(12.20 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Tou první otázkou je obsah odeslané nóty, nóty, kterou naše vláda odpověděla na nótu Spojených států. V té nótě se mluví o tom, že Česká republika bude požadovat v rámci vyjednávání ze strany Spojených států nějaké další bezpečnostní záruky. Já jsem se nikdy nedozvěděl od představitelů buď Ministerstva zahraničních věcí, nebo Ministerstva obrany, jaké bezpečnostní záruky bude požadovat Česká republika nad rámec toho, co je nám garantováno v rámci Severoatlantické aliance, a jak tento požadavek na zvláštní bezpečnostní záruky ze strany Spojených států je v souladu s tím, co zde řekl pan vicepremiér, to je s nedělitelností bezpečnosti v rámci aliance. To je první věc.
Dále ten materiál mluví o několika návštěvách a schůzkách. My jako poslanci Parlamentu jsme měli možnost účastnit se dvou. Tou první schůzkou byla účast pana náměstka generálního tajemníka NATO Petera Floryho, náměstka pro obranu a plánování, v zahraničním výboru. Schůzka to byla velmi zajímavá, nicméně pro mě tím hlavním, co jsem se dozvěděl od pana náměstka po debatě v rámci NATO, bylo to, že ČR a Polsko jsou motorem debaty o protiraketové obraně na platformě aliance. Já nemám nic proti tomu, když si vláda zvolí nějakou věc za prioritní a snaží se ji na platformě aliance podporovat a prosazovat. Jenom se ptám, z čeho vychází ta naše snaha být motorem v oblasti protiraketové obrany, protože nikdo z představitelů tohoto státu zatím do Sněmovny nepředložil jakoukoli analýzu, která by říkala, že ta naše snaha být motorem je oprávněná, tzn. že to riziko, které nám hrozí, je reálné. Já nevím, z čeho vycházejí naši představitelé. Jediné, co vím, je, že náčelník generálního štábu na přímou otázku redaktora deníku Právo řekl, že informace má z amerických brífinků, že neví, odkud mají Američané informace nebo jakými důkazy podpírají svá tvrzení, ale že jim věří. Já bych uvítal, kdybychom byli seznámeni s analýzou provedenou našimi zpravodajskými službami nebo příslušnými orgány a dozvěděli se tak, proč my jsme tím motorem a proč tím motorem nejsou třeba jiné státy v Evropě nebo v alianci, jako je třeba Turecko nebo Řecko, které jsou podstatně blíže k tomu hypotetickému riziku.
Podíváme-li se vůbec na tu problematiku debaty v rámci NATO, tak se obávám, že se dostáváme na relativně tenký led. Nám ze strany představitelů vlády je zde tvrzeno, že americká strana souhlasí se začleněním systému do struktur NATO. Já nevím, zda souhlasí se začleněním do struktur NATO. Vyjádření, které jsem slyšel já, je, že systém bude kompatibilní s NATO. Ono začlenění do struktur NATO a kompatibilní s NATO je dost podstatný rozdíl. Já předpokládám, že pokud NATO v budoucnu vyvine ten systém ALTBMD, což je systém ochrany bojiště, tak tento systém logicky bude kompatibilní se strategickým systémem americké armády. Už z logiky věci to tak musí být.
Ale ta otázka je přece úplně někde jinde. Pokud zastáváme názor, že naše bezpečnost má být zajišťována na platformě aliance, tak ten logický postup by byl, abychom v rámci aliance společně vypracovali nějakou analýzu hrozeb, analýzu rizik, a poté co se jako aliance všichni shodneme na tom, že ta rizika jsou reálná, tak abychom společně přijali opatření, která nás mají před těmito riziky chránit. To znamená společně vyvinuli systém, který by byl pod velením aliance. Ne že jakýsi malý systém ochrany bojiště bude kompatibilní se systémem americké armády.
A pokud má někdo pochyby, jaký je postup Spojených států k případné integraci toho jejich strategického systému do systému velení NATO, tak upozorňuji na citaci pana Briana Greena, vrchního ředitele Pentagonu, který řekl, že dosáhnout jednomyslnosti v jakékoli organizaci včetně NATO je velmi obtížný úkol. Takovýto přístup by v principu umožnil jakémukoli členskému státu NATO vetovat americkou iniciativu, která je velmi důležitá pro národní bezpečnost Spojených států společně s bezpečností Evropy. Myslím, že se budeme velmi zdráhat vydat se touto cestou. Tolik citace. A sám generál Obering, když byl tázán deníkem MF Dnes, řekl: My pro tento štít nehledáme schválení ze strany aliance NATO, velicí kompetence prostě zůstane americké armádě. Tolik dvě citace dvou čelných představitelů, jak americké administrativy tak americké armády.
