(12.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Dámy a pánové, vzhledem k tomu, že zájem o projednávání tohoto bodu neutuchá, a vzhledem k tomu, že pokud chceme vyhovět řekněme předběžné dohodě o tom, že by příští pátek už bylo tak, jak bývá v kraji obvyklé, vyhověno žádosti té politické strany, která má o následujícím víkendu sjezd… (Bouřlivá reakce komunistických poslanců na shození letáků na jejich hlavy z galerie pro hosty.)
Já prosím, aby přišli ti, kteří mají na starosti pořádek na balkoně pro hosty, aby zjistili, co se tady odehrálo. Na požadavek předsedy Sněmovny přerušuji schůzi, ale předtím vám poskytnu ještě informaci, že… (V sále je velký hluk a všichni diskutují nad vzniklou situací.) Dámy a pánové, můžeme proti tomu protestovat jakkoliv, prostě ty papíry zpátky už na balkon nevrátíme. To je málo platné, kdyby to někdo uměl! Nicméně jsou tady ti, kteří mají na starosti pořádek, tak ti zajistí to, aby ti, kteří narušili jednání Sněmovny, byli řádným způsobem kontaktováni a vyslechnuti.
Já přerušuji projednávání tohoto bodu a navrhuji následující. (Předseda klubu KSČM se hlásí o slovo.) Přerušil jsem jednání. Počkejte! Zbývá nám dneska doprojednat tento bod a zbývá nám ještě provést první kolo voleb tak, jak jsme si je odsouhlasili, a jsou další dva pevně zařazené body. Vzhledem k situaci, která tady je, a já se nedivím roztrpčení mnohých, kteří jsou zneklidněni tím, co se tady odehrálo, tak si myslím, že bude nejlépe, když teď schůzi přeruším na oběd, sejdeme se ve 13 hodin, to by mohlo stačit. (Námitky z pléna.) Já jsem počítal, že to bude před pauzou, ale až se posadíte… Posaďte se prosím všichni!
Podle odhadu předsedy volební komise volby mohou být hotovy, to, co máme odhlasovat, za slabou půlhodinu, takže by se zdálo, že poté, co jsem přerušil projednávání tohoto bodu, by před polední přestávkou mohly proběhnout volební body a pak po zhruba 45 až 60 minutách, podle toho, jak to vyjde, bychom doprojednali všechno to, co je potřeba doprojednat. To znamená rozjednaný bod, bod týkající se vládního návrhu zákona o státním dluhopisovém programu a ještě tady je jedna smlouva. Tím bychom dnešní jednání ukončili. Námitky nejsou, s touto podobou souhlasili před tím incidentem zástupci všech poslaneckých klubů.
Já vidím pana poslance Kováčika. Já se snažím zklidnit situaci a požádat všechny kolegy, aby se posadili. (V sále je stále velký hluk a probíhají vzrušené debaty.) Požádal bych o to i zástupce vlády.
Pokud pan poslanec Kováčik považuje hladinu hluku za únosnou, tak má příležitost vystoupit.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, v atmosféře, kterou zajisté nelze nazvat úplně klidnou, dopadl na záda a hlavu jedné z našich poslankyň docela slušný balík papírů. Nemluvím o balíku peněz prosím - balík papírů! Čili předmět, který vypadl někomu - ne nevypadl, byl záměrně shozen z galerie pro hosty!
Já tím chci ilustrovat jenom to, že taková ta nenápadná slova o tom, jak je třeba zabít svého komunistu a tím posílíš mír, proti kterým jsme tady protestovali, když to různá občanská sdružení šířila nejen po internetu, tak nacházejí určitou odezvu. Já se ptám, co na naši hlavu spadne příště, a nebude to jenom spadlé náhodou, ale bude to zase záměrně shozené! Já se ptám, jestli v této atmosféře lze vůbec nadále pracovat. Já se ptám, jestli ono plíživé vtékání nenávisti do české společnosti, a věřte, soudruzi… (bouřlivá reakce v pravé straně sálu) … pánové, přátelé, bratři a také občané, i ti bývalí soudruzi, my jsme teprve první. Po nás budou možná následovat přátelé ze sociální demokracie, potom budou následovat třeba zelení, třeba také modří!
Žádám, aby - a zcela vážně o tom hovořím - aby každý, komu v hlavě zbyl alespoň zbytek zdravého rozumu, ať už je ze kterékoliv politické strany, se nad nebezpečím, nad atmosférou, která může postupně třeba i hnědnout, jsme se zamysleli a třeba i při rozhodování o ústavu, který má postupně nařizovat, co si máme myslet, a naše děti a naši vnuci, při hlasování o tomto ústavu, při dalším jednání o tomto ústavu, ale i o všech dalších krocích, vzali zdravý rozum do hrsti a přemýšleli o tom, že minulost už nenapravíme. Za minulost je možné se samozřejmě pomstít, s minulostí je samozřejmě možné hauzírovat, jak se komu bude hodit, minulost nebo hauzírování s minulostí nám nepřinese, možná s výjimkou několika postů v Ústavu paměti národa, žádná nová pracovní místa, nepřinese nám žádné ekonomické oživení, nepřitáhne k nám žádné zahraniční investice, akorát v zahraničí zůstane takový obraz o ČR, že jsme ti, kteří zabředli do své vlastní minulosti, že z ní neumíme vykročit kupředu. Prosím, hodně moc prosím, abychom si těchto věcí byli vědomi!
Vrhání věcí z galerie, a věřte, a jste mi mnozí svědky, nebylo to poprvé, co na záda komunistických poslanců dopadaly různé předměty z galerie, považuji za nikoliv symbolický, ale faktický útok na poslance KSČM. My se skutečně potřebujeme poradit, jakým způsobem, jak přikročíme k této situaci, a proto žádám o přestávku na poradu klubu KSČM v době jedné hodiny. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, já mám takovýto návrh. Přece jenom máme před sebou program, který by bylo dobře naplnit, třeba ten volební, před tou vaší přestávkou. Jestli byste souhlasil, já bych nechal uzavřít galerii… (Z pléna: Stalo se!) Už je rozhodnuto, galerie je uzavřena, takže nebezpečí z prodlení nehrozí. Takže jestli byste dovolil a váš klub umožnil, aby proběhl ten volební bod, a pak by byla vytvořena časová prodleva a přestávka pro to, abyste se mohli poradit.
***