(16.40 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Chci konstatovat, že ministr spravedlnosti těžko může poskytnout politické scéně, poslancům informace, které jsou nad rámec této zprávy. Ministr spravedlnosti nemá a nemůže mít žádné jiné informace než ty, které byly takto zveřejněny, případně může mít ještě další informace, pokud o ně požádá státní zastupitelství na základě § 13 zákona o státním zastupitelství. Chci tedy konstatovat, že moje zpráva z tohoto důvodu bude stručná a v zásadě odkáži na závěry, které učinili státní zástupci. Pak, když dovolíte, řeknu k tomu několik vět, co se týče samotné zprávy, jejích závěrů a případně i věcí, které z toho vyplývají pro Ministerstvo spravedlnosti jako ústřední orgán státní správy, který je mimo jiné odpovědný za kvalitu zákona o státním zastupitelství.
Tedy nejprve, když dovolíte, budu čerpat informace z materiálu, který jsem získal od Nejvyššího státního zastupitelství poté, co jsem se obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství a požádal jsem je na základě § 13 o poskytnutí informací, které potřebuji k výkonu své působnosti ministra spravedlnosti coby člena vlády. Učinil jsem tak na základě toho, že Poslanecká sněmovna odsouhlasila už při minulé schůzi Poslanecké sněmovny zařazení tohoto bodu, tento bod byl zařazen a já jsem tak získal zákonný důvod k tomu, abych se takto obrátil na státní zastupitelství.
Z oněch informací které mám, stojí možná za zmínku zrekapitulovat základní fakta. Skupina - tzv. zvláštní pracovní skupina pro analýzu trestních věcí prezentovaných na jednání výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 29. 5. 2006 vznikla tak, že dne 31. 5. 2006 nejvyšší státní zástupkyně paní doktorka Renáta Vesecká na základě prezentace trestních věcí projednávaných na jednání výboru pro obranu a bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu iniciovala u vrchního státního zástupce v Praze vznik této analytické skupiny, která by vyhodnocovala relevantní skutečnosti, které by mohly ovlivnit průběh trestního řízení v trestních věcech zmiňovaných v Kubiceho zprávě. V návaznosti na tento podnět pak vrchní státní zástupce v Praze ustanovil dne 1. června 2006 zvláštní pracovní skupinu pro analýzu těchto trestních věcí prezentovaných na jednání výboru pro obranu a bezpečnost. Pracovní skupinu tvořili čtyři státní zástupci, a to z Vrchního státního zastupitelství v Praze, Městského státního zastupitelství v Praze a Nejvyššího státního zastupitelství v Brně.
Pracovní skupina průběžně soustřeďovala a vyhodnocovala všechny relevantní skutečnosti, které by mohly ovlivňovat průběh trestního řízení a naplnění jeho účelu ve věcech, o nichž se zmiňuje Kubiceho zpráva. Pracovní skupina se poprvé sešla 2. 6. 2006 a poté se scházela v pravidelných měsíčních intervalech, a to i za účasti člena, respektive členů vyhodnocovací skupiny. Předmětem jednání pracovní skupiny bylo vyhodnocování závěrů dozorových a dohledových prověrek u vyjmenovaných trestních věcí.
To si myslím, že je relevantní informace pro případnou diskusi o způsobu práce této komise, že gros spočívalo ve vyhodnocování závěrů dozorových a dohledových prověrek u vyjmenovaných trestních věcí.
Proběhlo též jednání obou skupin, které se uskutečnilo 20. října 2006, kterého se zúčastnili také policisté, a byl předložen pracovní návrh zprávy o výsledku činnosti a závěrech vyhodnocovací skupiny. Vyhodnocovací skupina byla skupina Policie České republiky, která pracovala zcela samostatně a nezávisle na činnosti pracovní skupiny, to znamená - pro vysvětlení - skupiny státních zástupců. Prováděla vlastní šetření v rámci Policie ČR. Je třeba konstatovat, že pracovní skupina úzce spolupracovala s touto vyhodnocovací skupinou, a to v tom smyslu, že docházelo k předávání informací.