Třetí oblastí, kterou zde zmínil i pan vicepremiér Vondra, je reakce Ruské federace. Já už jsem o tom hovořil včera během interpelací na předsedu vlády. My jsme byli ze strany Ministerstva zahraničních věcí ujišťováni, a koneckonců padlo to i ve vystoupení pana vicepremiéra, že ruské výhrady jsou výsostně politického rázu. Mluvilo se o neoimperiálních ambicích Ruska, o atmosféře v Rusku, která je dána jejich parlamentními volbami. Já jsem se setkal s náměstkem ministra zahraničních věcí Ruské federace, stejně tak jako členové zahraničního výboru i za ODS, nebo byli tam skoro všichni, a najednou pan náměstek Kisljak nám přednesl argumenty, které jsou v podstatě vojenského rázu. On tam mluvil o tom, že podle jejich analýz radar umístěný v ČR je schopen pokrývat tři velké základny raket mezikontinentálních ruských, které jsou umístěny v západní části Ruské federace, a je schopen ty rakety v případě jejich odpálení sledovat bezprostředně poté, co jsou odpáleny. Takže toto Rusko pokládá na zásadní omezení nebo za zásadní hrozbu pro svoji kapacitu nebo pro svůj jaderný potenciál.
Ruská strana vyjádřila i několik dalších, v podstatě vojenských výhrad. Já nevím, zda ty výhrady jsou pravdivé, nebo nejsou. Jediné, co vím, že předseda vláda včera řekl, že výhrady Ruské federace lze lehce vyvrátit. Já jsem se ptal generála Oberinga, zda ty výhrady ruské jsou opodstatněné. On mi na to neodpověděl. Ani včera mi neodpověděl pan předseda vlády. Já se vás ptám - pokud je to tak jednoduché vyvrátit, tak to vyvraťte!
Další oblastí, o které stojí za to mluvit, je samotná debata ve Spojených státech. Já jsem se sám seznámil s názory některých čelných demokratů a nejsem přesvědčen, že existuje bipartisan support tak, jak o tom mluví materiály naší ambasády, tzn. podpora z obou velkých stran. Především se v Kongresu hlasovalo, resp. v podvýboru pro strategické síly, a jednomyslně bylo z toho systému nebo z rozpočtu na tento systém škrtnuto více jak 50 % prostředků. Ale zajímavé je také, na co byly ty prostředky původně určeny, které jsou navrhovány ke škrtnutí. To jsou prostředky na zahájení stavby raketové základny v Polsku. To znamená, že pokud tady kolega Zaorálek mluví o tom, že my nevíme, jaké rakety ve finále budou umístěny na základně v Polsku, oni to nevědí ani američtí kongresmani a koneckonců to neví ani Protiraketová agentura Spojených států. Oni ještě - ta raketa, která by teoreticky měla být umístěna v Polsku, ještě nebyla vyvinuta. Ještě nebyla vyvinuta a ještě nebylaotestována. A v harmonogramu testování těchto dvoustupňových raket - všechny rakety ve Fort Greely a v Kalifornii jsou třístupňové, ale těchto dvoustupňových raket harmonogram testování je v roce 2010. To znamená, my se dneska bavíme o něčem, že nás to bude chránit, ale ta věc, která nás má chránit, ještě neprošla ani testy.
To znamená, já se ptám, kam pospícháme, proč se ženeme takhle kupředu, když samotní američtí zákonodárci ještě nevědí, zda na ten systém uvolní peníze, popř. jaký systém tu bude rozmístěn.
A možná poslední oblastí, o které stojí za to mluvit, je evropská integrace a Evropská unie. Mě by zajímalo, zda v nějakém analytickém materiálu, který má vláda k dispozici - my ho k dispozici nemáme - se vláda zabývala také dopadem rozmístění tohoto systému na budoucnost evropské integrace a Evropské unie. Zda náhodou tento systém společně s těmi bezpečnostními, exkluzivními bezpečnostními zárukami, které požadujeme, nebo požaduje vláda - jaký tento systém bude mít dopad na budoucnost unie. Zda nám tady náhodou nevzniknou jakési dělicí linie, zda zde budou státy, které jsou členy Evropské unie, ale mají záruky od Spojených států, pak tady budou státy Evropské unie, které ty záruky nemají. To znamená vytváříme tady tímto jakousi dvourychlostní Evropu.
To jsou všechno otázky, na které hledám odpovědi, a zatím se jich nedostává. Takže bych poprosil, pokud bude možné, aby mi bylo aspoň na některé odpovězeno. Pokud ne, pokud to není možné, tak bych prosil, abychom byli informováni podstatně hlouběji a detailněji, ne pouze seznamy schůzek. Já se současně hlásím i do rozpravy podrobné, kde navrhnu usnesení. Děkuji.
***