(15.30 hodin)
Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já myslím, že se celá ta záležitost tahá za úplně jiný konec. Že to je populismus, to tady bylo řečeno, tak k tomu se vracet nebudu. Ale o existenci báňského úřadu a o tom, kde má být, by se mělo rozhodovat až poté, jestli dříve rozhodneme o tom, zda uhlí černé nebo hnědé má v České republice nějakou perspektivu. Pokud se podívám do vládního prohlášení, tak uhlí černé i hnědé podle této vládní koalice moc velkou perspektivu nemá. Bavit se tedy o tom, kde bude stát báňský úřad - mimochodem, ta pobočka v Ostravě samozřejmě funguje, a jestli jde tady o něco, tak je to jenom o nadpis nad tu výlohu nebo nad ty mosazné dveře, o nic jiného - tak to nepovažuji vůbec za primární debatu.
Bavme se prostě o tom, co je důležité. Důležité je, jestli budeme, nebo nebudeme v České republice používat uhlí jako důležitý zdroj, jako důležitou surovinu pro energetickou potřebu. Tato debata mi tady chybí. Přitom se tady bavíme o něčem, co v zásadě nemá žádný praktický význam.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec Škromach se hlásil s řádným vystoupením, nebo taktéž chtěl připojit faktickou poznámku?
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já myslím, že příliš se tady věnuje pozornost otázce toho, jestli nějaký úřad někde bude, nebo nebude. Já myslím, že to není ani pravicové, ani levicové téma, je to prostě názor jednotlivých poslanců v tom smyslu, jestli si myslí, že to je dobře, nebo špatně. Já osobně naopak jsem třeba přesvědčen o tom, že by to mělo být více úřadů, a je škoda, že pan ministr Říman tam nepřesune celé své ministerstvo, tak jak to myslím před volbami sliboval. Pravda také je, že je tuhý odpor pražských úředníků, což se ukázalo nakonec v dobré víře přesunu inspekce práce právě do Opavy, kdy se rozhodovalo v této Sněmovně. Ale já osobně jsem přesvědčen, na rozdíl od kolegy, který tady hovořil, jak to nefunguje, prostě o tom, že to je správná věc, protože v Praze je přeúřadováno a myslím si, že Česká republika není tak velká, aby nemohly jednotlivé úřady působit mimo Prahu a aby mohly fungovat normálně. Ale je to samozřejmě otázka přístupu. Ale myslím si, že pan ministr Říman narazí podobně na odpor a tuhý odpor úředníků, kterým se samozřejmě lépe sedí v Praze, než v Opavě, Ostravě nebo Brně.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan poslanec Křeček s faktickou poznámkou, pan ministr Říman s řádnou přihláškou, tedy faktická poznámka nechť má přednost. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Jako rodilý Pražák bych chtěl říci: Neberte nám náš báňský úřad. Jelikož vím, kde báňský úřad je, tak si kladu otázku, jestli náhodou za těmito návrhy není snaha tuto budovu získat, protože má obrovskou cenu na Starém Městě, a naložit s ní jinak pro nějaké kamarády, než aby v ní sídlil takovýto úřad. Z jiných důvodů mi tato akce připadá zcela zbytečná. (Potlesk poslanců ČSSD).
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane ministře, nyní máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Chci se zejména vyjádřit k návrhu pana poslance Snopka, ale když tak poslouchám tady tu kaskádu na téma sídla báňského úřadu a mapuji si regionální příslušnost těch, kteří tak horlí proti tomuto návrhu, tak je mi záhadou, proč oni, zásadní odpůrci toho, aby třetí největší město v republice mělo alespoň jeden centrální orgán státní správy na svém území, a to poslanci z řad sociální demokracie zvolení právě v tomto kraji nebo v tomto městě, proč tak nehorovali proti oné decentralizaci, když jejich bývalý stranický kolega Schling navrhoval, aby sídlo Energetického regulačního úřadu bylo v Jihlavě. Kupodivu ani v Jihlavě se nenachází žádná elektrárna, která by měla jakousi spojitost s tím, že by tam to sídlo mělo být.
Co se týče návrhu pana poslance Snopka, já s ním až tak moc nesouhlasím, což asi není divu, když předkládám jiný návrh. Nicméně je to, řekněme, legitimní názor, který on předkládá. Já doporučuji, abychom se jím zabývali při jednání hospodářského výboru, což podle mého soudu je jediné místo, kde se dá rozumně prodiskutovat. Ale rozhodně nesouhlasím s tím, aby kvůli tomu, že je tady na stole řekněme alternativní návrh, byl vrácen zákon k dopracování prostě proto, že já bych to, co on navrhuje, nemohl vzít v potaz a po dopracování bych předložil opět to, co jsem již předložil a kruh by se uzavřel.
Jediná rozumná racionální možnost, jak rozhodnout, zda správný je návrh vládní, nebo návrh pana poslance Snopka, je o tom rozhodnout standardními procedurami Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Neregistruji žádnou další přihlášku do obecné rozpravy, obecnou rozpravu tedy končím.
V této rozpravě zazněl, jak tu již zrekapituloval pan ministr, návrh pana poslance Snopka na vrácení. Budeme se tedy zabývat tímto návrhem. Ještě předtím si dovolím dotázat pana ministra a pana zpravodaje, zdali si přejí přednést závěrečné slovo. Pan ministr nikoliv, pan zpravodaj ano. Takže, vážený pane zpravodaji, slovo jest vaše.
Poslanec Břetislav Petr: Paní místopředsedkyně, děkuji vám za slovo. Mně to nedá, abych nereagoval na některá vystoupení, která zde byla.
Já jsem si důkladně pročetl doposud tajný návrh někoho, který skutečně výbušninám rozumí. A shledal jsem, že převážná část záležitostí, které jsou tam připomínkovány, směřují k tomu, aby se snížil dohled nad prací s výbušninami a nad trhacími pracemi. Například byl návrh, aby pět dnů předtím, než budou přepravovány výbušniny, toto bylo oznámeno Českému báňskému úřadu. Přeprava vyššího množství výbušnin je sledována. A záměr, aby to bylo pět dnů předem, je proto, aby se náhodou všechny tři kamiony, ve kterých bude po dvaceti tunách výbušniny, nesetkaly třebas na Barrandovském mostě. A policie musí jednotlivé trasy přepravců stanovit tak, aby se nekumulovalo nebezpečí, které by při shluku všech tří anebo více kamionů mohlo nastat. Nemusíme chodit daleko, ale obdobný případ nastal ve Velké Británii.
Druhá záležitost. Já jsem vždycky byl poněkud skeptický, když lidé, kteří na severní Moravě nežijí, nám přišli radit, co v hutnictví a co v hornictví, přičemž to byli mnohdy lidé, kteří si pletli těžní věž se stožárem vysokého napětí a vysokou pec se silem pro skladování zemědělských produktů. A proto mě poněkud překvapuje vystoupení pana Ing. Krupky, který je z Karviné a který má představu, že o tom, jak dlouho se bude těžit, bude rozhodovat povolení těžby, a nevím, co bylo to druhé… Ale chtěl bych mu říci, že o tom, jak dlouho se bude těžit, rozhodují především zásoby. A my jsme už část těchto zásob odepsali, nedá se nic dělat. Já se domnívám, že byť hornictví je plenivým hospodářstvím, tak si nemůžeme dovolit zničit např. výstavbu v Ráji apod. S tím já naprosto souhlasím, že se stanovily jakoby limity. Nejsou to vládní limity, ale je to na dohodě těžaře a municipality.
***