K samotné činnosti pracovní skupiny pak je uvedeno ve zprávě Nejvyššího státního zastupitelství, že pracovní skupina sestavila seznam všech trestních věcí, o nichž se zmiňovala Kubiceho zpráva, jakož i dalších věcí, které, byť i nepřímo, s těmito souvisely, eventuálně mohly souviset, a v nichž byl vykonáván státním zástupcem dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.
Co je důležité - opět cituji z materiálu Nejvyššího státního zastupitelství: Hlavní metodou zjišťování byla analýza výsledků dozorových a dohledových prověrek zpracovaných věcně a místně příslušnými státními zastupitelstvími, dále pak informace příslušných státních zastupitelství a průběžné informace vyhodnocovací skupiny. Jinými slovy - já k tomu doplňuji svůj komentář - tato pracovní skupina nevstupovala do samotných spisů, soudních spisů a spisů, které byly registrovány na státních zastupitelstvích.
Cituji dále: Nejvyšší státní zastupitelství konstatuje, že konečné závěry pracovní skupiny, která při své činnost vycházela pouze z vyjmenovaných trestních věcí uvedených v Kubiceho zprávě a některých souvisejících věcech, byly učiněny na základě analýzy z poskytnutých informací dozorovými a dohledovými státními zastupitelstvími. Ukazuje se, že zřizování obdobných pracovních skupin, do jejichž činnosti je vkládána velká naděje, v konečném výsledku nepřináší a ani nemůže přinést vyčerpávající a jednoznačné závěry v posuzovaném kontextu. Je nezbytné opětovně zdůraznit, že zákon neupravuje vytvoření takovýchto pracovních skupin ad hoc, a proto je nutné v jejich činnosti uplatňovat toliko postupy, které by s ním nebyly v rozporu. To znamená, že pracovní skupina nemohla nahrazovat dozorové, respektive dohledové státní zástupce, nýbrž musela vycházet, jak již bylo uvedeno, toliko z informací, které jí byly intimovány zainteresovanými orgány činnými v trestním řízení.
Dámy a pánové, tolik z informací, které jsem získal coby člen vlády na základě § 13 k této zprávě. Já samozřejmě mohu stručně okomentovat složitý text, nebo možná na první pohled složitý text, který jsem zde v tuto chvíli, nebo jeho zásadní pasáže jsem zde v tuto chvíli citoval.
Já si myslím, a to zajímá mě jako ministra spravedlnosti, že je dobré zkoumat to, co takováto komise nalezla, respektive co případně nenalezla, a že je dobré se zamyslet nad otázkou, zda takovéto komise, nebo řekněme speciální orgány, které nejsou zakotveny v našem právním řádu, mohou či nemohou přinést závěrečné a dostatečně vyčerpávající závěry.
Vycházím tady ze zprávy, která zde byla konstatována. Konstatuji, že na vliv této komise samozřejmě mělo to, že zákon neupravuje existenci takovýchto orgánů, nebo chcete-li těchto útvarů - protože to není upraveno, tak to nemůže být orgán, že v zásadě není upravena působnost takovéhoto orgánu, tělesa, tak ani pravomoc, respektive možnost vstupovat do spisů a zde provádět hloubkovou kontrolu, která by mohla vést k relevantním závěrům. Myslím si, že toto je téma, které Ministerstvo spravedlnosti jako gestora nad zákonem o státním zastupitelství musí zajímat, a samozřejmě pro budoucí právní úpravy nám tak vzniká otázka, jestli pokud chceme mít takovéto komise a mají-li mít smysl a mají-li dojít k nějakým závěrům, jestli je pak neupravit v zákoně o státním zastupitelství. Jedině tak lze vytvořit orgán, který bude mít smysl v tom, že bude moci přijmout závěry na základě hloubkové kontroly, např. na základě studia spisů. K tomu zde v tomto případě nedošlo. Jak jsem řekl komise vycházela pouze ze zpráv samotných státních zástupců, nikoliv ze studia spisů.
***