(16.30 hodin)
(pokračuje Doktor)
Půda je jediný výrobní prostředek, jehož pořízení nelze promítnout do účetnictví ve formě účetního odpisu. Je to jediný výrobní prostředek v České republice, který je nakupován z čistých investičních peněz. Přestože jsem vám před třemi nebo čtyřmi lety s panem kolegou Kučerou navrhl zavedení nové odpisové skupiny a odpisové sazby, kde jediné, o čem bylo možné diskutovat a správné diskutovat, má-li být odepsáno ze 100 %, z 80 %, ze 70, tak jste tady někteří, kteří jste v té době byli poslanci, tento nástroj odmítli. Neříkal jsem v té době, že to byl všelék, žádný všelék neexistuje, ale byl to nepochybně jeden z nástrojů, kterým bylo možné podnikající subjekty na území České republiky zvýhodnit proti těm ostatním. Neudělali jste to.
Pak prosím o jedno. Diskuse vedená nad novelou devizového zákona je naprosto záměrně a navýsost falešně posunuta na úroveň diskuse o českém zemědělství. Prosím, držte se symbolu vlastníka, vlastníka půdy, který může prodat půdu, vlastníka té nemovitosti a také toho, kterým vy chcete, aby se někdo vlastníkem stal, toho zemědělce.
České prostředí, vlastnické prostředí je deformováno. Je deformováno mimo jiné účinky devizového zákona. Ústava mně jako vlastníku a každému z vás zaručuje veškerá práva bez omezení. A tam, kde omezení existuje, pak za úplatu. A já jsem vám zde naznačoval pouze to, že se obávám, že této újmy se mohou dožadovat nejenom občané České republiky, ale i občané jiných zemí.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec Doktor byl posledním řádně přihlášeným, ale přesto vidím opět s faktickou pana poslance Zgarbu. Máte slovo.
Poslanec Petr Zgarba: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Velmi krátce k poslednímu vystoupení. Myslím si nejenom, že od kolegy, který vystupoval přede mnou, ale i jeden z předkladatelů sdělil, že budeme hledat ve Sněmovně možnost, jak přesunout nákup půdy do zdrojů, které by byly řekněme nákladovou položkou neboli ne zdaněnými penězi, to znamená investičními prostředky v rámci podnikání. Toto můžeme hledat. Ale v duchu předešlého vystoupení se domnívám, že podmínka tří let občanství v České republice je daleko menší pokřivení soutěžního práva než tato navrhovaná úprava v kontextu legislativy Evropské unie. Nicméně této diskusi se ale nevyhýbám a je potřeba hledat cesty, jak zjednodušit nákup zemědělské půdy.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S jednou avizovanou větou předseda poslaneckého klubu pan poslanec Michal Hašek. Máte slovo.
Poslanec Michal Hašek: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vládo, kolegyně, kolegové, ta jedna věta je následující. Čeští a moravští zemědělci, podrobně se seznamte s průběhem rozpravy v Poslanecké sněmovně a udělejte si obrázek. Doufám, že i těm posledním z vás spadnou šupiny z očí. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nemám již žádnou další řádnou přihlášku do rozpravy. Není tomu tak ani… Ah, je tomu tak. S faktickou pan poslanec Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jenom sdělit panu předsedovi Haškovi, že čeští zemědělci musí pracovat a nemají čas se dívat na televizi.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nevidím žádnou další přihlášku z místa. Dovolím si tedy ukončit obecnou rozpravu a přistoupíme k závěrečným slovům.
Táži se pana poslance, pardon, pana ministra Kalouska, který kývá, takže mu dávám tímto slovo k jeho závěrečnému vystoupení.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji uctivě Poslanecké sněmovně za tu část diskuse, která přinášela nějaké racionální argumenty. Vidím v lavici pana místopředsedu Sobotku, který tady po dobu diskuse nebyl, a já jsem se tedy nemohl zeptat v diskusi, přišel až teď, ale nemohu nevyužít toho, že přišel, a zeptat se ho. Když v květnu roku 2005 jako místopředseda vlády a první místopředseda své strany předložil do vlády téměř identický návrh zákona, jaký teď já předkládám jménem vlády vám, nadával mu pan poslanec Skopal stejně osobně a stejně buransky, jako dnes nadával mně? Ta odpověď by mě mimořádně zajímala.
