(11.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. A zeptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Faktická poznámka, Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, nenajdete mi žádnou smlouvu, žádný dokument, ve kterém by se mluvilo o umístění něčeho podobného na území České republiky. Pokud se opíráte o poslední národní bezpečnostní strategii České republiky, která tady byla ve Sněmovně projednávána, tak vás odkazuji na odstavec, bylo to usnesení číslo 100 minulého zahraničního výboru, a já vám ho jsem připraven přinést a seznámit vás s ním, ve kterém se jasně říká, že ta poslední strategická doktrína České republiky v žádném případě nemluví o umístění takové základny v České republice. To znamená to, co říkáte, je nepravdivé a já vám jsem schopen doložit, že nic takového, žádný takovýto závazek smluvní Česká republika nepřijala.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka místopředsedy Sněmovny a já se ještě jednou táži… O slovo se hlásí pan poslanec Jan Vidím. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Paní předsedající, paní a pánové, já bych jen chtěl velmi stručně reagovat na slova pana předřečníka. Chci mu především poděkovat, že hovořil uvážlivým hlasem. To bylo příjemné. Leč obsah jeho slov nebyl úplně pravdivý.
Existuje vskutku dokument, který byl projednáván vládou České republiky v roce 2004, a to 4. února, ke kterému bylo přijato usnesení 119/D. Potíž je trošku v tom, že nejprve, než vláda začala ten bod projednávat, tak dokument i jednání o něm utajila. A ten dokument se prosím jmenoval Informace o technických požadavcích na výstavbu základny protiraketové obrany Spojených států na území České republiky. Takto se jmenoval dokument, který já bohužel neznám, protože je dosud utajen stupněm důvěrné, protože vláda nejprve souhlasila s návrhem ministra obrany na zvýšení stupně utajení tohoto bodu z vyhrazené na důvěrné a dále pak souhlasila vláda s tím, že tento stupeň utajení tohoto dokumentu bude trvat i po skončení jednání vlády. Takže patrně je tedy ten stupeň důvěrné pro tento dokument platný dosud.
Usnesení jako takové je veřejné, protože obsahuje dva jednoduché body: Vláda vzala na vědomí informaci o průběhu výměny technických informací o systému protiraketové obrany a pověřila ministra obrany, aby pokračoval ve výměně technických informací o předběžných technicko-organizačních otázkách týkajících se problematiky výstavby základny protiraketové obrany Spojených států na území České republiky.
Takže já myslím, že existuje přinejmenším jeden dokument, kterým se vláda České republiky 4. února 2004 zabývala, přijala k němu usnesení a posléze ho utajila.
Poslední poznámka. Z 16 přítomných členů vlády pro dokument hlasovalo 16. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To bylo vystoupení pana poslance Jana Vidíma. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan kolega Řihák. S přednostním právem místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jenom chci říci, že je dost těžké pochopit, co chce pan poslanec tady tímto svým vystoupením sdělit. Jako mandát rozhodnout v této věci má podle ústavy Parlament. Jako žádná vláda se nemohla v zásadě k tomuto žádným způsobem vyslovit. Pokud docházelo pouze k tomu, že se vyměňovaly technické informace, tak to je prostě odborná věc. Pokud byla utajena, tak jsou k tomu zřejmě nějaké důvody, které jsou odborné. To si myslím, že není prostě věcí projednávání Parlamentu. Já pouze tvrdím, že tohle, co vy říkáte, není dokladem a dokumentem ničeho. Rozumíte, bavme se o tom, co je podstatné v této kauze. Vaše strategie spočívá v tom, že do toho neustále vnášíte nesmyslné prvky. Ta věc je pro Českou republiku zásadní. Dostat se v této Sněmovně ale k meritu věci je nemožné, protože vy do této debaty pouštíte věci nepodstatné.
Bavme se o tom, co chce Česká republika odpovědět na diplomatickou nótu. Zahraniční výbor dal usnesení, ve kterém požádal vládu, aby s obsahem tohoto textu byl seznámen Parlament dříve, než bude nóta odeslána. To vy prostě neuděláte. Bavit se o tom, co chcete s tou nótou dělat v situaci, kdy je zřejmé, že ta situace vůbec není přehledná… Jako my nedostáváme… Na zahraničním výboru nebyly podány informace ani z hlediska času, ani z hlediska struktury, kostry toho, co vlastně si chce Česká republika s touto nótou počít. Já tvrdím, že vláda je s tou nótou dokonce bezradná. Vy nejste ochotni nám ale vůbec nic sdělit. Ani o strategii, ani o tom, co si s tím počnete. Místo toho do té debaty vnášíte naprosto nesmyslné a rušivé prvky. A já tady opakuji jen to, že ta věc je pro Českou republiku zásadní a že bychom se měli dohodnout na tom, že ve Sněmovně se o ní budeme bavit strukturovaně a tak, že se něčeho dobereme, ne tímto zmateným způsobem, jak to vedete vy.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak. Dvě faktické poznámky. Nejprve pan premiér, poté pan poslanec Pleva. Další pořadí přihlášených je pan poslanec Řihák, pan poslanec Paroubek, pan poslanec Vidím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Protože jsem interpelován, tudíž cítím potřebu se k tomu vyjadřovat jako první. Nemůžete, prostřednictvím paní předsedající, pane poslanče a místopředsedo Sněmovny, současně schvalovat usnesení vlády z roku 2004, které dává další mandát Jaroslavu Tvrdíkovi k jednání, a zároveň říkat, že Parlament má schvalovat zahájení jednání nótou poslanou Českou republikou Spojeným státům americkým. To je totéž, protože Parlamentu přísluší jednoznačně rozhodování o případném smluvním vztahu mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, kde nemůže Parlament nikdo zastoupit.
