulém volebním období v roce 2003. Fyzicky tímto zajišťujeme, že většina fyzických osob z území Rakouska, Německa je schopna nakupovat zemědělskou půdu až po splnění toho vzpomínaného tříletého pobytu na území českého státu a prokázání dalších náležitostí. Musím sdělit, že někteří předřečníci měli pravdu v tom, že právnické osoby plně v rukou zahraničních osob a založené na území českého státu můžou nakupovat zemědělskou půdu, nicméně zvyklost v Rakousku a v Německu je, že se půda dědí přes fyzické osoby a nakupuje se prostřednictvím fyzických osob. Pouze 0,6 % zemědělské půdy je na těchto územích nakupována prostřednictvím právnických osob. Tudíž podle statistiky a veřejně dostupných dat lze zjistit, že v ČR nakupují zemědělskou půdu právnické osoby převážně ve prospěch investic mimozemědělských, to znamená na výstavbu hotelů, rekreačních zařízení, větrných elektráren a řadu jiných aktivit, které nemusím tady v této chvíli vyjmenovávat. Takže tato ochrana je účinná, protože zemědělec, zvlášť v těch příhraničních oblastech, tuto půdu nekupuje, protože je mu tím bráněno.
Důvod, proč v minulosti nebylo možné uhájit v dohodě o přistoupení komplexní režim zábrany nákupu zemědělské půdy, je jednoduchý. Ten vychází z minulosti, a tj. asociačních dohod, které se tvořily za vlád pana Klause, Tošovského a Zemana, kde jsme - pardon, Klause a Tošovského, omlouvám se (oživení v sále), protože asociační dohody byly sepsány, zahájení jednání o asociačních dohodách bylo v roce 1994 a končil tento proces v roce 1996. A my jsme s přílišným liberalismem a naivismem podepsali některé věci v rámci těchto asociačních dohod tak, které nám později bránily účinně a věcně zabránit nákupu zemědělské půdy cizozemcům. Samozřejmě posléze ani vládě pana Zemana nebo premiéra Zemana se nepodařilo zcela úplně zabránit tomuto nákupu.
Musím k tomuto sdělit to, že v dnešní EU27 je 15 zemí starých, které mají jedna vedle druhé rozdílné, nicméně účinné ochranné mechanismy, kterými hájí vlastní půdu a nedovolují nebo omezují převody a nákupy této půdy cizozemcům, jak o tom hovoříme. Stejně tak nová desítka: Polsko, Slovensko a je zbytečné, abych vyjmenovával nově přistoupivší země, které přistoupily do EU s námi, mají taktéž každá z těchto zemí nějaký mechanismus. Myslím si, že je zbytečné, aby ČR se zbavovala tohoto instrumentu, zhoršovali jsme zemědělcům ekonomické postavení, zhoršovali jejich řekněme kapitálovou otužilost a možnost nákupu zemědělské půdy.
Ještě bych řekl krátkou rekapitulaci ke stavu prodeje státní zemědělské půdy. Pozemkový fond k dnešnímu dni prodal cca 340 až 350 tis. hektarů zemědělské půdy, zbývá prodat řekněme 420 tis. hektarů zemědělské půdy, což není celých 50 %. Nehledě na to, že prostřednictvím odúmrtí, to znamená mechanismu prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu, Pozemkový fond získává a bude získávat další zemědělskou půdu, kterou pravděpodobně bude odstátňovat, nezměníme-li názor na prodej státní zemědělské půdy.
Takže vzhledem k tomu, že jsem zaznamenal u obou předkladatelů řekněme alespoň částečnou lítost nad tímto, bych opravdu chtěl požádat Sněmovnu napříč, abychom se nad tímto zamysleli, snažili se rozumně, do současné doby i beztrestně ošetřit podmínky obchodu se zemědělskou půdou ve prospěch českých zemědělců a podnikatelů tak, abychom se alespoň zčásti přirovnali většině zemí EU. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Slovo má pan ministr Cyril Svoboda, připraví se pan poslanec Jiří Hanuš.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, podmínky vstupu do EU, jednotlivé kapitoly, byly uzavírány za vlády Miloše Zemana, a potom za Vladimíra Špidly se konečně tyto podmínky uzavřely.
Podmínka, která platí, ve smlouvě, na kterou jsme přistoupili a která dokonce byla schválena referendem, tedy onou nejvyšší silou, o které teď tady mluvíte, tak tyto podmínky jsou ty, které touto normou pouze stvrzujeme, protože stejně už dnes platí. Stávající právní úprava, kterou máme, která ukládá další omezení, je v rozporu s primárním právem ES, a každou žalobou nakonec se i fyzická osoba k té půdě dostane. Je to iluze si myslet, že protahováním stávající právní úpravy chráníme pozemky. Nechráníme! Poznámka číslo jedna.
Poznámka číslo dvě. Stále je česká půda chráněna, je chráněna proti spekulaci, a to byl smysl vyjednávání podmínek do EU. Ten, kdo může nabývat půdu, je ten, který na ní hospodaří. On ji neodveze, on z ní musí platit daně, on bude hospodařit tady na území ČR. Mě neuráží, je-li to občan EU.
A poznámka třetí. My tady velmi voláme po tom, aby Evropa byla bez bariér. Voláme po tom, aby se otevíraly pracovní trhy našim občanům v ostatních zemích EU. Jsme rádi, že tento proces pokračuje, že se ty trhy otevírají. Jakým právem mravním a politickým žádáme onu liberalizaci, když sami v rozporu s právem primárním, které jsme na sebe převzali, nad míru nadále chceme regulovat tento okruh právních vztahů, který se týká pozemků?
***