Hovoříme-li o minulosti, tak bych vzpomněl na dobu jenom půl roku před oním květnem 2005, kdy pan ministr financí Sobotka předkládal, a předkládal správně, vědom si své odpovědnosti, tento návrh zákona, si vzpomínám na diskusi o návrhu o státním rozpočtu, když jsem jako předseda rozpočtového výboru marně zápolil ve Sněmovně o dvě a půl miliardy na nezbytné dofinancování přímých plateb. A ti, kteří dnes měli našich zemědělců plná ústa, pánové Skopal, Zgarba, s nimi pan ministr zemědělství Palas, volali: "Ne, probůh, jenom jim nedávejte ty peníze, oni žádné nepotřebují!" A hlasovali proti tomuto návrhu.
Tenkrát šlo o zemědělce. Tenkrát šlo o faktickou podporu českých zemědělců. Dnes, troufnu si říci, jde o pseudoproblém. Vám dnes, nezlobte se, dámy a pánové, vůbec nešlo o české zemědělce, a to slovo tady padalo tam a zpátky - vám dneska šlo jenom o velmi velmi levný politický profit, který stavíte na pseudoproblému, který ve skutečnosti neexistuje.
Padlo tady tisíckrát možná desettisíckrát slovo "čeští zemědělci", jenom jednou jedinkrát padlo slovo "český sedlák", a to ve spojení slova "naštvaný český sedlák". Použil ho pan poslanec Papež. Rád bych podotkl, že mám poměrně úzké a docela přátelské vztahy se všemi sdruženími od Asociace soukromých zemědělců až po Agrární komoru. A není bez zajímavosti, že právě Asociace soukromých zemědělců se staví nejpřátelštěji a s největším pochopením k návrhu tohoto zákona a vůbec ho nechápe jako ohrožení českého sedláka. Možná že bychom si mohli s panem poslancem Papežem vyjasnit, jak chápeme pojem český sedlák a komu ve skutečnosti tento návrh zákona může doopravdy škodit.
Uzavřu ještě jednou s poděkováním za diskusi, uzavřu jednoduchým konstatováním: Fakticky jde o pseudoproblém. Chápu mimořádnou politickou citlivost té virtuální obavy. Místo abychom dokázali veřejnosti vysvětlit, že ta obava je skutečně virtuální, tak ji používáme k vlastnímu politickému profitu, což je v politice sice legitimní, ale ničemu věcnému to nepomáhá.
To, co je opravdu skutečné riziko, jsou sankce, které České republice hrozí. Tady asi desetkrát padla věta: tady žádné soudní řízení neběží, žádná sankce nebyla uplatněna, žádná žaloba nebyla podána, nikomu nic nevadí, co se děje. No je to argumentace asi stejné logiky, jako když pod prohnilou střechou říkám: Ta střecha ještě drží, tak proč bych ji měl opravovat. Problém je, že když padá, tak je docela pozdě.
Já znovu zopakuji to, co možná Poslanecká sněmovna přeslechla v úvodu mého úvodního slova. V tomto období zpracovává Evropská komise po třech letech zprávu o dodržování podmínek přechodných období pro nově přistoupivší země a je v zásadě vyloučeno, že v této zprávě by tento křiklavý rozpor s primárním právem Evropské unie nebyl uveden se všemi dopady, které to samozřejmě pro zemi, která porušuje dané slovo, má. Že pak tyto dopady mohou znamenat významné finanční riziko pro Českou republiku, to prosím pěkně mohou. Je mojí povinností jako ministra financí na to Poslaneckou sněmovnu upozornit. Poslanecká sněmovna je samozřejmě suverén, ale každý z nás, protože toto už není otázka kolektivní odpovědnosti, to je otázka individuální odpovědnosti, každý z nás si musí být vědom tohoto rizika, protože v případě, že tyto finanční náklady skutečně nastanou, pevně doufám, že hlasovací listina z našeho hlasování bude veřejnou přílohou všech následujících řízení. Proto je mou povinností Poslaneckou sněmovnu na toto riziko upozornit.
Děkuji vám a dovoluji si požádat o propuštění tohoto návrhu do druhého čtení.
***