A informace případně o probíhajících jednáních v této věci - žádná neprobíhají v této chvíli. Nemůžete žádnou informaci ani dostat. Až začnou probíhat, už jsem zde dnes jednou slíbil, že na každé sněmovně dostanete průběžnou informaci o probíhajících jednáních se Spojenými státy americkými. Netuším, o co vám jde.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak to byla faktická poznámka pana premiéra. Další faktická poznámka byl pan kolega Pleva, poté pan poslanec Vidím. Faktická poznámka místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Nejprve pan poslanec Pleva, faktická poznámka.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, míra pokrytectví sociální demokracie už dosáhla naprostého vrcholu. Když sociální demokracie zahájila jednání a v jednáních pokračovala, myslela si snad, že když tady bude umístěn nějaký systém protiraketové obrany, že ten systém budou mateřské školky pro děti amerických vojáků? Nebo co jste měli na mysli? Přece jste museli vědět, že tady bude nějaký systém protiraketové obrany. Když jste ho tedy nechtěli, jak teď říkáte, že ho nechcete, proč jste vůbec jednali?
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Faktická poznámka Petra Plevy, dále faktická poznámka, pan poslanec… (K místopředsedovi Sněmovny Zaorálkovi:) Pan místopředseda Sněmovny také faktická poznámka? Prosím tedy přednost… Pan poslanec Vidím byl přihlášen k faktické poznámce dříve. Prosím.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji pěkně. Pokusím se opravdu býti co možná nejstručnější, paní předsedající. Já chci jen říci, že za to usnesení z toho února roku 2004 sociálně demokratické vládě jsem vděčný. Já si myslím, že to bylo dobře, že rozhodla přesně tak, jak rozhodla, že se o těch technických parametrech má dále vyjednávat. Jenom prostě si myslím, že je docela zbytečné se tvářit, že takové usnesení neexistovalo. Ono je prostě na internetu veřejně dostupné. A já chci za něj poděkovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Další faktická poznámka, místopředseda sněmovny, Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se to pokusím trochu říci jinak. Pane premiére, já si myslím, že celá tato debata je prostě špatně. Tady přece jde o něco, co je zájmem České republiky, aby v té věci byla schopna ve Sněmovně normální klidné rozpravy. Jestli tady vedeme tuto válku, šermujeme těmi usneseními, říkáme "tohle bylo tajné", druhý říká… To je prostě špatně vedená debata.
Pane premiére, copak tahle věc se bude v té Sněmovně protlačovat tak, že tady o jeden hlas nakonec schválíme radarovou základnu? Je tohle důstojný, odpovídající způsob, jak tuhle věc projednat? Nebylo by prostě rozumnější si sednout a bavit se o podstatných věcech?
Pane místopředsedo (obrací se na místopředsedu Nečase), nemůžeme vést rozhovor, dobře víte, takto mezi sebou. Ale my jsme to prostě neudělali, protože to nebyla sociální demokracie, která to rozhodovala. Tohle nebylo na žádném grémiu nejen sociální demokracie, ale i žádné politické strany. Ministři vlády přece vedou celou řadu technických jednání. To vy víte stejně dobře jako já. Netvařte se že ne. A samozřejmě celá ta řada věcí je v podobě, že se nedostanou ani do vlády, řada věcí se rozhoduje jenom na ministerstvech, řada věcí se nedostane do Parlamentu prostě proto, že to ještě na úrovni není Parlamentu, rozhodování Parlamentu. Tahle věc nebyla věcí sociální demokracie, nebyla rozhodována sociální demokracií. Do té se to dostalo jako do ostatních politických stran ve chvíli, kdy se objevila skutečná žádost Spojených států, stalo se z toho politikum a ukázalo se, že to bude muset rozhodovat Parlament. To byla chvíle, ve které jste tuhle věc převzali vy. Pak se z toho stalo politické téma a teď jde o to, na jaké úrovni tohle téma ve Sněmovně zvládneme.
To, co já tady dnes říkám, do té debaty se nechci pouštět, já jenom říkám -
***